Mišík, Vladimír & ETC... - '2' (1980)

Tracklist:
CD (Bonton 1997)

1. NEJLEPŠÍ ŽENSKÁ NAŠICH DNŮ (J.Veselý,V.Mišík/M.Staša)
2. TY II. (V.Mišík/V.Hrabě)
3. V HOTELU BELVEDER JE DNES TANEC (V.Mišík,J.Hrubý/H.Žalčík)
4. JAM SESSION (V.Mišík,J.Hrubý/V.Hrabě)
5. TAXŮVKU JSME CHYTLI (V.Mišík)
6. SOCHY (V.Mišík/J.Kainar)
7. NA OKRAJI (J.Jelínek/V.Merta)
8. VARIACE NA RENESANČNÍ TÉMA (V.Mišík/V.Hrabě)
9. SLADKÉ JE ŽÍT (I.Merkl/J.Valja)
b o n u s
10. ŠERO V KAVÁRNĚ (V.Mišík/J.Suchý)

(total time- 38:12)


Bonusová skladba měla být
původně součástí alba.



Obsazení:

Vladimír Mišík - zpěv, akustická kytara, foukací harmonika
Jan Hrubý - housle
Petr Pokorný - elektrická kytara
Jiří Veselý - basová kytara, akordeon, syntezátor
Jiří Šustera - bicí, percussion
h o s t:
Jan Kolář - klavír, anglický roh, hoboj, clavinet, syntezátor

 
19.02.2015 Le Fantak | #
2 stars

Úvodem bych rád řekl, že tuhle desku vůbec nevnímám negativně, třebaže počet hvězdiček by tomu mohl napovídat, ale pět hvězd je pro mě Kuře v hodinkách, čtyři Mišíkova jednička a u dvojky prostě nezbude, než říct, že na jedničku jednoznačně nemá, takže to vidím na ty dvě a půl, v tomhle případě zaokrouhlené dolů.
Ale k samotným skladbám, na desce na rozdíl od předešlého Mišíkova počinu nefiguruje ani jediný song, který by svou délkou přesahoval pět minut. Hudebně mi deska taky, jak už jsem naznačil, připadá mnohem slabší a je velmi nevyrovnaná, takže za její nejsilnější stránku bych označil vynikající texty. Především Hraběho Ty II je skvělá, ale v podstatě bych nikde žádné textové nedokonalosti nehledal.
Úvodní skladba mě nikdy moc nebrala. Připadá mi spíš tak trochu nudná, z desky trochu vybočující, asi jako song Fireball na stejnojmenné desce DP, prostě na desku tak nějak úplně nepatří. Hned pak následuje Ty II, již bez přihlédnutí k dokonalému textu asi hodnotit nelze. Ale ani hudebně nijak nezaostává, dle mého názoru jeden z vrcholů alba.
Jemná melodie přináší třetí song, příjemný, ale nijak výrazný, V hotelu Belveder je dnes tanec. To už ovšem nemohu říct o nechutně podbízivě osmdesátkově znějícím Jam Session, ani text to nezachrání.
Mnohem lepší je však, ač pořád dost středoproudově líbivý, Taxůvku jsme chytli. Ale žádný zázrak se pořád nekoná. Pak konečně přichází song, co stojí za zmínku. Ano, Sochy nejsou podbízivé ani nudné, vypravěčská poloha Mišíkovi sedí. Druhá půlka desky je obecně výrazně lepší, než ta první. Ještě Na okraji teda nijak nenadchne, ale Variace na renesanční téma je jednoznačně nejlepší skladba desky, možná i celé Mišíkovy diskografie. Skvělý Hraběho text, neučesaná kytara, tak se to dělá. I závěrečný blues Sladké je žít ucho posluchače potěší, ale třebaže můj dojem je po závěrečné dvojici songů značně vylepšen, nemohu dát nic jiného než ty dvě hvězdy. Deska si jich jako celek víc nezaslouží.

reagovat

Mirek Kostlivý @ 19.02.2015 18:03:30
Je fakt, že ta deska se Mišíkovi moc nepovedla. Ty skladby jsem asi dva roky předtím, než vyšly na LP, poslouchal na koncertech, a tam zněly výborně. Proč ten rockový drive nedostala kapela taky na desku, nevím. Když jsem si ji poprvé pustil, tak jsem byl taky dost zklamán. I když jednu-dvě hvězdy bych asi přidal.
A ještě k té skladbě Fireball. Poslechni si skladbu Rock Star od kapely Warpig >> odkaz
a bude ti jasné, proč na tu desku nepatří. Hold i velikáni hardrocku občas kopírovali.

Jarda P @ 20.02.2015 07:24:36
"Připadá mi spíš tak trochu nudná, z desky trochu vybočující, asi jako song Fireball na stejnojmenné desce DP, prostě na desku tak nějak úplně nepatří"
S tím Fireballem, jednou ze zásadních skladeb DP, jsi mě opravdu pobavil :-).

Jarda P @ 20.02.2015 07:28:15
Mirku Kostlivý: u Fireballu bych to nazval spíš než kopírování inspirací dovedenou k dokonalosti. Že by na desku nepatřil mě nenapadlo ani před 40 lety ani dnes.

luk63 @ 20.02.2015 07:56:19
Le Fantak: k lepšímu pochopení Mišíkovo dvojky a hlubších souvislostí a okolností vzniku nahrávek ti chybí prožití té doby, za což samozřejmě nemůžeš a pro nás starší to zase není žádná zásluha :-) Zajímá mě, jak bys hodnotil čtyřku?

