Queen - A Night at the Opera (1975)

03.07.2017 oř | #

Předchozí recenze z pera neučesaného teenagerovského provokatéra, nebyla k desce A Night At The Opera příliš milosrdná. Je naší povinností zareagovat, připojit nezkreslený pohled a zohlednit fakta. Ne kvůli opravě jejího rattingu, ale pro smysluplnost a objektivní pohled budoucím generacím.

A Night at the Opera je čtvrtým a fakticky nejslavnějším albem britské skupiny Queen, které v roce 1975 kapela vyprodukovala společně s producentem Royem Thomasem Bakerem. Do té doby šlo o nejdražší hudební produkci. Svůj název dostalo podle stejnojmenného filmu komiků bratří Marxů a zahrnuje širokou škálu stylů, v čele s mega úspěšným singlem a největším hitem Queen, písní Bohemian Rhapsody. Celosvětový prodej tohoto alba dávno přesáhl hranici šesti milionů kopií.

Queen byli jedineční v umění propojování rozličných hudebních žánrů. Disciplíně, kterou načerpali u svých velkých vzorů Beatles. Vytvářeli zvukově bohatou, barevnou a invenčně strhující muziku. Skladatelsky šlo o nebývale dominantní čtveřici.

Další kapitolou byl zpěv. Nebyl to jenom Mercury, kdo táhl Queen vokálně do cíle. Byl sice hlasově rozpoznatelný, šel přes několik oktáv a především na koncertech na sebe strhával většinu pozornosti. Pěvecká síla kapely stála také na dalších dvou osobách s rozdílnou vokální technikou. To May a Taylor dávali kapele rozpětí doširoka rozevřených křídel Orla skalního.

Brian May připojil dvojici skladeb 39 (spolu s Bohemian aranžérsky nejsvůdnější číslo) a retro dvacátých let Good Company.
Bubeník Roger Taylor neskutečnou intenzivní bravuru I'm in Love with My Car.
Z Mercurym zpívaných sól zaujímá výsadní postavení okázalý rockový patos úvodní Death On Two Legs, jakási spojnice těch nejkvalitnějších atributů tvorby Queen. Pak je tady sentimentální dvojice z dob starých časů Lazing On A Sunday Afternoon a divadelní číslo Seaside Rendezvous. Procítěné beatlesoviny You're My Best Friend a Love of My Life(podle vzoru Let it Be) a samozřejmě monoliticky brilantní kus Bohemian Rhapsody.

Intelektuální talent čtveřice muzikantů z kapely Queen, dosáhl na noci v opeře vrcholu. Pohupoval se v nápodobných vesmírných výšinách, jako poletující komety seržanta pepře a čtvrtého bloku Led Zeppelin. To je fakt, ať se to mladým líbí, nebo ne.



reagovat

dan @ 03.07.2017 11:49:14
Člověk, který se o víkendu připojil na stránky Progboard, nemohl nezaregistrovat ostrou slovní kopanou, mezi domnělým uživatelem Lover of music a zbytkem světa. Udržel jsem fantazii na uzdě, pečlivě si všechno přečetl, abych byl schopný vydedukovat závěr celé téhle vykonstruované frašky.

Tento spor je jen jedna velká nafouknutá bublina. Žádný mladistvý uživatel toho jména neexistuje! Věřte mi, dnešní teenagerovská mládež, má naprosto odlišné vyjadřovací schopnosti, než tento nepochybně věkově zralý pán(který pro odlišení určitým osobám vyká)a nemá zapotřebí tímto stylem komunikovat.

Počátek hledejme u jmen Alenshore/Antony a jejich nenávistné nevraživosti, nebo je to milostná zhrzenost? To, že tu prvně jmenovaný momentálně dosazuje kapely(sice dnes progresivní), které kdysi uctívali černou magii, je věc druhá. Maník jménem Antony nenávidí zbytek světa, na svém druhém nicku se vydává za lovera a s potěchou očerňuje další desky, které mají ostatní rádi. Dělá to cíleně! Svými sáhodlouhými esejemi poukazuje na vysoký stupeň inteligence a spolikání všehudebního moudra, ale uvnitř je ... Zastává se sám sebe(lovera) a plive na lidi které nemá rád, jako jsou Progjar, PaloM a další. Účel světí prostředky a za odhodláním zbavil Progjara jeho fleku, jde jako buldok až nahoru.

Pro tento web je velmi degradující, že si zde zmiňovaný jedinec mastí ego. Alienshore je dnes dávno v klidu a nad věcí, nikoho neuráží a nepodhodnocuje.

Loverův/Antonyho názor není "jiný", je schválně posměšný, provokativní a degradující, především pak volba stylu a důraz na domělý věk pisatele. Zamrzet může fakt, že na něj osoby jako Voytus, tykeww, vmagistr a další klaďasi vůbec reagují. Oni to myslí dobře, kdežto dotyčný se jim pouze vysmívá.

Hanba tobě!

jirka 7200 @ 03.07.2017 12:00:50
to oř : poklona za fundovanou recenzi !

to Dan : je vidět, že ti uzda, kterou jsi fantazii přes víkend držel, nakonec stejně vyklouzla mezi prsty :-)

Mě ta tvá teorie přijde již trochu překombinovaná, neroztáčel bych další kolo diskuzí na toto téma.

dan @ 03.07.2017 12:29:31
Neroztáčím, musel jsem na tu nehoráznou drzost reagovat. Ten člověk tyto stránky zneužívá ke své pomstě a potěše. Kritice druhých(Alieho výborné recenze a shazování jeho osoby), očerňování(spousty dalších/starých výborných alb), podsouvání nevyřčeného(Progjar) a v neposlední řadě podvádění všech okolo, vyvoláváním lživých a smyšlených blábolů. Hru na druhou naivní osobu mu zkrátka nežeru.

Brano @ 03.07.2017 13:08:44
Ja sa už v tomto neorientujem.Kto je s kým a kto je proti komu...Na mňa je to až príliš zamotaná konšpirácia.Najlepšie by bolo tieto prekombinované konšpirácie zanechať a venovať sa hudbe.

luk63 @ 03.07.2017 14:18:51
Když album vyšlo, bylo mi 13 a nemohl jsem se ho nabažit. Bohemian Rhapsody jsem miloval nejvíc. Ale jak šel čas, ukázalo se, že pravdu nejspíš měl Fredie, když zpíval: "Beelzebub has a devil put aside for me, for me, for me." Dneska o Operu ani pohledem nezavadím a roky jsem si tuto nabubřelou pompéznost nepustil, i když mezi svými CD ho mám. První tři desky Queen jsou pro mě mnohem přitažlivější. Následující tři méně, ale občas si je taky pustím.

