Plant, Robert - Carry Fire (2017)
Reakce na recenzi:

Jeden z neosobitějších, nejbarevnějších a nejoriginálnějších hlasů rockové historie o sobě dal vědět na novém albu "Carry Fire" po tříleté pauze od předchozího "majstrštyku" "Lullaby...and the Ceaseless Roar". A nutno říct, že laťku vysadil zas o něco výše. Robert Plant spolu se Sensational Space Shifters malují čarokrásné a náladotvorné melodie za pomoci na první pohled úsporných aranžmá, ale při soustředěném poslechu uslyšíte střídmě dávkované ostatní nástroje i melodické linky, přičemž dynamika nahrávky vše ještě umocňuje. Album se nese v podobném duchu jako to poslední, přičemž počátek zatím poslední Plantovy stylové linie lze vypozorovat v roce 2002, kdy bylo vydáno album "Dreamland". Ostatně Plantův věrný souputník, přemýšlivý kytarista Justin Adams, byl už tehdy také u toho.
Orientální vlivy, tolik typické pro Plantovu tvorbu, se naplno projevují v titulní písni "Carry Fire". V krásně těžkotonážním duetu "Bluebirds over the Mountain", dokresleném originálním zvukem kláves, uslyšíte Chrissie Hynde. Naproti tomu křehkost v "Season Song" je velmi snadno uvěřitelná. Zaujme i hravá "Bones of Saints", kde radost z hraní čiší ze všech zúčastněných. A když zazní poslední tón závěrečné zasněné "Heaven Sent", máte chuť si tu parádu zopakovat. 4,5 hvězdy
zaokrouhluji v tomto případě nahoru.
Danny @ 09.04.2019 20:58:32 | #
Kouzlo Plantovy tvorby nespočívá v používání nějakých konkrétních vlivů (orientálních, keltských nebo prostě jiných), ale v tom, že do své hudby implantuje úplně cokoliv. Je to v současnosti jeden z nejoriginálnějších tvůrců na této planetě, který se naštěstí neuzavřel do žádné stylové škatule.
Tomáši, vnímám to stejně, zlomovým albem je Dreamland, tam začíná fascinující hudební cesta současného Planta. Naživo jsem The Sensational Space Shifters viděl už dvakrát a rozhodně půjdu zase, je to dechberoucí podívaná. Tady je totiž, na rozdíl od nudného současného progu, skutečný progres.