K Fireballu (i když to sem nepatří) - pro mě je to nestoudná vykrádačka, i když ji mám rád už 44 let.

yngwie3 @ 20.02.2015 08:16:24
Jednotku aj dvojku mám rovnako rád, nerobím medzi nimi rozdiel ... pre mňa majú obe 5 hviezdičkovú hodnotu - absolútne zásadné !!!

Fireball - :o) keď sa po viac ako 40-tich rokoch dozviem, že existuje akási predloha / okopírovaná, ukradnutá, opajcnutá a ja neviem čo ešte všetko možné / nezostáva mi nič iné, len pokrčiť ramenami a pustiť si ... Deep Purple - Fireball ... niektoré veci sa už proste nezmenia ...

V kontexte s tým, vyznieva celkom zaujíma a aj veľa napovedá toto >> odkaz

PaloM @ 20.02.2015 10:35:06
Nemám čo dodať k Mišíkovi, ani k Fireball, cítim to rovnako ako yngwie3.

Le Fantak @ 20.02.2015 19:22:52
K tomu Fireballu, song mám taky rád, i když na desce je několik (když nad tím tak přemýšlím tak vlastně šest) lepších songů. Chtěl jsem říct, že celá deska Fireball je poměrně dost souvislá, pouze první song tak nějak vybočuje. K samotné desce - samozřejmě chápu, že v roce 1980 to u nás byla poměrně velká událost. To nic nemění na tom, že těch pět hvězdiček si objektivně nezaslouží (jistě, hudba je subjektivní věc, ale chápete jak to myslím). Chcete říct, že patří mezi nejlepší díla vytvořená vůbec? Že je na úrovni Paranoidu, Dark Side Of The Moon, Close To The Edge, Sgt. Peppera, Tommyho a Kuřete v hodinkách?

luk63 @ 20.02.2015 19:38:04
Těžko soudit objektivně (kdo z nás to dokáže?), ale subjektivně je dvojka Mišíka s Etc... rozhodně lepší než Paranoid :-)

yngwie3 @ 20.02.2015 19:40:54
Mne znie Fireball kontinuálne od A až do Z ... a do spoločenstva Tebou uvedených álb, patrí viac ako určite ...

yngwie3 @ 20.02.2015 19:45:30
o) a súhlas s luk63 ...

06.02.2014 hejkal | #
2 stars

Album s príznačným názvom 2 predstavuje Mišíka & ETC... pri vstupe do ôsmej dekády minulého storočia. Nebyť kompletky, nikdy by som po ňom nesiahol, ale to neznamená, že by nemohol mať svoje kvality.

Žiaľ, nie je to tento prípad. Funky a disco tiahli úspešne masovým vkusom a skladba Nejlepší ženská našich dnů neostáva pozadu. Nedokážem takúto muziku vstrebávať, je mi ľúto. Plusom je akurát to, že je tu oproti debutu viacej kadejakých inštrumentálnych pasáží. Ty II poprockuje a rieši akési pesničkárske rodinkárske texty zo života. V hotelu Belveder je dnes tanec. Názov je sám o sebe vetou, ktorá tento skočný priemer vystihuje. Bavia ma tam akurát husle, ozaj, viete, že funky znamená v angličtine páchnuci, plesnivý a pod. skvelé slová? Na to, čo sa ozve v Jam session, nemám slušných slov, takže poďme rovno na Taxůvku jsme chytli. Ďalší funkrock, ďalší tip pre hitparády... Refrén to nevytrhne. Návrat k pesničkárstvu sa vydaril v jemnej vecičke Sochy. Zvyk z toho samozrejme nikto neurobil, užNa okraji funkuje na hranici znesiteľnosti inak tolerantného poslucháča, pár sekúnd inštrumentálnych vyhrávok, ktoré zohrejú dušu, sa stráca v celkovom vyznení. Najviac sa mi páči basa, ktorá si zručne zasóluje. Vynikajúca pesničkárska balada Variace na renesanční téma pôsobí ako z inej planéty. Jej melanchólia je úžasná, škoda, že takto neznel celý album. Záverečná skladba Sladké je žít vracia kapelu do náruče blues, harmonika, gitara, môže byť. Albumu prospela, i keď vyzerá ako príslušník menšiny uprostred medzinárodného teambuildingového zjazdu vyholených hláv.

Na margo textov, poézia Václava Hraběho mi sedí, knižka Blues nechýba v mojej poetickej poličke.

Bonus Šero v kavárně prináša najprv príjemný barový klavír a potom vcelku popový kúsok, nič, čo by som si vtesnal do pamäti, i keď na albume mohla nahradiť niektorú funky hrôzu, už len pre príjemné gitarové eskapády.

Nijak zvlášť si ma tento album nezískal, pár vypočutí stačilo, dnes to bolo z recenzných dôvodov a tak skoro sa to nezopakuje. Jediná nádherná skladba ku koncu je málo. Nie celkom rozumiem vysokému hodnoteniu na rockových serveroch miestnej proveniencie. Naozaj stačí tak málo, meno a nacionálna lokalizácia, aby rockeri prestali vnímať, čo sa na albume odohráva? Som rád, že dnes nežijeme v komunizme a nemusíme suplovať hudobné zážitky takýmito náhradami. Ak niekto náhodou nemá rád funky, nech sa tomuto dielu vyhne.
reagovat

PaloM @ 06.02.2014 11:15:44
Práve čítam, že knihu Blues už máš.
Ostatné je "márnosť nad márnosť" :-))
Aby aj bratia Česi rozumeli, "jsi vedle jak tá jedle".
Tento koncertný program som mal šťastie zažiť.