Antony @ 03.07.2017 20:30:00
Autory konspiračních teorií bývají dva druhy lidí. Buď velmi rafinovaní jedinci, kteří tím sledují vlastní prospěch, nebo naprostí trumberové, zamotaní ve vlastní popletenosti. Dan patří mezi ty druhé. Bohužel, čím větší hloupost, tím má větší šanci najít živnou půdu.

Nejtěžší je přijmout prostou pravdu. Moje recenze jsou můj osobní názor na hudbu - líbí, nelíbí a proč. Nic víc, nic míň. Žádné provokace, snižování ratingu, dvojí identita. To jsou jen směšné konstrukce jedinců, kteří nejsou tuto prostou pravdu schopni a ochotni přijmout. Podle sebe soudí mne. Alienshore si myslí, že jsem na PB našel smysl života díky jeho nicku. Jak sebestředné a dětinské. Pravda je jinde a je prostá. Píšu o hudbě tak, jak ji vidím, slyším, jak na mne působí. Po svém.

Ve věci práva na rozdílné názory vycházím ze známého Voltairova postoje (byť neautentického):
"Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale až do smrti budu hájit Vaše právo to říkat."
Jedná se o moje stanovisko k intoleranci, která zbytečně zapleveluje diskuzi o muzice. Je to jediný důvod, proč se k loverově recenzi vyjadřuji, jakkoli s ní nesouhlasím. Vadí mi, že se dav do něj začíná strefovat jen proto, že má jiný názor, než je většinový. Stáváte se lynčující lůzou, což je sice lidské, ale ubohé.

Moudrý pochopí, hloupému to těžko vysvětlím.

Progjar @ 03.07.2017 21:21:34
Tvoja, moja osobná sloboda končí tam, kde začína sloboda druhého. Nikdy som nespochybňoval právo na recenznú slobodu, avšak táto sa nedá realizovať na úkor recenznej slobody druhého. Preto napríklad nemôžem v rámci svojej recenznej slobody urážať jedinca/skupinu poslucháčov. O to mi ide, a to je moja moderátorská povinnosť - jedna z mnohých.

horyna @ 04.07.2017 06:40:17
Jste se tu SKORO všichni zbláznili? Zase se tu řeší ega? Ale k desce samotné: dát takovému albu 2-3*, to chce velkou dávku hudební hluchoty :-), ale proti gustu... Spíše mě zaráží styl, jakým je tento odpudivý postoj prezentovaný. Naštěstí recenze oře řadu věcí přesunuje na faktografičtější kolej a k nahrávce se staví alespoň podle mých představ podstatně zajímavěji. Mě je daleko bližší a bodově, v tomto případě je i šest z pěti málo. Sklada 39 je geniální!!

Antony @ 04.07.2017 06:56:24
Teoreticky správně. V praxi ale máš dost velký problém určit, co urážka je, a co není. Zatímco jsi definoval jako urážku tříhvězdičkové hodnocení "ověřené kvality", na cílené a vulgární invektivy jiných nereaguješ. Dvojí metr - moderátorské selhání.

Účelové zaměňování pojmů "urazit někoho" a "urazit se za cokoli" je oblíbený nástroj lidí, co chtějí najít záminku, aby mohli druhé očernit. Jinými slovy, lidé se rádi urážejí ze smyšlených a vykonstruovaných záminek, protože jim dělá dobře zaujímat postoj uraženého, a tím oprávněného se mstít. Začíná to - nevyjadřuješ se dostatečně uctivě o ověřené kvalitě, mám morální povinnost dát ti ban kvůli uraženému davu uctívačů této ověřené kvality. Končí to - nevyjadřuješ se dostatečně uctivě o Alláhovi, půjdeme vyvraždit tvůj národ, neboť je to svatá povinnost mého uraženého národa.

Opakuji, recenzním hodnocením nikdo nikoho neuráží. Uráží se jen ten, kdo se chce urazit. Dokazuje tím jen vlastní malost a nedospělost.

luk63 @ 04.07.2017 08:51:59
horyno, v této recenzi dal oř plný počet a tak bys měl být spokojený. Proto nechápu, proč se tady pod touto recenzí odvoláváš na 2-3* a v souvislosti s nimi píšeš o hudební hluchotě, kterýžto výrok vyznívá jako urážka těch, kteří nehodnotí pěti nebo čtyřmi... :-)

horyna @ 04.07.2017 13:44:07
Trochu lidského nadledu, mistře luku. Já ti v minulém životě nějak výrazně ublížil? Že se do mne občas rád strefuješ? Nebo máš jen citrónovou příchuť? Obě recky jsem přečetl naráz a reagoval pouze pod jednu. O žádnou urážku mi nešlo. A spokojenost? Jsou důležitější věci, než si honit trika nad recenzemi druhých, nemyslíš? Nechceš tu nevraživost už zakopat?

Pegas @ 04.07.2017 14:37:30
Tady je sranda... řešíte blbosti a nikdy by mě nenapadlo, že tolik paranoidních jedinců se najde zrovna na hudebním fóru :-)
Loverova recenze je v pořádku a nikoho neuráží. Tak se mu to moc nelíbí, no a co? Lepší než sázet legendám vysoká hodnocení ze soucitu, nebo protože se to tak má... Oř zase přináší fakta a méně vlastního názoru. A teď co je lepší?
Vykašlete se na to, tyhle dohady jsou směšné. Když máte někoho za blba, tak nereagujte.

vmagistr @ 04.07.2017 18:33:45
horyna: jenomže on má luk (aspoň dle mého názoru) pravdu. Tímhle shazováním názorů odlišných od těch, které sami zastáváme, totiž zabíjíme možnost diskuse. Každé hudební dílo se někomu může nelíbit a ten někdo má právo svůj negativní názor na toto dílo zveřejnit. A takový názor má úplně stejnou váhu jako názor někoho, komu se dílo naopak líbí. A je úplně jedno, zda ten příspěvek, týkající se "hluchoty" a "odpudivého postoje", byl na někoho cílen, nebo ne.

