Danny - @ 10.01.2021 | #

Pozorovatelna je důležitým albem tuzemského jazz rocku a, což je podstatnější, kolekcí zajímavých a překvapivých skladeb. Řada okamžiků předpokládá vaši spoluúčast, hudbou naznačené krajiny si musíte domyslet a dokreslit sami. Imaginace hudby je tady mimořádná. Líbí se mi, že skladby, i když inspirované zahraničními vzory, jsou svéhlavě originální. A nikam nespěchají. Pokud má změna motivu či hudební podstaty přijít, pak se tak stane v tom správném okamžiku. Ne dřív. Hudba nerespektuje žádná pravidla a rozlévá se do všech stran. Díky výkonům muzikantů. Oni modelují obrazce, které hudební textury naznačují. Zjevně improvizované party jsou plnohodnotnou součástí instrumentace.

Po uvolněné Pori 72 dvojice Padrůněk, Andršt, ve které si autoři a současně hlavní instrumentalisté vyzkoušeli začlenění improvizovaných pasáží do pevného základu, přichází titulní Pozorovatelna. Skladba, která kromě volného jazz rocku nabízí esenci blues a tradičních amerických forem. Mnohdy jen v náznaku a drobném gestu. Stoicky ukotvený Trifid předkládá zásadní Andrštův příspěvek nad Padrůňkovým ostinatem. Jeho vrčivá basa jakoby tu byla omylem a jen držela fazónu. Když se ozve Joan Duggan, jsem bezmála dojatý. Nádherný okamžik.

Magii opakovaných figur dotváří Klobásové hody s další neúprosnou basovou figurou. Tady se Padrůňkova basa ale chvílemi brání jasnému posuvu a hledá si své cesty. Stejně tak Andrštova kytara je v rámci energického blues pestrá a ne zcela tradiční. Závěrečná Kartágo si nejvíce hraje s atmosférou. Než se pohne z místa, jen o malý kousek, musíte počkat a vydržet. Nic nejde uspěchat. A to se týká celého alba.

Možná jsou některá další alba Jazz Q hudebně dotaženější a instrumentálně jistější, tuto nahrávku, i přes určitou syrovost, vnímám ale velmi silně. Je to skvělá ukázka toho, že i my jsme tu měli zajímavé autory. A Pozorovatelna je pro mě osobně dobrým důvodem návratu k muzice, která teprve vytvářela své vzory. Všichni tvůrci alba mají můj velký obdiv.

Danny @ 11.01.2021 23:46:36 | #
KlepetoX:
Je to tak, Padrůněk byl pozoruhodný a velmi osobitý muzikant, měl svůj přístup k hudbě, vlastní svéráznou techniku hry na baskytaru a nenapodobitelné rytmické cítění. A rychle rozpoznatelný zvuk baskytary. Byl to prý navíc velmi přátelský a pohodový člověk. Jazz Q byla, pokud se nepletu, jeho první profesionální štace a Pozorovatelna první album, na kterém hrál. Následný seznam projektů a nahrávek, na kterých se podílel, není nějak dlouhý, ale ve všech případech šlo o výborné věci. Byla škoda té pouze krátké spolupráce s kapelou Abraxas, myslím, že jeho účast mohla být přínosná. Díky za tvůj zajímavý pohled na tuzemskou jazzrockovou scénu.

Snake:
Rozumím, je ti bližší fúze, která víc vychází z rocku a blues. Navíc ta první alba měla v sobě, alespoň pro mě, zvláštní bezprostřednost a tvůrčí spontánnost. Jako by se kapela dobře bavila a jen tak mimoděk vytvářela zajímavou hudbu.

bullb:
Mám tu a tam sebezničující období, kdy ve velkém poslouchám jen novou muziku. Snažím se (až se skoro bojím), aby mi něco zajímavého neuniklo. Po nějaké době jsem pak z toho unavený a svým způsobem i rozladěný, protože si uvědomím, kolik stejných nebo podobně znějících kapel kolem nás je a že jsem často jen plýtval časem. Když narazím na něco, co nové a zajímavé je, jsem samozřejmě rád. Není toho moc, vždycky ale něco vypluje. A pak mi v té záplavě "nové" muziky dojde, že je to všechno trochu jinak a že je hromada skvělých alb, která už mají svůj věk, své kouzlo ale pro mě nikdy neztratily. Poslouchám pak mnohem méně, ale také mnohem intenzivněji. A velmi rád alba z našich luhů a hajů, slovenská i česká. Mají pro mě neopakovatelné kouzlo. Díky za postřehy.