V poslednej dobe sa tu stáva módou písať názory na muziku, ktorú dotyčný jedinec nepočúva alebo jej nerozumie alebo je to "recenzia z trucu".
Však hej, je sloboda slova. A preto papier a internet znesie všetko.

Borek @ 06.02.2014 11:22:20
Nevěřte nikomu pod třicet.

fra55 @ 06.02.2014 12:04:33
Myslím si že Palo má pravdu,začínají se tady vést takové žabomyší války a truc recenze ala ty jsi mi pohaněl moje já ti pohaním tvoje,to nemá absolutně žádnej význam a jenom to škodí.Mišík taky nemá všechno úplně super ale tahle deska je podle mého názoru nadprůměrná.

hejkal @ 06.02.2014 12:22:22
Jasné, váš názor vám nemienim brať a ani prevracať. Nič to nemení na tom, ako túto hudbu vnímam ja. Nie je to truc, nie je to provokácia, je to tak a na progboarde to robím dosť dlho na to, aby sa to nespájalo s miestnymi súčasnými spormi. Ďakujem za pochopenie.

tykeww @ 06.02.2014 14:00:09
Kde přesně slyšíš tolik funku a popové písně do hitparád? Jak může být Ty II poprock? Z jakého důvodu nemáš slušných slov k Jam Session?

hejkal @ 06.02.2014 14:02:47
Funky je zmienené všade, kde sa dalo, slušných slov nemám, lebo sa mi to nepáči a poprock počujem na celom albume, môže za to produkcia.

tykeww @ 06.02.2014 14:14:55
Ok, album se ti nelíbí, budu to respektovat. Jen si myslím, že zrovna ohledně Ty II jsi s tím poprockem trochu přestřelil. Myslíš, že by se taková píseň uchytila na nějakém komerčnějším rádiu?

hejkal @ 06.02.2014 14:17:34
Vo svojej dobe? Myslím, že áno. Ktovie.

tykeww @ 06.02.2014 14:42:21
Dobře. I dnes je na komerčních rádiích k slyšení spoustu poprockových písní tehdejší doby. Zapadla by mezi ně Ty II?
Psal jsem dopis někomu z Blaníku, proč od Mišíka hrají jen Variaci, nanejvýš holohlavého chlapečka. Odpověděl mi mediální ředitel s tím, že si testoval na cílové skupině i další jeho písně a výsledek byl prý "jednoznačně negativní".

hejkal @ 06.02.2014 14:48:39
Ťažko sa mi k tomu vyjadruje inak ako domnienkami, dnešné rádiá som už nepočul vééééľmi dlho, naposledy niekde v práci Jemné melódie, tam by asi nezapadol, lebo tam hrali osem skladieb furt dookola.

tykeww @ 06.02.2014 14:54:11
Ok, necháme toho, jsou to víceméně domněnky. Já jen, že si pod tehdejším poprockem představím spíš Olympic, Katapult, Modus, Elán, rozhodně ne píseň od Mišíka s textem Václava Hraběte.

hejkal @ 06.02.2014 15:04:25
Jasné. Ja napríklad Rainbow s Ritchiem v čele (albumy Down to earth a ďalej), aby som bol plus-mínus v rovnakých rokoch.

alienshore @ 06.02.2014 16:08:34
popis skladby Sladké je žít ma skutočne pobavil :-), vidieť že sleduješ spoločenské dianie v našej malebnej krajine, čo sa týka Mišíka tiež som sa z dvojky nejako neodtrhol z reťaze, beriem to predovšetkým ako dobovú záležitosť ...

Jarda P @ 06.02.2014 17:01:27
Já osobně více než dvojce dávám přednost posledním dvěma Mišíkovým deskám, Ztracený podzim a Umlkly stroje. To je parádní bigbít. U dvojky mi vadí i plechový zvuk nahrávky. Na vinylu byl hrozný, na CD o něco lepší, ale žádná sláva.

Cossack @ 08.02.2014 12:48:46
Hejkalův pohled na první dvě alba Vladimíra Mišíka & ETC… nesdílím, ale toleruji (co už mi taky jiného zbývá?)…
Ale pro úplnost bych rád dodal, že nepatřím k velkým obdivovatelům a příznivcům veškeré Mišíkovy tvorby; mnoho z ní dokonce ani neznám (a nemíním to měnit).

Co se mi s ním od prvního poslechu líbilo moc, a dodnes se to nezměnilo, to je „Kuře v hodinkách”. Velmi rád jsem měl skladbu „Variace na renesanční téma”, již jsem ale znal z různých brigád a od táboráků ve „zlidovělé” podobě; originál se k mým uším dostal až později. Naopak, po prvních posleších mě moc neoslovila ani nezaujala vyzdvihovaná „Stříhali dohola malého chlapečka”, to přišlo mnohem později. Třetí ani čtvrté album jsem dosud neslyšel (jsa odrazen negativními reakcemi mých kamarádů a známých s velmi blízkým hudebním vkusem), takže o nich nemohu diskutovat (a taky nebudu).
„Dvojku” jsem si celou poslechl teprve před dvěma a něco lety (!), kdy jsem si ji pořídil na vinylu (šlo o aukci na Aukru, něco jsem od dotyčného kupoval a na Mišíka přihodil taky – byl za 35 Kč a ve slušném stavu). „Jedničku” jsem si pořídil ještě o něco později (sice za 100 Kč ale ve vynikajícím stavu).
Píšu to tu hlavně proto, abych ukázal a dokázal Hejkalovi, že se plete, pokud myslí, že musí obliba muziky Vladimíra Mišíka nutně souviset s nějakou úctou k jeho jménu, osobě atd. Nemusí.