horyna @ 04.07.2017 18:58:25
Když o tom teď přemýšlí, máte pravdu, uznávám. Tvé vysvětlení dává plný smysl. Já nechtěl nikoho shazovat, alespoň né vážně. Bral jsem to s nadsázkou i humorem. Vždyť jsem umístil za hluchotu smajla. Tyhle diskuze a recenze nemůžeme brát smrtelně vážně, v životě přec řešíme daleko závažnější situace. Každý má právo na názor a je potřeba udržet si určitý odstup.

luk63 @ 04.07.2017 20:09:15
Milý horyno, prosím, netituluj mě jízlivě "mistře". Žiju svůj první život, takže si mi nikdy dříve nemohl ublížit. Neublížil jsi mi ani v tomto životě. Nestrefuji se do tebe, ale zde jsi, podle mě, reagoval mimo - tak jsem ti to napsal. Kdybys svou reakci na lovera dal správně pod jeho recenzi, nereagoval bych i když by mi výrok o hudební hluchotě i tam vadil. Nevraživost nechovám, napsal jsem to sem jen pro pořádek. Přeju ti klidné svátky.

horyna @ 04.07.2017 20:25:28
Ok luku, tak všechno v dobrým. Pamatuji, že jsme už nějaký drobný konflikt měli, odteď přátelé.

luk63 @ 05.07.2017 08:01:51
horyno, ok. Když jsi sem začal psát recenze, podivil jsem se nad tím, že skoro všemu dáváš plný počet a tím ta díla nadhodnocuješ. Už jsem si zvykl, že v textu rád nadužíváš superlativy a maximalizuješ svá hodnocení a přestal jsem se o to starat. Je to tvůj styl.

miguel7 @ 05.07.2017 16:34:02
Chtěl jsem se původně vyjádřit k tomu, co jsem si posledí hodinu pročítal, ale nechám to plavat. Přeci jen, jsem již jen pozorovatel a občasný návštěvník, co chce něco nového zas najít...
Postoj k LoM (ať už je to kdo chce), není z mé strany úplně nepochopitelný.
Vzpomínám si, jak jsem před dvaceti lety začal vnímat muziku víc, než jen jako kulisu. Přehrával si kazety, co si máma nahrávala z rádia (nebyli jsme žádní sběratelé, snad jen písničky z rosy, vánoční koledy atd... to jsme změnili až s bratrem v pubertě a začali hltat muziku) a začaly mne právě oslovovat písně Queen... Vše hity, převážně ty osmdesátkové (někdo píše i úpadkové... kdeže...).
Chtěl jsem vědět více, kdo to byl Mercury, Queen... Mami, Mercury byl na kluky? Mami, proč je ten kníratej převlečenej za ženu a vysává? Tati, proč má ten zpěvák na plakátě napsáno AIDS, když zpíval s Queen?... Takto to začalo a já si někde v encyklopedii přečetl o desce A Night... Že je nejvíc, má nejvíc tamtoho, nejvíc produkce, nejvíc hitů, nejvíc... nejvíc... Tehdy se mi dostala po čase konečně do ruky a těšil se na hity a hity... A byl jsem silně zmražen!
V té době jsem neznal žádnou jinou rockovou kapelu, jen to co hráli v rádiu a proto mne hned úvod usadil, u dvojky jsem volal kamarádovi, že to není to album, u trojky jsem nevěřil, že to jsou Queen... U Prophet Songu jsem si musel ztišit prostřední část, aby si nikdo nemyslel v rodině, že jsem jinej (bylo mi fakt málo a neznal jsem skoro nic, jen ESO a podobné...) a po skončení jsem na pár dní zanevřel na kapelu a byl jsem hluboce zklamán... Ale tam to právě tehdy vzniklo... něco zůstalo, tam vzadu, v hlavě... Bylo to ujetý, divný... chci to slyšet ještě jednou, jestli to bylo fakt tak ujetý... A je! A ještě jednou... Dozrál jsem do ní... Začali se z desky loupat klenoty, začal jsem vnímat geniální koncept desky (první tři skladby je opravdu zabijácký start a během ani ne osmi minut dokážou přehrát tolik motivů, nálad, esencí rocku, kabaretu, opery...) A v tom je ta největší síla prvních pěti alb... Neprvoplánovatost a objevování s každým dalšímm poslechem... (v tomto směru za objevování je nejvděčnější druhé album)
Trvalo to, nebylo to hned, ale pochopil jsem a postupně jsem již viděl onen hudební vývoj po celou jejich kariéru a i když upřednostňuji první alba, komerčnější desky z let osmdesátých často přehrávám v autě a není album, které bych zatratil (ok, Flasha jsem slyšel jen jednou a jako jediný chybí v mé diskografii... ale jednou mi to nedá, a pořídím jej už z důvodu kompletu dgf). Možno to je celoživotním obdivem ke kapele, nebo i tím, že i to podivné disko (Hot Space) dokázali zahrát s přesvědčením a nechyběl šmrnc.
Takže bych názor chlapce/muže nezatracoval a ani způsob vyjadřování... Podíval jsem se na své recenze, psané před deseti lety a způsob prezentace mi také již není po chuti... hold, člověk dospívá, někdy i vyspívá (třeba se i vyzpívá), a tak je to i s některými alby... Nechat v sobě uzrát a ono to přijde samo (nebo nepřijde.. no a? Tak přijde jiné)
A staří Queen nejsou na první poslech, ti se musejí nechat uležet a pomalu zrát a s další degustací zjišťovat to, co je psáno... a to je taky dáno.. a to, že byli setsakramentsky originální a geniální

luk63 @ 05.07.2017 16:52:28
Žel, ani miguel7 se svou reakcí na LoM netrefil pod tu správnou recenzi, ale dal ji chybně pod ořovu.

