oř - @ 03.07.2017 | #

Předchozí recenze z pera neučesaného teenagerovského provokatéra, nebyla k desce A Night At The Opera příliš milosrdná. Je naší povinností zareagovat, připojit nezkreslený pohled a zohlednit fakta. Ne kvůli opravě jejího rattingu, ale pro smysluplnost a objektivní pohled budoucím generacím.

A Night at the Opera je čtvrtým a fakticky nejslavnějším albem britské skupiny Queen, které v roce 1975 kapela vyprodukovala společně s producentem Royem Thomasem Bakerem. Do té doby šlo o nejdražší hudební produkci. Svůj název dostalo podle stejnojmenného filmu komiků bratří Marxů a zahrnuje širokou škálu stylů, v čele s mega úspěšným singlem a největším hitem Queen, písní Bohemian Rhapsody. Celosvětový prodej tohoto alba dávno přesáhl hranici šesti milionů kopií.

Queen byli jedineční v umění propojování rozličných hudebních žánrů. Disciplíně, kterou načerpali u svých velkých vzorů Beatles. Vytvářeli zvukově bohatou, barevnou a invenčně strhující muziku. Skladatelsky šlo o nebývale dominantní čtveřici.

Další kapitolou byl zpěv. Nebyl to jenom Mercury, kdo táhl Queen vokálně do cíle. Byl sice hlasově rozpoznatelný, šel přes několik oktáv a především na koncertech na sebe strhával většinu pozornosti. Pěvecká síla kapely stála také na dalších dvou osobách s rozdílnou vokální technikou. To May a Taylor dávali kapele rozpětí doširoka rozevřených křídel Orla skalního.

Brian May připojil dvojici skladeb 39 (spolu s Bohemian aranžérsky nejsvůdnější číslo) a retro dvacátých let Good Company.
Bubeník Roger Taylor neskutečnou intenzivní bravuru I'm in Love with My Car.
Z Mercurym zpívaných sól zaujímá výsadní postavení okázalý rockový patos úvodní Death On Two Legs, jakási spojnice těch nejkvalitnějších atributů tvorby Queen. Pak je tady sentimentální dvojice z dob starých časů Lazing On A Sunday Afternoon a divadelní číslo Seaside Rendezvous. Procítěné beatlesoviny You're My Best Friend a Love of My Life(podle vzoru Let it Be) a samozřejmě monoliticky brilantní kus Bohemian Rhapsody.

Intelektuální talent čtveřice muzikantů z kapely Queen, dosáhl na noci v opeře vrcholu. Pohupoval se v nápodobných vesmírných výšinách, jako poletující komety seržanta pepře a čtvrtého bloku Led Zeppelin. To je fakt, ať se to mladým líbí, nebo ne.

Antony @ 04.07.2017 06:56:24 | #
Teoreticky správně. V praxi ale máš dost velký problém určit, co urážka je, a co není. Zatímco jsi definoval jako urážku tříhvězdičkové hodnocení "ověřené kvality", na cílené a vulgární invektivy jiných nereaguješ. Dvojí metr - moderátorské selhání.

Účelové zaměňování pojmů "urazit někoho" a "urazit se za cokoli" je oblíbený nástroj lidí, co chtějí najít záminku, aby mohli druhé očernit. Jinými slovy, lidé se rádi urážejí ze smyšlených a vykonstruovaných záminek, protože jim dělá dobře zaujímat postoj uraženého, a tím oprávněného se mstít. Začíná to - nevyjadřuješ se dostatečně uctivě o ověřené kvalitě, mám morální povinnost dát ti ban kvůli uraženému davu uctívačů této ověřené kvality. Končí to - nevyjadřuješ se dostatečně uctivě o Alláhovi, půjdeme vyvraždit tvůj národ, neboť je to svatá povinnost mého uraženého národa.

Opakuji, recenzním hodnocením nikdo nikoho neuráží. Uráží se jen ten, kdo se chce urazit. Dokazuje tím jen vlastní malost a nedospělost.