Takže, abych to shrnul, ačkoliv je „jednička” povedenější, taky „dvojka” se mi líbí hodně; souhlasím jedině s tím, že „Variace…” i podle mě hodně převyšuje ostatní skladby. (Své 4,5 hvězdy bych zaokrouhlil nahoru nebo dolů, podle momentální nálady.)
Hejkalův názor na album mne sice udivil, ale respektuji jeho nárok na něj.

P. S.
Hejkale, v první skladbě na 2. straně desky chytili taxíka, ne text, takže „Taxůvku jsme chytli”, nikoli „Textůvku jsme chytli”. ;-)

hejkal @ 08.02.2014 12:53:51
Ďakujem za reakciu. Nemyslím si, že obľuba Mišíka musí súvisieť s úctou k menu a pod., ak to tak vyznelo, tak to tak nie je myslené. Vďaka aj za upozornenie na chybu, opravené.

Mirek Kostlivý @ 08.02.2014 13:51:05
Jediné, co se dá této desce vytknout je to, že se do ní nedostala ta fantastická koncertní atmosféra. Ten, kdo na přelomu 70. a 80. let ETC slyšel, mi potvrdí, že forma kapely byla neskutečná, takovým Rainbow se kapela vyrovnala určitě. Nedávno pouštěl Vojtěch Lindaur na BEATu jejich vystoupení z Pezinku (v té době jsem byl bohužel na vojně), kde kapela šlapala jako hodinky. Bohužel se to na desku nedostalo. Jinak všechny skladby zněly na živu o třídu lépe, myslím že i Palo by mi to asi potvrdil :-).

zdenek2512 @ 08.02.2014 14:06:06
Ahoj Mirku, byl jsem na Etc v 79 v Brne na kolejich Leninova a ten koncert byl fantastickej, uzasna atmosfera. Tenkrat s nimi hral jeste Pokorny a Jelinek o Hrubym nemluvim, tenkrat to byla pro me kapela cislo jedna. Plastici tenkrat nesmeli hrat. Tahle deska vysla kdyz jsem prisel z vojny a okamzite jsem si ji koupil. Pro me je za plny pocet a ze ji nekdo dava 2* tak to je jeho vec, a myslim si o tom sve.

Mirek Kostlivý @ 08.02.2014 14:26:55
Škoda, že se nic z toho nenatočilo jako live nahrávka! Již tenkrát ale na ETC chodili posluchači (hlavně posluchačky a jednu jsem znal) právě jenom k vůli těm folkovým skladbám (jako byla Variace na ... ap.). Když ale kapela vypadla a zůstal tam jenom on sám s kytarou, tak to zase moc nezajímalo mne. Bohužel má Hejkal Mišíka raději jako folkaře než rockera, ale s tím mi dva opravdu nic nenaděláme :-).

Cossack @ 08.02.2014 14:29:53
Mirku, Ty jsi na přelomu 70. a 80. let byl na koncertě RAINBOW? To Ti teda závidím! Mimochodem, kde to bylo?
(A pokud jsi snad žádný takový koncert neabsolvoval, uniká mi smysl Tvého srovnání.)

zdenek2512 @ 08.02.2014 14:52:48
Ahoj Romane pro moje vrstevniky, ke kterym Mirek patri byla skupina Rainbow nuda. Mam pocit, ze ani ja ani moji kamaradi Rainbow neposlouchali. :)

Mirek Kostlivý @ 08.02.2014 15:30:45
Zdeněk odpověděl za mne. A ještě pro doplnění: to srovnání s Rainbow provedl Hejkal (viz výše). Jinak samozřejmě porovnávám rané desky Mišíka (včetně Kuřete) s deskami Rainbow. Než se tu někomu udělá "rudo" před očima, tak by si měl přečíst všechny diskuzní příspěvky. A neposílat mě hned na koncert Rainbow. Mě, který byl líný jít v té době i na koncert Plastiků ... :-)

Cossack @ 08.02.2014 15:55:32
Zdeňku i Mirku…
To, že pro někoho byla (a třeba i je) kapela RAINBOW nuda, je naprosto v pohodě a nijak mi to nepřekáží. Pro mě je nuda zase leccos jiného, z čehož mohou být v extázi pro změnu dotyční.
Určitě nemám a ani mít nebudu rudo před očima, jak se mi snaží Mirek podsouvat…

Reagoval jsem pouze na tohle tvrzení, páně Kostlivého:
„Jediné, co se dá této desce vytknout je to, že se do ní nedostala ta fantastická koncertní atmosféra. Ten, kdo na přelomu 70. a 80. let ETC slyšel, mi potvrdí, že forma kapely byla neskutečná, takovým Rainbow se kapela vyrovnala určitě.”
Z výše uvedeného mi vyplynulo, že Mirek nutně musel shlédnout „live show” jím jmenované zahraniční kapely, protože jinak nechápu, na základě čeho je schopen to hodnotit.
(Jako bych tvrdil, že jsem vyšší než třeba Zdeněk, ačkoliv jsem ho nikdy na živo neviděl, ani neměřil, a znám jen svoji výšku.)
Takže doporučuji příště rozumnější argumentaci, pokud možno podloženou osobní zkušeností, ne nějaké „co by, kdyby”, vyspekulované v hlavě dle subjektivní vize či fantazie. (Pak nebude ani hrozit, že by se třeba někomu prudšímu až cholerickému udělalo ono „rudo před očima”.)
Zkrátka – lépe volit slova, bo takhle to zavání vymýšlením.
:-)

Cossack @ 08.02.2014 16:01:40
P. S.
Pokud jde o Hejkalovu poznámku, nikde nepsal o srovnání RAINBOW a Mišíka, Mirku; pouze odpověděl, že pop-rock jsou pro něj RAINBOW od alba "Down To Earth"…
Takže nejen „přečíst všechny diskuzní příspěvky”, ale také (hlavně) číst je pořádně!
À propos, na žadný koncert jsem Tě neposílal, svými slovy ses na něj vyslal sám.