30.06.2017 lover-of-music | #

Bylo to před 2 týdny, kdy jsem debatoval o hudbě s pár kámoši, kteří stejně o KVALITNÍ hudbě věděli prd. (Většinou jsem vedl dlouhé monology já). Už ani nevím jak jsme narazili na skupinu Queen, ale tolik pochvalných ód jsem ještě neslyšel. Prý: "Mercury je bůh, je to nejlepší zpěvák na světě, mají ty nejlepší písničky". Když jsem si vzpomněl na hrůzy jako We Will Rock You, I Want To Break Free nebo We Are The Champion, tak jsem jim to hned vyvrátil a byl jsem ten nejhorší já. (Jako vždy). Poté jsem to řekl mému učitelovi hudby a ten mi řekl, že Queen ze začátku byli výborní a až pak se dali do komerce. Doporučil mi právě album A Night At The Opera. Dokonce i má kámoška mi říkala: "Hej, poslechni si to. Je to fakt výborné". Tak jsem se k tomu donutil a už dopředu jsem si nedělal žádné iluze a viděl to spíš negativně. Pravda se od prvních tónů potvrdila. Převládá zklamání.

Death On Two Legs je pro mě nic neříkající nudná rockárna, která sice má jeden dobrý melodický motiv, ale celou skladbu to neutáhlo.
Lazing On A Sunday Afternoon, Seaside Rendezvous a Good Company jsou takové kabaretní nablblosti s dobrými instrumentálními výkony, které si stačí bohatě vyslechnout jednou.
Hodně vyzdvihovaná je tady I'm In Love With My Car, přitom pro mě je to jen další nevýrazná, nudná rockárna. You're My Best Friend a '39 jsou takové melodické průměry z nichž druhá má trošku country nádech. Nenudí to, ale ani nenadchne.
U skladby The Prophet's Song oceňuji ten originální nápad hrát si s vokály, ale mě nějak příliš nezaujal.
Konečně přichází Love Of My Life. Nádherná balada s procítěným Freddieho hlasem. A ta závěrečná harfa... Skoro jako staří Bee Gees.
Co se týká Bohemian Rhapsody, tak tady musím se skřípěním zubů uznat, že se jedná o opravdu nádhernou a výtečnou skladbu. A proč se skřípěním zubů? Protože tuhle píseň zná každý blb v okolí a to jí podle mě trošku shazuje. Kdyby nebyla tolik známá, určitě by v mém přehrávači hrála častěji a já bych k ní měl větší respekt.

Celkově je to tak na 2 a půl hvězdy, ale když si uvědomím, že v roce 1975 (rok, kdy zemřela hudba) už byla kvalitní muzika totálně v žumpě (výjimek je opravdu strašně málo), tak tady je to ještě na vcelku dobré úrovni a proto zaokrouhluji nahoru.
reagovat

Brano @ 30.06.2017 15:24:01
Synček,ty si sa s koňom zrazil?Ja rešpektujem slobodu prejavu,ale toto čo si napísal je zbytočná provokácia.

lover-of-music @ 30.06.2017 15:43:06
Brano: Proč provokace? Je to čistě můj střízlivý názor na tohle album. Nečekal jsem od něj mnoho, a taky jsem se od něj mnoho nedočkal.

Voytus @ 30.06.2017 15:54:33
A Queen nejlíp to vzít od začátku, pak člověk přijme ty žánrové veletoče. Kabaretní vsuvky a další nečekané prvky k nim patří - na dvojce zazní i dixieland. Prostě humor v hudbě. A nějak nerozumím poznámce o roku, kdy zemřela hudba - na rozdíl od nás smrtelníků hudba neumírá (naštěstí). jestli máš, lavře, raděj rockovější projev, sáhni po tom, co bylo před Operou. První tři hledačské desky jsou to nejlepší, co Queen vydali.

tykeww @ 30.06.2017 16:08:56
Je mi opravdovou ctí, že mohu číst recenze od opravdového znalce "KVALITNÍ hudby" :D

Všichni fandové Dona McLeana vědí, že hudba umřela spolu s Buddym Hollym. Vojtova poznámka je opravdu trefná, ač razantně (z nějakého důvodu) odmítáš vše po roce 1975, hudba přeci žije v tvém srdci a je na tobě, abys ji šířil dál a nenechal opravdu zemřít.

vmagistr @ 30.06.2017 16:40:09
lover: Tvůj názor respektuji, ale ani v nejmenším s ním nesouhlasím. Album A Night at the Opera zastihlo Queen ve fázi, kdy kapela začala rockové aranže prošpikovávat čím dál propracovanějšími vokálními souhrami. Kromě toho už se zlehka otvírala jak progresivním, tak popovým vlivům, z čehož vytvořila unikátní melodie a zvuk. Queen byli v té době tak moc osobití a nezaměnitelní, jako možná žádná jiná kapela na rockové scéně.

A co se týká Tvého negativního vztahu k Bohemian Rhapsody a k "rockové hudbě, populární nejen mezi rockery" - taky jsem si svého času o sobě myslel, jak poslouchám tu "pravou" hudbu a mé zabedněné okolí mě nechápe. Stává se to hodně fanouškům jakéhokoli "menšinového" žánru, že propadnou bludu "známé=méněcenné" a že "jejich" hudba je dobrá právě proto, že ji kromě nich skoro nikdo neposlouchá.

Hudba je víc než jenom způsob socializace, zařazení se do společnosti. Může se stát vášní, celoživotním hledačstvím, způsobem života. Není primárně zas tak důležité, jak ta či ona hudba působí na ostatní, jako spíš jak působí na Tebe. Zkus nepřenášet předsudky o osobách, které Ti hudbu doporučují, na hudbu samotnou - tratný na tom určitě nebudeš :)

Martin H @ 30.06.2017 17:01:15
Hudba zemřela roku 1791 společně s jistým Wolfhangem Amadeem Mozartem.

Lover, to snad nemyslíš vážně. Copak se dá kvalita písně posuzovat podle toho, kolik lidí ji zná. To by pak těmi nejlepšími skladbami byly moje skladby Proč mám chodit pěšky a její pokračování Hurá, už mám šalinkartu. Ty slyšeli pouze dva lidé.

lover-of-music @ 30.06.2017 17:12:47
Martin H: To né, ale když třeba vidím člověka, který poslouchá ty dnešní odpady jako např. One Direction, Justin Bieber, Selena Gomez a další nehoráznosti a naráz začne zpívat "Mama, Just Killed The Man", tak mám pocit, že to tu skladbu uráží. Bohemian Rhapsody je opravdu nádherná píseň, ale u mě se právě díky podobným případům shodila.
Já už jsem prostě takový.

tykeww @ 30.06.2017 17:16:38
Jsi takový, že nechápeš, že někdo poslouchá víc žánrů než jeden?

lover-of-music @ 30.06.2017 17:33:34
tykeww: Dám ti příklad. Určitě znáš píseň od Pink Floyd - Another Brick In The Wall. Tuhle píseň zná každý... nechci říct ani co. A hned ti dotyční říkají, jak milují Pink Floyd a přitom třeba znají jen tuhle píseň a dále poslouchají úplně něco jiného. (Disco, Pop atd.) Kdyby jsi jim pustil třeba píseň Echoes, Atom Heart Mother, Shine On You Crazy Diamond (jedna z nejlepších písní od Pink Floyd) a další podobné... tak tě ti dotyční pošlou do háje. "Vždyť se na to nedá tančit." Věř mi. Vím, o čem mluvím.
A podobné je to i s Queen. Pusť jim třeba We Will Rock You, tak to budou nadšení, ale pusť jim něco složitějšího od Queen a hned začnou brblat.

