Mišík, Vladimír & ETC... - '2' (1980)
Reakce na recenzi:

Album s príznačným názvom 2 predstavuje Mišíka & ETC... pri vstupe do ôsmej dekády minulého storočia. Nebyť kompletky, nikdy by som po ňom nesiahol, ale to neznamená, že by nemohol mať svoje kvality.
Žiaľ, nie je to tento prípad. Funky a disco tiahli úspešne masovým vkusom a skladba Nejlepší ženská našich dnů neostáva pozadu. Nedokážem takúto muziku vstrebávať, je mi ľúto. Plusom je akurát to, že je tu oproti debutu viacej kadejakých inštrumentálnych pasáží. Ty II poprockuje a rieši akési pesničkárske rodinkárske texty zo života. V hotelu Belveder je dnes tanec. Názov je sám o sebe vetou, ktorá tento skočný priemer vystihuje. Bavia ma tam akurát husle, ozaj, viete, že funky znamená v angličtine páchnuci, plesnivý a pod. skvelé slová? Na to, čo sa ozve v Jam session, nemám slušných slov, takže poďme rovno na Taxůvku jsme chytli. Ďalší funkrock, ďalší tip pre hitparády... Refrén to nevytrhne. Návrat k pesničkárstvu sa vydaril v jemnej vecičke Sochy. Zvyk z toho samozrejme nikto neurobil, užNa okraji funkuje na hranici znesiteľnosti inak tolerantného poslucháča, pár sekúnd inštrumentálnych vyhrávok, ktoré zohrejú dušu, sa stráca v celkovom vyznení. Najviac sa mi páči basa, ktorá si zručne zasóluje. Vynikajúca pesničkárska balada Variace na renesanční téma pôsobí ako z inej planéty. Jej melanchólia je úžasná, škoda, že takto neznel celý album. Záverečná skladba Sladké je žít vracia kapelu do náruče blues, harmonika, gitara, môže byť. Albumu prospela, i keď vyzerá ako príslušník menšiny uprostred medzinárodného teambuildingového zjazdu vyholených hláv.
Na margo textov, poézia Václava Hraběho mi sedí, knižka Blues nechýba v mojej poetickej poličke.
Bonus Šero v kavárně prináša najprv príjemný barový klavír a potom vcelku popový kúsok, nič, čo by som si vtesnal do pamäti, i keď na albume mohla nahradiť niektorú funky hrôzu, už len pre príjemné gitarové eskapády.
Nijak zvlášť si ma tento album nezískal, pár vypočutí stačilo, dnes to bolo z recenzných dôvodov a tak skoro sa to nezopakuje. Jediná nádherná skladba ku koncu je málo. Nie celkom rozumiem vysokému hodnoteniu na rockových serveroch miestnej proveniencie. Naozaj stačí tak málo, meno a nacionálna lokalizácia, aby rockeri prestali vnímať, čo sa na albume odohráva? Som rád, že dnes nežijeme v komunizme a nemusíme suplovať hudobné zážitky takýmito náhradami. Ak niekto náhodou nemá rád funky, nech sa tomuto dielu vyhne.
Cossack @ 08.02.2014 12:48:46 | #
Hejkalův pohled na první dvě alba Vladimíra Mišíka & ETC… nesdílím, ale toleruji (co už mi taky jiného zbývá?)…
Ale pro úplnost bych rád dodal, že nepatřím k velkým obdivovatelům a příznivcům veškeré Mišíkovy tvorby; mnoho z ní dokonce ani neznám (a nemíním to měnit).
Co se mi s ním od prvního poslechu líbilo moc, a dodnes se to nezměnilo, to je „Kuře v hodinkách”. Velmi rád jsem měl skladbu „Variace na renesanční téma”, již jsem ale znal z různých brigád a od táboráků ve „zlidovělé” podobě; originál se k mým uším dostal až později. Naopak, po prvních posleších mě moc neoslovila ani nezaujala vyzdvihovaná „Stříhali dohola malého chlapečka”, to přišlo mnohem později. Třetí ani čtvrté album jsem dosud neslyšel (jsa odrazen negativními reakcemi mých kamarádů a známých s velmi blízkým hudebním vkusem), takže o nich nemohu diskutovat (a taky nebudu).
„Dvojku” jsem si celou poslechl teprve před dvěma a něco lety (!), kdy jsem si ji pořídil na vinylu (šlo o aukci na Aukru, něco jsem od dotyčného kupoval a na Mišíka přihodil taky – byl za 35 Kč a ve slušném stavu). „Jedničku” jsem si pořídil ještě o něco později (sice za 100 Kč ale ve vynikajícím stavu).
Píšu to tu hlavně proto, abych ukázal a dokázal Hejkalovi, že se plete, pokud myslí, že musí obliba muziky Vladimíra Mišíka nutně souviset s nějakou úctou k jeho jménu, osobě atd. Nemusí.
Takže, abych to shrnul, ačkoliv je „jednička” povedenější, taky „dvojka” se mi líbí hodně; souhlasím jedině s tím, že „Variace…” i podle mě hodně převyšuje ostatní skladby. (Své 4,5 hvězdy bych zaokrouhlil nahoru nebo dolů, podle momentální nálady.)
Hejkalův názor na album mne sice udivil, ale respektuji jeho nárok na něj.
P. S.
Hejkale, v první skladbě na 2. straně desky chytili taxíka, ne text, takže „Taxůvku jsme chytli”, nikoli „Textůvku jsme chytli”. ;-)