Jarda P @ 08.02.2014 17:07:56
Srovnávat ETC s Rainbow je stejný nesmysl jako srovnávat Muchu s Picassem. Je to rozdílný styl, neporovnatelný.Taky jsem chodil rád na ETC koncem 70. let po dobu studií v Praze, měl jsem je rád (nejvíce dobu s Franclem), ale návštěva koncertu Roryho Gallaghera mě přesvědčila o tom, že je to "jen" český bigbít. A že byli Rainbow nuda? Rainbow Rising nebo živák On Stage (stejně jako celá éra s Diem) svedčí o něčem jiném. A že mám blíž k 60 než k 50 svědčí o tom, že nejsem žádný mladík.

zdenek2512 @ 08.02.2014 17:11:25
Ja jsem necetl hejkalovu reakci, ale z toho co napsal Mirek jsem pochopil, ze na koncert Etc by sel radsi nez na koncert. Rainbow. Tak to beru i ja. V dobe kdy skupina Rainbow vznikla tak jsem ja stejne jako Mirek poslouchal kapely typu King Crimson, Mothers, Captain Beefheart a skupina Rainbow nepatrila na rozdil od Etc do okruhu naseho zajmu. (na okraj merim 187cm) :)

Mirek Kostlivý @ 08.02.2014 17:20:35
Pánové, díky za reakce díky kterým jsem se aspoň dozvěděl, že je Zdeněk o 11cm vyšší než já :-). A nesmíte tu hudbu brát tak vážně, vždyť nejde o život. Však já desku Rising od Rainbow měl doma taky .....

Cossack @ 08.02.2014 17:21:29
Jardo P., s tím, že není moc rozumné zmíněné srovnání, naprosto souhlasím. S výjimkou Mirka (a poté částečně i Zdeňka) ho tu také nikdo nezmiňoval.

Ostatní je věc vkusu. (Já mám RAINBOW hodně rád od debutu po první „podiovské” album "Down To Earth", včetně. S Mišíkem, ať už u FLAMENGA nebo s ETC…, by mě nenapadlo to jakkoli porovnávat.)

Jardo @ 08.02.2014 21:11:08
Hľa, aká zaujímavá diskusia. Dozvedel som sa, že som rovnako vysoký ako Cossack :-)

Cossack @ 08.02.2014 21:45:08
Další, kdo neumí pořádně číst, že, Jardo?
Leda, že by ses dostal k nějakým mým osobním materiálům; ale tady ses to dozvědět rozhodně nemohl
;-)

Jardo @ 08.02.2014 22:01:00
Hhh... oprava, teda ako Mirek.

Zdeněk @ 09.02.2014 07:48:24
Musím podpořit názor Mirka Kostlivého - ETC byli v druhé polovině 70. a počátkem 80.let opravdu ve vynikající formě. V té době jsem je viděl dost často
a myslím, že by rozhodně na západ od našich hranic ostudu neudělali. škoda, že neexistují videa z jejich
tehdejších koncertů.

17.09.2013 tykeww | #
5 stars

Uplynuly čtyři roky od debutu. Uplynuly časy s pány kytaristy Františkem Franclem a Jiřím Jelínkem. S nimi uplynula i příležitost nahrát další plnohodnotné LP.

Leč koncem sedmdesátých let se kapela Etc… obnovila v tradičně skvělé sestavě. Kytaristou se opět stal Petr Pokorný (proč se tomu usměvavému pánovi vůbec říká Kulich?), na místo basisty přišla velká naděje české baskytary, Jiří Veselý, bubenickou příležitost dostal velmi šikovný Jiří Šustera, o němž jsem se ovšem před pár týdny dověděl, že dva roky zpátky zemřel… Škoda ho.

Deska oproti debutu působí sevřeněji, uzavřeněji, komorněji. Album je uzavřené do nádherného obrazu Miroslava Jiránka v tmavě modrém tónu. Vzadu je fotografie skupiny; jako malý chlapec jsem vždy přemýšlel, který z těch ošklivých pánů je Vladimír Mišík. Že by ten sličný mladý muž přišpendlený kancelářskou svorkou?

Dovolím si stručný komentář ke každé z písní, protože každá z písní si to zaslouží.

Nejlepší ženská našich dnů
Vyťukávání činelů a už je to tady - durové téma, které prostě utkví v paměti. Především s příchodem Veselého se zcela změnil styl, najednou tu byly durové stupnice a lidová melodika. Muselo to vyhovovat především Janu Hrubému, pro nějž se tento přístup stal v pozdějších letech klíčovým. Text skladby oplývá typickou městskou poetikou Prahy a Vladimírovy rodné Letné. Miluji mezihru všech střídajících se nástrojů, včetně podivných ruských kláves. Možná trochu úlet, možná experiment… Ale je to moc fajn a skladbu to skvěle dokresluje. Dodává jí to naprostou jedinečnost.

Ty II
A nastupuje se na lyričtější polohu. Píseň je v podstatě zhudebněný text, a to tak kvalitní text tak kvalitně zhudebněný, že z toho leze mráz po těle. Pokorného kytara se v mezihrách střídá s Hrubého houslemi, což je opravdu skvělý nápad.