Martin H @ 30.06.2017 17:43:32
Ale o tom hudba přesně je. Je to pouhé spotřební zboží, příjemná kulisa, která zpříjemňuje třeba dlohou chvíli v práci. Jen pár šílenců jako jsme my o hudbě vede sáhodlouhé diskuze, které ale budou k smíchu té podle tebe komerčněji zaměřené většině. A vůbec, ať si každý poslouchá to, co chce.

tykeww @ 30.06.2017 17:46:57
Když někdo po poslechu jedné písně řekne, že skupinu miluje, svědčí to o dost jednostranném a povrchním pohledu na věc, bohužel zrovna ty na tom nejsi o moc líp s odsouzením všeho, co přišlo po roce 1975.

Mě hlavně dostává to tvoje dělení na kvalitní a pokleslou hudbu. Zrovna Another Brick in the Wall je samozřejmě dost diskofilní, ale do konceptu The Wall zapadá výborně a nemyslím, že se o ní dá říci, že je horší než třeba Echoes. Bavíme se o dost odlišných etapách floydího vývoje a stavíme vedle sebe nesrovnatelné.

lover-of-music @ 30.06.2017 18:01:10
Martin H: "Hudba je pouhé spotřební zboží" No, fuj. Jak tohle můžete říct? Dobře, pro Vás to je spotřební zboží, ale pro mě to je.... něco famózního.
Když poslouchám třeba Bee Gees - Odessa nebo The Who - Tommy a nebo i třeba The Moody Blues - Days Of Future Passed, tak to je pro mě něco jako... jak bych to řekl... umělecká disciplína, které budu až do smrti neustále něco dlužný. To, co mi dávají tyto 3 alba (je jich samozřejmě víc, ale tyhle jsou TOP) mi nikdo nedává.

tykeww: Já nesrovnávám alba The Wall a Meddle. Vím, že je to odlišné jako den a noc. Jenom jsem chtěl upozornit, jaké okolnosti mě v tom štvou.
Jo a kdyby něco, tak The Wall je právě ta výjimka.

PaloM @ 30.06.2017 18:43:44
Snáď nemusím dokazovať ako mám rád Queen a tento tu hodnotený album.
Obyčajne písačky tohto mladého tínejdžra ma neberú, ale...
... keď sa pokúsim pochopiť myšlienkové postupy, keď prehliadnem dríst o roku úmrtia hudby, tento mladík nie je stratený pre ďalší vývoj. Ešte nevie (má na to v jeho veku právo), že sa nikdy nevypláca hovoriť "nikdy". No, so skúsenosťou starého fotra sa chápavo usmievam. Dokonca rozumiem tomu, že sa mu kabaret v rocku nepáči. Nezáleží na tom, že ja som v jeho veku toto žral nielen u Queen, ale hlavne u Sparks.
Suma sumárum, očistiac text od dráždivých pasáží, ponechajúc čisto názory na jednotlivé skladby, nenachádzam tu toxicitu. Rozumej nenachádzam závadnosť, ani jedovatosť, ale ani závažnosť výpovede :-)
Poznámka: toto fórum potrebuje "lovera" a "lover" potrebuje Progboard.

Brano @ 30.06.2017 19:12:38
Označiť tento album za nudu..no neviem.Ak je toto nuda tak ja som potom kropiace auto na diaľkové ovládanie!Ale proti gustu žiadny dišputát...

PaloM @ 30.06.2017 19:14:57
Brano :-)) keep smiling, take it easy

yngwie3 @ 30.06.2017 20:10:59
to lover-of-music: tupče ...
A kludne my dajte ban ...

zdenek3 @ 30.06.2017 21:10:14
Kdybys (lover-of-music) napsal něco podobného o Radio GaGa, tak bych to klidně unesl. Bohužel si páni z Queenů někdy nechtěně šlápli do něčeho měkkého, ale z druhé strany, vždy to mělo a má nějaký vývoj od něčeho k něčemu. AŤ SE TI TO LÍBÍ NEBO NE.
Ale napsat toto o desce ANATOpera, a navíc někdo , kdo má v nicku lover-of-music je provokace.
Ale je to tvůj názor a tak to tak nechám. Ale hlavně stačilo napsat, že se ti to nelíbilo. Ale pouštět se do hlubokomyslného rozboru, pokud neznáš celý vývoj té jejich hudby od jejich debutu až do konce a ještě k tomu zcela (sorry za vyjádření) debilně napíšeš ...."Bylo to před 2 týdny, kdy jsem debatoval o hudbě s pár kámoši, kteří stejně o KVALITNÍ hudbě věděli prd. (Většinou jsem vedl dlouhé monology já)...." a pak .... "ale když si uvědomím, že v roce 1975 (rok, kdy zemřela hudba) už byla kvalitní muzika totálně v žumpě (výjimek je opravdu strašně málo)"... vypovídá o lecčems a docela jsem se pobavil.

Ono bavit se o humoru mistra Wericha s někým, kdo hýká nadšením na Partičkou, by byla asi podobně vedená diskuze.

Ale budiž. Každej je nějakej.

