vmagistr - @ 24.05.2026 | #

Garymu Mooreovi nejspíš nebylo souzeno, aby v řadách Thin Lizzy vydržel déle než několik měsíců. Během třetího (a posledního) angažmá u Lynotta a spol. sice byl u nahrávání ceněné studiové desky Black Rose: A Rock Legend (1979), ale drogami prolezlá kapela mu brzy začala lézt krkem natolik, že z ní uprostřed amerického turné doslova uprchnul. Zůstalo mu ovšem kamarádství s bubeníkem Markem Nauseefem (který u Thin Lizzy dočasně zaskakoval za nemocného Briana Downeyho) a ti dva se v létě 1979 rozhodli dát dohromady vlastní projekt. Třetím do party měl být původně baskytarista a zpěvák Glenn Hughes, kvůli jeho alkoholové a drogové závislosti ale musel z kola ven (Gary to s jím ještě jednou zkusí o pět let později) a místo něj se v řadách nové skupiny G-Force objevili jazzrockoví univerzálové Tony Newton a Willie Dee.

Už od roku 1978 měl Moore v kapse smlouvu s vydavatelství Jet Records, které na americký trh dostalo Garyho předcházející desku Back on the Streets. Společnost rockového "mafiána" s ostrými lokty Dona Ardena měla ve své stáji mimo jiné i progresivní poprockery Electric Light Orchestra - možná proto skladby z eponymní desky G-Force jako You Kissed Me Sweetly, The Woman´s in Love nebo I Look at You znějí, jako by v nich smyčce aranžoval sám Jeff Lynne. Ano, smyčce - ale nebojte, pořád se pohybujeme na vcelku solidně uhutněném hardrockovém písečku. Třeba dvojskladba White Knuckles, Rockin´ & Rollin´ začíná ostrým kytarovým intrem, jako by Gary chtěl "přeshreddovat" samotného Eddieho Van Halena. Mooreova kytara tu má vůbec parádní, šťavnatý zvuk, který vynikne jak v riffových podkladech, tak v epicky razantních sólech. Takové kousky jako She´s Got You nebo Dancin´ mají i díky hrdelnímu zpěvu všeuměla Willieho Dee energie na rozdávání. Vůbec nejparádněji se všechno sešlo v úvodní pecce You, tedy v za mě jasném hitu s velkým rádiovým potenciálem. O pobytu v žebříčcích se nakonec on (ani celá deska) mohl nechat jen zdát, ale to bývá osud mnoha zajímavých nahrávek.

Texty na albu G-Force pokrývají tři hlavní tematické oblasti: ženské, ženské a... ženské. Jak Willie Dee, tak Gary osobně tu skloňují něžné pohlaví snad ve všech sedmi pádech - jako smysl vlastních životů (You, I Look at You), jako "čarodějky", do jejichž kouzel se zapletli (You Kissed Me Sweetly) i jako entity, které je třeba si za každou cenu podřídit (Hot Gossip). Místy z toho čiší sexismus a rady protřelého záletníka, místy naopak nejistota mladíčka, který se z milostných trablů brzy rozsype. Kolem a dokola šlo o přístup, na jaký americký trh mohl slyšet, jenže turné, na které se vydali po boku Whitesnake, G-Force v létě 1980 zavedlo do Anglie, kde se zrovna naplno rozjížděla heavymetalová mánie. 

Album (a celý projekt) G-Force vnímám jako velmi povedenou záležitost. Úderný rock s rádiovým potenciálem, popovou zpěvností a kytarovou technikou, se kterou se Gary nemusel bát ani konfrontace s mladými metalovými stachanovci. Téhle kapele bych delší životnost opravdu přál.

stargazer @ 26.05.2026 06:18:25 | #
Tohle album jsem neznal a vůbec mě neoslovilo. Není tady jediný song, co by stál zato. Gary Moore je vynikající kytarista a tady to dokládá svojí hrou taky, ale po melodické stránce je to pro mě vata od začátku až do konce. Celé mi to připomíná jeho následné práce, kterým jsem nikdy nepřišel na chuť. Jeho debut, vydaný rok před tímto titulem měl aspoň dva hity.