V hotelu Belveder je dnes tanec
Brilantně zaranžovaná skladba s výraznými basy a nádhernými Hrubého mezihrami, ve které se do textu s městskou poetikou (všimli jste si, jak často to slovní spojení používám?) vkrádají i typické básnické prvky, jako svátek jabloní apod., což opravdu stojí za povšimnutí.

Jam Session
Skvěle promyšlený basový motiv pulzuje a otevírá nám další skladu, opět zhudebněné dílo Václava Hraběte. V rovině zhudebňování básní Vladimír dosáhl dokonalosti (alespoň myslím). Je tak přesvědčivý, až se tomu nechce věřit (a vím, že tahle věta naprosto nedává smysl).

Taxůvku jsme chytli
Přímočarý rockový riff a přímočará rocková skladba s chytlavým refrénem, ovšem zahalená v takovém tom „mišíkovském“ a „dvojkovém“ hávu. Nějak jsem vždycky uvažoval, co je to vlastně ta taxůvka a nakonec jsem se prostě smířil s tím, že to bude nějaký letenský výraz pro taxíka.

Sochy
Nějaká ta „kainarovina“ prostě nemohla chybět. Skladba má vymyšlený opravdu výjimečný akordový postup, který Kainarovy verše skvěle doprovází…

Na okraji
Spojilo se téměř nespojitelné. Dynamická a jak hodinky pestrá hudba nebožtíka Jelínka a text „folkaře“ Vladimíra Merty… Každopádně je to spojení úžasné a ještě úžasnější jsou hudební výkony celých Etc…

Variace na renesanční téma
Skladba, kterou si každý ve spojitosti s Mišíkem vybaví. Skladba, u které si žádný prostší mainstreamový posluchač není schopný zapamatovat její název. Skladba, která je tak krásná, že by to musel vycítit i hluchý. Skladba, která se musí slyšet jen jednou za čas. Skladba, kterou jako jedinou na albu přeskakuji.

Sladké je žít
Tato bluesová dvanáctka neměla na albu původně vůbec figurovat. Místo ní měla být skladba Královský večer, která měla dát i název celému albu. Nicméně cenzor viděl text, sic od Kainara, jako závadný, a zejména pak obrat „autodafé zaživa“. Ale Palacha by v takovém textu hledal jen s prominutím blbec. Každopádně ze Sladké je žít se stal velký Mišíkův „hit“ a to přitom není vůbec tupý. Minimálně sólo na housle je vymyšlené víc než dobře.

Snad se na mě nikdo nebude zlobit, když dám i dnes pět hvězdiček.

reagovat

luk63 @ 17.09.2013 19:37:09
´Zlobil´ bych se, kdybys jich dal míň ;-)

tykeww @ 17.09.2013 19:45:52
Tak jsi zatím jeden z 1995 registrovaných členů, to je fajn poměr :-)

Petr Gratias @ 17.09.2013 19:59:48
Zdravím Tykeww...
vynikající recenze vynikajícího alba!
Kdybych album notoricky dobře neznal od r. 1976,
kdy vyšlo (a byly na něj tehdy v létě objednávky
v Supraphonu), hned zítra bych si ho šel koupit.
Tady se výtečně spojila publicistika s pocity a s marketingem.
Blahopřeji a za sebe děkuji!

tykeww @ 17.09.2013 20:10:14
Ah, tak to opravdu děkuji, být takhle pochválen a zrovna od vás... Durdí se mi líčka :)

Jen... Byla to jistě nepozornost, ale zaměnil jste rok, to jen pro pořádek.

Petr Gratias @ 17.09.2013 21:00:31
Omlouvám se, to je moje stařecká roztržitost...
Samozřejmě nesmysl - správně je 1980, ale právě jsem dočetl recenzi i na debutní album (1976) a tam to platí beze zbytku rovněž.

zdenek2512 @ 18.09.2013 03:28:00
Michale dvě parádní recenze ve dvou dnech :-). Tohle je moje nejoblíbenější deska od Mišíka.S hodnocením souhlasím a zasloužila by si i více.

hejkal @ 18.09.2013 04:42:45
Tiež sa nehnevám, i keď mám na album diametrálne odlišný názor. Zaprisahal som sa, že sa už k ČSSR scéne nebudem vyjadrovať, tak iba pochválim recenziu a som rád, že sa z Mišíka toľkí tešíte, to má pre hudobíka vždy význam.

PaloM @ 18.09.2013 05:21:39
Michal, fajn, dobre píšeš. PLný počet bodov si album zaslúži, no ja som bol v čase vydania LP trošku sklamaný, lebo debut je geniálny. Po čase som prišiel na chuť aj dvojke. Veď relatívne k ďalším dvom albumom tieto prvé dva sú lepšie.

Jarda P @ 18.09.2013 05:44:46
Někdy koncem 70.let jsem byl v pražské Lucerně na jakémsi festivalu (jazzové dny?). Mezi účinkujícími byl i Mišík a tehdy jsem poprvé uslyšel Variaci na renesanční téma (dvojka ještě nebyla na světě), která mě okamžitě nadchla. Jak jsem se později dověděl, na housle doprovázel tehdy mladý Karel Holas z dnešního Čechomoru. Samotná dvojka mě v době vydání zklamala, hlavně kvůli hroznému plechovému zvuku desky. Na CD už je to lepší, ale stejně u mě jednička vede.

tykeww @ 18.09.2013 13:19:56
Moc vám všem děkuji za rekace, za vaše názory a postřehy (a samozřejmě i pochvaly na mé psaní).