Petr87 @ 30.06.2017 21:25:39
Tý vole, potopit na dno takový klenot, to chce odvahu!
Tak, alespoň je zase pořádně o čem diskutovat...

merhaut @ 30.06.2017 21:53:43
Lover se směle zařadil mezi svých pár kámošů:-)

jirka 7200 @ 01.07.2017 03:45:04
Je všeobecně známým faktem, že kontroverzní názory přitahují pozornost. Je ale zajímavé, kolik emocí dokáže běhěm slunného pátečního večera podnítit tento typ recenze na (alespoň předpokládám) známé dílo. :-)

Když zde Petr Gratias vcelku brilantně provedl rozbor tohoto alba, tak krom Paloma a Kristýny to nikoho k následné diskuzi nepodnítilo.

vmagistr @ 01.07.2017 06:43:39
yngwie: Po téhle Tvé brilantní psychologicko-sociologické analýze lover dozajista prohlédne a uvědomí si, jak omezené jeho hodnocení bylo...

Co kdybys raději místo invektiv napsal, co si o desce myslíš Ty osobně?

dan @ 01.07.2017 07:06:44
S loverem je vždycky o kvaliní bžundu postaráno. Určitě ho moc těší, jak mu každý žere tu jeho kritiku všeobecně oblíbených alb. Zajimavý je, že nefluše na odpad jako většina, ale jen na kvalitu. Proč asi?

yngwie3 @ 01.07.2017 07:25:56
to dan: Takže stručne ...

Queen - A Night At The Opera, má pre mňa takú istú hodnotu, ako Vivaldiho Štyri ročné obdobia ... takže moja "brilantní psychologicko-sociologická analýza", má stále nemenný záver ... a je mi úplne jedno, či lover "prohlédne a uvědomí si, nebo nikoliv" ...

Stačí ? ...

yngwie3 @ 01.07.2017 07:34:49
Týmto sa ospravedlňujem danovi, moja reakcia patrí vmagistrovi ...

Progjar @ 01.07.2017 08:07:37
Dan to povedal presne. Prečo tento pľuvač útočí na overené kvality - hovorí sa tomu trolling. Preto varujem LoM, ešte raz a máš ban 7 dní. Ja sa s trolmi srať nebudem. Viem ako jednajú s takýmito jedincami na webe kosmonautix.cz. Nemilosrdne.

PaloM @ 01.07.2017 09:05:38
Moc to prežívate. Progboard potrebuje lovera, aby bola zábava a aby bolo o čom diskutovať.
Lover potrebuje Progboard, aby ho mal kto vychovávať :-)

Martin H @ 01.07.2017 09:09:48
Souhlas s Palem. Hlavně to nevyhrotit, vždyť Lover žádná pravidla neporušil. Nech ho žít.

PaloM @ 01.07.2017 09:10:50
.. a pozor na to. Tá uniformita názorov pripomína Bez Ladu a skladu: Píšte všetci jedným perom.
Dať ban za to, že niekoho nudí Noc v opere, či vraj "pľuje" na posvätný grál, je dosť silná káva.
No, a máte zase o čom diskutovať.
Prajem vám príjemné dovolenky, či pekné prázdniny - komu sa čo hodí :-)

Progjar @ 01.07.2017 10:20:45
Už som to tu povedal jasne. Prípadný ban nie je za názor, ale za spôsob prezentácie tohto názoru. Nazvať blbom každého kto pozná známu skladbu je trochu priveľa.
Urážať ostatných za posluchový názor je proti pravidlám progboardu.
LoM je pľuvač, nič viac. A takíto ľudia ma nikdy nezaujímali, lebo väčšinou nič nedokázali.

PaloM @ 01.07.2017 11:00:43
Ano, ale ide tak isto aj o spôsob, ako sa to mladému vysvetlí. Banom ho nenaučíš k móresom, ani to nie je výchovné. Je lepšie učiť sa na chybách iných ako vlastných, napr. na mojich chybách, ktoré som robil ako moderátor voči niektorým mladým.

"Protože tuhle píseň zná každý blb v okolí..." - no to je relatívne. Tak ako skladbu pozná blb, pozná ju i neblb. Skôr sa cítim na druhú kategóriu (nie vždy, v tomto prípade áno). A tým pádom sa ma to netýka, tak nie je čo riešiť.
No, pekne se hádajte, zajtra sa dúfam už čvachcem v mori, tak prípadný ban na 7 dní môžem mať :-))

Pekné leto priatelia, keep smiling, take it easy.

lover-of-music @ 01.07.2017 11:15:05
PaloM: Nejste nějaký moc optimistický? Takového vás neznám. Vždy jste mě proklínal a teď...

Upřímně, já ze sebe taky moc velkou radost nemám. Přitom bych byl tak rád, kdyby se mi ještě nějaké album zalíbilo. Zkouším všechno možné. Další alba od King Crimson - Nic. Zkouším Van Der Graaf Generator - Nic. Zkouším Gentle Giant - Nic. Zkusil jsem i dvojku od Queen - Nic. Zkusil jsem alba od mých miláčků Kinks, co vydali po Arthurovi - Nic. Úplně poslední album, co mě zaujalo bylo od The Strawbs - Grave New World. A to bylo prosím před půl rokem. Od té doby nic.
A vy si myslíte, že mě to nemrzí?

Progjar @ 01.07.2017 11:16:53
No LoM je typický milenial. Drzý, sebavedomý. Ale základy slušnosti neublížia ani jemu. Ale OK, je to vlastne generácia, ktorá bude mať vážne problémy s AI. Mal som k tomu nedávno prezentáciu pred C-level managementom na Slovensku.

Brano @ 01.07.2017 11:18:37
A Elán si skúšal?

lover-of-music @ 01.07.2017 11:22:24
Brano: Teď si ze mě děláte srandu. Jožo ČočoRáž a jeho pakáž. Tak s tím na mě ani nechoďte.

Brano @ 01.07.2017 11:28:37
Ty si robíš srandu z nás starých a my si z teba nemôžme?

Progjar:Tiež nerozumiem tejto mladej generácii.Pomaly sa vekom blížim k 50-ke a stále viac si pripadám ako z inej planéty.

lover-of-music @ 01.07.2017 11:38:10
Brano: Já si z vás nedělám srandu. Já říkám pouze můj názor. Ale, dobře, nechejme toho už. Vždyť to je jako kolovrátek. Já si budu v muzice pátrat dál a vy si dělejte, co chcete.

Pegas @ 01.07.2017 12:12:14
Ban za názor odlišný od všeobecného uctívání legendy? Když čtu ty reakce na recenzi, tak mám dojem, že došlo k nepochopení toho textu a zmínky o Bohemian Rhapsody.

