mct.mem - @ 07.09.2004 | #

Album, které jsem byla schopná doposlouchat do konce až na několikátý pokus.
Rocková historie, má to smysl poslechnout si jen jako zajímavost, jakými klikatými cestami se Rush dopracovali tam, kde dnes jsou. Když se zamyslím nad tím, co se v té době hrálo, tak je jasné, proč se o nich téměř nevědělo. Tenhle styl hudby měl tehdy jiné hvězdy.
Vadí mi tady dvě věci:
1. Zvuk je docela bída, jako by to nahrávala nějaká česká kapela ve studiích Supraphon? Domnívám se, že v té době byli schopni zvukaři tuto hudbu v zahraničí sejmout líp.
2. Geddy Lee má nádherný hlas, který tady ale používá v poloze, která mu vyloženě nesvědčí. Byla to tehdy taková móda, poněkud se pak ztratilo, že zpěvákův hlas je poněkud nějak fádní. U G.L. to ale nějak funguje přesně naopak, aspoň mně tady jeho hlas připadá strašně nezajímavý. Neměl tuhle manýru zapotřebí, naštěstí na to časem přišel sám (i když mu to teda trvalo...)

mct @ 30.01.2007 00:00:00 | #
To b.wolf:
Máte pravdu jen zčásti. Studia byla sice špičková, ovšem prioritou byly nahrávky klasiky (jeden z mála vývozních artiklů) a studioví technici byli specializovaní na tuto hudbu. Někteří rockeři měli své lidi, kteří dokázali vytvořit/prosadit kvalitní rockový zvuk (v Neckářově případě O.Petřina), proto se najdou i dobře sejmutá alba a zvukově se od zahraničních zásadně neliší. S popem to bylo výrazně slabší, člověk rozlišil český od zahraničního už od prvních tónů předehry...