02.05.2011 Petr Gratias | #
5 stars

Vladimír Mišík je klasik českého bigbítu a když se podíváte na jeho křivolakou historii podrobnějším pohledem zjistíte, že máme opravdu jen velmi málo ryzích bigbíťáků, kteří se nezpronevěřili svému přesvědčení. Pro moji generaci je stejně důležitý on, jako Radim Hladík, Luboš Andršt, Oldřich Veselý, Roman Dragoun, Dežo Ursíny, Marian Varga, Martin Kratochvíl nebo Jan Hrubý...
Dlouhé čtyři roky musel bluesrockový reprezentant čekat na vydání druhého řadového alba a to ještě málem nevyšlo(!) Původní název byl naplánován podle Kainarovy básně Královský večer, ve vydavatelství Supraphon došlo ke "komedii plné omylů" (řečeno slovy Shakespeara) a někdo předložil schvalovací komisi název Královský meč. Komise řekla NE! Zavánělo to válečným harašením. V té době totiž byly na našem území instalovány "mírové" zbraně SS 20 proti imperialistům za šumavskými hvozdy a v NSR zase taktické rakety typu Tomahawk. Kainarova báseň do toho spadla ani nevěděla jak a aby toho nebylo málo, tak schvalovací komisi se nelíbil básnický obrat "autodafé zaživa", takže tady byl druhý "pádný" důvod a z dramaturgie ještě navíc vypadla úplně neškodná píseň Šero v kavárně, jejíž text napsal Jiří Suchý, který byl v dané době šikanován tehdejším režimem a tak nebyl důvod jeho autorský text zviditelňovat. Ještě po více jak čtyřiceti letech se neubráním kroucením hlavou...
5. června 1980 Vladimír Mišik na premiéře nového koncertního programu prozradil, že tehdejší ředitel Supraphonu soudruh Viktor Kašák pozastavil výrobu, což vyvolalo v sále pořádné pobouření a tak jsme se prozatím museli spokojit s jeho koncertní verzí. Album přece jenom nakonec vyšlo až na podzim téhož roku a bylo okamžitě rozebráno! Dolisování sice Supraphon provedl, ale přece jenom liknavěji než třeba u Karla Gotta nebo Heleny Vondráčkové... Album proto nemá název a pro veřejnost je známé jako Dvojka.
První co mě zaujalo byl nový zvuk, úplně odlišný od prvního alba z r. 1976. Byl přiostřený a výrazný důraz byl kladen na kvalitu natočeného záznamu baskytary a bicích nástrojů. Kupodivu ale nebyly potlačeny elektrické housle, ani elektrické a akustické kytary.
Nechci dělat niterný rozbor celého alba a tak se pozastavím u podle mého soudu těch nejvýraznějších a nejzajímavějších skladeb.
TY II od básníka Václava Hraběte je drsně poetický epický příběh s pořádným bigbítovým odpichem, kde se střídají skvělé kytarová sóla Petra Pokorného s mrštnými houslovými party Jana Hrubého a Vladimír Mišík zde zpívá jako o život a můžeme mu jeho ponor do Hrabětovy poezie věřit do puntíku... V HOTELU BELVEDER JE DNES TANEC je výtečně proaranžovaná skladba, která si pohrává s každým detailem a její vrstevení nemá obdoby. Jiří Veselý na Fender fretless bass dělá takové kousky, které měly neobvyklou stavbu a harmonickou polohu. Přejímají melodickou linku jako kytara a velice dobře korespundují s technicky dokonalou hrou na bicí nástroje s odzbrojující přesností, JAM SESSION je velmi netypická skladba, melodická poetika a velmi nosný text je rámován takovými baskytarovými eskapádami v unisonech s Hrubého houslemi a Šusterovými bicími s neuvěřitelnou přesností navíc kolorovaná synthesizerem. Zaujala mě i skladba NA OKRAJI (tregicky zesnulého kytaristy Jelínka), opravdový majstrštyk - lahůdka pro muzikanty a pro znalce. Hlavní hit byl samozřejmě VARIACE NA RENESANČNÍ TÉMA, nádherná balada pro akustickou kytaru, housle a baskytaru, ale hlavně pro hostujícího Jana Koláře na hoboj, který renesanční atmosféru dokázal velmi názorně zapojit do této písně a dodává jí ten hlavní punc neopakovatelnosti.
Závěrečné blues SLADKÉ JE ŽÍT je podle mého názoru spíš boogie, kde se mj. opět skvěle předvade svým čistým a nádherně ohýbaným tónem kytarista Pokorný.
Album zní uceleně, sevřeně, přesvědčivě. Je nahrané s úžasnou lehkostí a přitom je cítit, jak Etc... vedle sebe dokáží koexistovat jako skutečná parta kamarádů, které baví společná věc, dělat hudbu po svém. Připočtu-li k tomu vynikající výtvarně uchopený design, tak si jenom musím postesknout, že album nebylo rozevírací, nepřineslo máničkovské fotografie všech aktérů, ale hlavně texty, které měly sdělení a dokázaly přinutit přemýšlet i ty, kteří texty vnímali jen jako jakýsi apendix k hudbě. Daly se totiž číst jako poezie, asi jako kvalitně přeložené texty od Dylana.
Dávám mu zcela odpovědně plný počet hvězd a řadím ho mezi Mišíkovy nejlepší albové produkty co natočil. Intrikování Supraphonu zabránilo tomu, že měl být odbornými kritiky tento projekt vyhlášen jako Nejlepší deska roku 1980. Nakonec toto označení dostal vynikající deska Marthy Elefteriadu: Kresby tuší... na to se už dnes ale asi zapomnělo.
Jenom připomenu, že po Mišíkově zákazu bylo album staženo z prodeje a jeho nominální hodnota na černých burzách hudebnin nebývale stoupla. Po revoluci bylo album digitalizováno a vyšlo na CD s bonusem Šero v kavárně se zajímavým bookletem.
reagovat

Filozof @ 03.05.2011 09:32:58
Petr G.
Díky za zajímavé podrobnosti.
Mimochodem je zajímavé, jak netypicky vnímáš význam slova blues. Nazvat Mišíka bluesrockerem je hodně zvláštní. Ale - jak o tom píšu v Rock+ - blues má mnoho významů. (Ještě víc mne překvapuješ netypickým chápáním slova boogie, o jeho mnohovýznamovosti jsem nikdy neuvažoval.)