Progjar @ 01.07.2017 12:27:16
Pre prípadných záujemcov poaielam link na moju prezentáciu - >> odkaz

Progjar @ 01.07.2017 12:29:35
Pegas, kde píšem, že chcem dať ban za názor? Jasne som povedal, že môže byť ban za formu prezentácie názoru. Chlapi, skúste lepšie čítať napísané.

vmagistr @ 01.07.2017 12:38:01
Progjar: Možná si taky tu pasáž o Bohemian Rhapsody ještě radši přečti, protože (aspoň dle mého názoru) se výrok "tuhle píseň zná každý blb v okolí" ≠ "nazvať blbom každého kto pozná známu skladbu".

lover: Poslech hudby není sport. Není cílem mít naposloucháno a znát co nejvíc - důležitá je ta samotná cesta, to objevování nepoznaného a potěšení z něj. To, že se Ti nějaké album nelíbí teď, neznamená, že se Ti při nějakém budoucím poslechu líbit nezačne. Na to, jak tu či onu hudbu hodnotíme, má velký vliv i naše osobní duševní rozpoložení a soustředěnost. Prostě pátrej v žánrech, které jsou pro Tebe příjemné a obohacující. Pokud máš rád komornější psychedelický rock, zkus třeba rané Procol Harum, nebo pokud budeš chtít něco akademičtějšího, tak i takoví ELP by Ti mohli sednout.

Antony @ 01.07.2017 12:51:09
Že se většina lidí zde chová jako stádo fanatických vyznavačů zlatého telete, pokud se vyskytne odlišný názor, to mne nepřekvapuje. Odlišný názor je něco, co se zde nepřipouští. Schovávat se do davu je člověku sociologicky přirozené, individualit jest pomálu, tudíž se alespoň schováme za všeobecně hlásaný kánon, že toto album se musí líbit všem.

Že se u téměř všech účastníků tohoto fóra nevyskytuje schopnost uznat právo druhého na vlastní, byť jiný, názor, než je jejich, mne také nepřekvapuje. Jde o jednu z nejtěžších komunikačních dovedností, která je znakem dospělosti jedince, a toho se každému nedostává. Z hlediska komunikační vyspělosti jste na tom většinou hůře, než sedmnáctiletý lover-of-music.

Řada z vás také nepochopila, jak vážně to pisatel myslí, že jde o jeho upřímný hudební názor. Raději si vytváříte konspirační teorie na téma jeho snahy provokovat. Lze v hloubi diskuzí vysledovat u části zdejších uživatelů sníženou schopnost pochopit smysl psaného textu, zato silně rozvinutou paranoiu na rozličná témata.

Prostě, kdo přemýšlí jinak, a komu se ó hrůzo dokonce nelíbí něco, co nám ano, ten je zlý a ošklivý třídní nepřítel. A podle toho s ním bude námi, znalci jediné a správné pravdy, po právu naloženo. Jo takhle se chová dav, který s chutí lynčuje kohokoli, kdo se odliší. Je to nízké, nekulturní, primitivní, atavistické, je to lidské. Je toho plný svět kolem nás, Progboard není jiný, je jen jeho odrazem. Opakuji, nic překvapivého v tom nevidím.

Ale pokud se začne i moderátor fóra chovat jako jeden z povykujícího davu, a začne vyhrožovat banem za odlišný názor na hudbu, to je hodně silná káva. To je zneužití moderátorských práv k osobnímu prospěchu, to je násilný diktát moderátorského vkusu pod pohrůžkou trestu. Vnímám to jako naprosté selhání lidské i moderátorské, neboť ten, kdo má nad ostatními moc, by měl být schopen odstupu a nadhledu, a hlavně by měl být schopen se chovat objektivně nestranně a korektně. Progjar se nedokáže ovládat, často jedná výhrůžně a silou prosazuje svůj hudební názor. Moderátorská práva jsou v jeho rukou neřízená zbraň ohrožující kteréhokoli člena Progboardu jen proto, že se Progjarovi subjektivně znelíbí. Nikdo neví, kdo bude další, protože náhodu nemá v oblibě album, které se Progjarovi, či obecné většině líbí, musí tedy být ummlčen. Totalita v praxi. Mimochodem, Progjare, troll je někdo úplně jiný než ten, komu se nelíbí tvoje oblíbená hudba. Schovávat se za vymyšlený trolling je hodně laciné a opět tě to jako moderátora degraduje.

Napíšu v tomto směru mail Pokimu, protože se mi nelíbí, jak se fórum bezhlavými bany rozkládá. Přitom jedna ze zásadních věcí, na kterých je fórum postaveno, je pluralita názorů, toto si zapište všichni do deníčku. Jakýkoli diktát vkusu začne z veřejného fóra dělat pouhou sektu pod dozorem banujících drábů.

lover-of-music @ 01.07.2017 12:55:55
vmagistr: Procol Harum jsou zlatí. Písně jako Homburg, She Wandered Through The Garden Fence, Shine On Brightly, Conquistador, A Salty Dog, Nothing That I Didn't Know jsou skladby, na které nedám dopustit. A ani si nedovedete představit, co jsem dělal, když jsem poprvé uslyšel Whiter Shade Of Pale.

Co se týká ELP, tak ti jsou určitě skvělí, ale tady se nezbavím dojmu, že Keith Emerson je v první řadě virtuóz a pak až skladatel.

lover-of-music @ 01.07.2017 13:11:17
No teda Antony, Lépe bych to nenapsal. Díky za zastání. A skoro se vším souhlasím.
Jsou zde uživatelé, kteří mě nazývají oduševnělým kokotem (verjan2), tupcem (yngwie3) nebo pubertálním chujem (PaloM). Ale zas bych neházel všechny do jednoho pytle. Třeba Martin H, EasyRocker, Gerry, Petr87 nebo Gatollino (tomu se líbí Odessa) jsou naprosto v pohodě.

PaloM @ 01.07.2017 13:32:04
Ano mladý, nazval som ťa tak a nemal som.
A pamätáš za čo?
Napísal si "hlavně největší hippiesáckou špínu Janis Joplin".
Tak to bolo, takže netvár sa ako baránok.

PaloM @ 01.07.2017 13:36:18
Aby bolo úplne jasné a nevytrhnuté z kontextu >> odkaz

adam @ 01.07.2017 14:18:18
Super... Zas sa tu onanuje.

