horyna - @ 24.02.2018 | #

Camelovský Rajaz tady má tři kraťučké recenze a tak nebudu trhat partu a napíši k tomuto veledílu jen pár okrajových poznámek.

Právě před chvílí jsem jej doposlouchal a byla to neskutečně krásně strávená hodinka. Andy Latimer byl už od svého vstupu na hudební scénu génius a zůstal jim i v pozdním období. Svou muzikou ovládal pocity a emoce. Je v ní tolik něhy, až máte pocit, že se vám z ní podlamují kolena.
Jde o mistrovské dílo a zřejmě také nejlepší desku z posledního studiového čtyřlístku. I když bylo určitě těžké překonat velkolepost "přístavu slz", myslím si však, že Rajaz to dokázal. Některé části skladeb evokují Pink Floyd, jelikož Andyho hypnotizující kytara není té Gilmourovské příliš vzdálena. Tahle deska je vlastně stejně dokonalá, jako byla alba Mirage, či Moonmadness.

Krása žádných slov nepotřebuje.

Mayak @ 25.02.2018 08:43:25 | #
Marku, Ty vieš písať skutočne aj krátke, no efektné recenzie :-)
Vždy som bol fanúšik gitarových 3H (Steve Howe, Steve Hackett, Allan Holdsworth), ale čo sa týka EMOTIVITY gitarovej hry, tu je trojica Andy Latimer, David Gilmour a Steve Rothery, pričom u mňa je Andy celkom jasný favorit ...
CAMEL je proste nálado-tvorná perla art rocku ...