LadaF @ 03.05.2011 13:45:18
Filozof: Aha tak Vy jste autor článku o blues v rock+. Člověk si nepřiřadí nick ke jménu, i když na konci článku je -fil-. Díky moc, zatím nejlepší článek co jsem v rock+ četl.

Filozof @ 04.05.2011 09:39:52
LadaF
1) Tykej mi - co blbneš, všichni si tu tykáme. Buď Honzo, nebo Filozofe - to je jedno.

2) Jo - jsem to já a pochopitelně mne Tvá slova těší. I když je mi to zase blbé vůči kolegům z R+. .-).

02.04.2007 Wenzl | #
4 stars

Nikdy není lehké plout proti proudu.Já vidím Mišíkovu dvojku resp. trojku poněkud z odlišného úhlu.Rozhodně se zde nevytratila jedinečnost,kterou Mišík,obklopen vždy těmi nejlepšími muzikanty,kteří byli k mání do své tvorby vtiskl.Vnímám tu však malé "ale" a to,že se mi ztrácí fluidum naléhavosti,které předchozí počiny měly.Předchozí album ne mě působí daleko intenzivněji a není to rozhodně jen přítomností dvou megahitů,smím-li si dovolit to v případě takového umělce vůbec takto pojmenovat."VARIACE NA RENESANČNÍ TÉMA" je pro mě jistou připomínkou toho,co si na předchozím albu tolik užívám.Nevím,jak to přesně pojmenovat,ale zde to až tak intenzivně nevnímám.Bezpochyby se ovšem jedná o prvotřídní počin,který zasluhuje pozornost i po tolika letech."Stříhali dohola..." to ovšem už pro mě není.
reagovat

Jezer @ 01.03.2010 10:18:50
Hlavní zásluhu na tom, že toto album nemá "sílu" jedničky mají komouši a jejich cenzoři. Tím pádem
je to poskládané poze z toho co bolševik povolil.
Dál už na dlouhou dobu nedovolil vůbec nic.

PaloM @ 01.03.2010 11:06:33
Tak v tomto prípade s reakciou nesúhlasím. Mal som šťastie, ako študent som videl 2x koncert v období 2.platne. Kapela hrala fantasticky a zostava skladieb nemala chybu. Každý to môže ináč v nímať. Moje prvé dojmy z LP boli podobné, že je to slabšie, ale bolo to povrchné hodnotenie. Treba naplno vnímať texty, súhru rockovej kapely. Je to rovnako silné ako jednotka, ale iné.

Záverom len toľko, že zvaľovať tu vinu na komoušov nemá opodstatnenie, lebo texty sú super kvalitné a neviem, čo by cenzúra menila na inštrumentácii či konštrukcii skladieb. Dúfam, že niekoho nenapadne obviniť ma zo sympatií k svinským praktikám režimu, ktorých si aj Mišík užil, čo je všeobecne známe.

Jarda P @ 01.03.2010 18:24:33
ETC 2 bylo pro mě v době vydání trochu zklamáním, hlavně kvůli hroznému plechovému zvuku. Ale dnes ho poslouchám rád, na což má taky vliv dosti zdařilý remastr.

PaloM @ 01.03.2010 19:12:24
Jarda P, s technickými výhradami je možné súhlasiť. Vtedy som mal taký gramofón a zosilňovač, že s Hi-Fi nemali nič spoločné :-) LP už nemám, kúpil som si CD.

16.12.2005 peters | #
5 stars

Dle mého názoru jednoznačně nejlepší rockové album přelomu 70 a 80 let.
Jediná výtka padá na srozumitelnost textů, ale to už je pro Mišíka jakýsi copyright, že?
Navíc v CD verzi jsou vloženy texty tištěné.
Udivující sehranost a virtuozita ETC např v Jam session nebo Na okraji. Tento Mertův text je obzvláště vydařený -> celkově nejlepší (nikoli nejhitovější) skladba alba.
Vliv tandemu Veselého a Hrubého je znát, ačkoli nevzpomenout ostatní hráče i autory je taky nespravedlivé.

reagovat

Zdeněk @ 18.12.2005 00:00:00
Naprosto souhlasím,toto je snad nejsilnější
sestava ETC,které se může rovnat jen ta
s Padrůňkem/bass/a Frantou Franclem/gt/
Mišík si vždycky uměl vybrat ty nejlepší muzikanty.
Koncert téhle kapely,to byl závan čerstvého
vzduchu v tehdejší nechutné době.Proto si to
s nimi bolševici vyřídili.



Detail hodnocení alba (hodnoceno x)
5 hvězdiček - hodnoceno 9x
peters, Petr Gratias, luk63, tykeww, murphy, martin69, PaloM, Petr59, Zdeněk
4 hvězdičky - hodnoceno 3x
Wenzl, minirock, kaktus
3 hvězdičky - hodnoceno 0x
2 hvězdičky - hodnoceno 2x
hejkal, Le Fantak
1 hvězdička - hodnoceno 0x
0 hvězdiček - hodnoceno 0x




Copyright © easyaspie.cz Created in 0.0799 s.