Nechapem preco reagujete na niekoho vyryvanie, alebo naivitu? Nechajte to bez vsimania.

A sakra raz som uz taku vetu napisal a zbytocne. Tak nic.

Zdeněk @ 01.07.2017 14:49:33
Pánové, nemohu se zbavit dojmu, že pisatel recenze ve
skutečnosti není vůbec žádný "puberťák" jak o sobě píše ve svém profilu. A o tom to všechno je....

Jarouš @ 01.07.2017 15:10:16
hm...

itchycoo @ 01.07.2017 18:59:47
Na milovníka kvalitní hudby pasuje klasický citát: "Co to je za milého chlapce - za předčasně moudrého člověka?" Mám doma dvojčata "týnejdžry", ale rozhodně se písemně takhle nevyjadřují a se svými přátely komunikují výhradně přes Facebook. Na sto procent se nevěnují debatám o hudbě "stařečků", ta je opravdu nebere. V případě značky lover-of-music si s námi někdo opravdu ošklivě zahrává!

A abych se vyjádřil k albu. Hudba ovlivněná Tin Pan Alley a kabaretními představeními se objevila již na předchozím, třetím studiovém počinu Queen. Na Opeře ji slyším minimálně na třech kouscích a to mi připadá u kapely, v podstatě vycházející z tvrdého, až heavymetalového zázemí, jako přehnané. Za mě solidní tři a půl hvězdy, zaokrouhlené směrem dolu.

Petr Gratias ve svém příspěvku zmiňuje vliv Sira Paula (ve skladbě "39"), což považuji za velmi dobrý postřeh. Osobně si více važím následujícího Dne na závodech, tam mi kapela připadá jako nejkomplexnější a prakticky na vrcholu tvůrčích sil.

Pozdějšími alby Queen nezadržitelně míří směrem k pop rocku - šťavnatému, nápaditému a také patřičně komerčně úspěšnému, ale přesto pop rocku.

vmagistr @ 01.07.2017 20:08:17
itchycoo: Když jsem začal přispívat sem na progboard, bylo mi devatenáct...

Progjar @ 02.07.2017 13:27:00
Antony. Nikdy som nedal ban za názor, skús si prejsť históriu. A nikdy som svoje moderátorské práva nezneužil, vyprosujem si tvoje obvinenia a napíš komu chceš. Svojho času som pre tento web urobil dosť potrebnej a špinavej práce pre vyčistenie chlieva.
Takže ešte raz, LoM môže dostať ban za formu, nie za obsah. Platí všeobecne. Ak tomu nerozumieš, tvoj problém.

adam @ 02.07.2017 13:39:48
Progjar: Suhlas. Cistenie chlieva bolo fajn. Bolo dokonca nevyhnutne. Uz sme ale dalej a uprimne si priznajme, ze ak by sa pred cistenim na tych par sialencov nereagovalo, tak by proste sami odisli a nik nemusel nic cistit. Zakladom reakcie je akcia. Ak po akcii neni reakcia, nic negraduje. Skusme sa teda poucit a nereagujme na veci ktore nevyzaduju reakciu.

Brano @ 02.07.2017 15:19:37
Adam,tak tomuto som neporozumel.Samá akcia a reakcia,reakcia a akcia...kto sa v tom má vyznať?Čo bolo skôr,reakcia alebo akcia?A boli tam aj buržoázni reakcionári?Vyjadruj sa prosím jednoduchšie,aby som tomu aj ja sedliak rozumel.

adam @ 02.07.2017 15:29:40
brano: Zjednodusene. Ak sa mi zda ze niekto provokuje, serem na neho. Aj si usetrim cas pisanim a aj nasledne nezasvinujeme forum debilinami.

Brano @ 02.07.2017 17:30:24
Adam,pochopil som a v podstate máš aj pravdu.

b.wolf @ 03.07.2017 11:58:53
Na tuhle "recenzi" lze říci pouze jediné-tzv. recenzent je blb na entou, když shazuje to nejlepší, co Queen vytvořili. Dál nemám slov... :(((((

Stanley63 @ 08.07.2017 10:09:17
Všechno je věc názoru, co se líbí jednomu, nemusí se líbit druhému. Já jsem o sobě vždycky tvrdil - a tvrdím dál - že Queen jsou moje nejoblíbenější skupina. Nicméně si nemyslím, že tohle je jejich nejlepší deska, přestože tam jsou minimálně tři, čtyři geniální skladby, ale třeba taková March of the Black Queen má na víc, než kam ve své době v hitparádách dosáhla.

lenzi @ 18.07.2017 10:37:06
Tiež si nemyslím, že LoM je provokatér, ale mladý hľadač, možno príliš sebavedomo vynášajúci definitívne súdy, ale môžme byť radi, že aj dnes sú mládežníci, ktorý sa snažia počúvať dobrú muziku.
Trochu sa viem vžiť do jeho kože, keďže napríklad aj som v jeho veku vyslovene neznášal saxíky v rocku a dnes nedám dopustiť na Kuře v hodinkách.
Čo sa týka albumu "A Night At The Opera", ani ja ho nepovažujem v diskografii Queenu za najlepší a určite bych mu nedal plný počet. A vo svete sa určite nájde dosť známych hudobných kritikov, ktorí toto album potopili.

EasyRocker @ 18.07.2017 11:58:23
U mě převládá zklamání u všech jejich desek, s výjimkou poslední Made in Heaven. No, zklamání asi ne, jak bych to popsal - spíš mi dodnes padají oči až na zem a nevím prostě, jestli je to jeden obrovský žert nebo zda je to myšleno vážně. Ale to je jen můj problém.

exte @ 21.08.2017 18:22:56
Queeny temer kazdej tvrdsi drocker nebo metalista na ke konci 70 nebo na zacatku 80 letech uznaval jako jakousi starou klasiku, ale malokdo z nich je mel nahrany a opravdu je nejak intenzivne poslouchal. Queeni byli vzdycky opravdu spis jen komercni ponekud tvrdsi pop-rock kapela.. i jejich prvni dve alba byly na muj vkus (15-17 let..70-80 leta) vzdycky oproti klasickymu hardrocku ty doby, az prilis uhlazeny, komercni a jaksi "nedomrdly" (ani kocka ani pes). Ja mam od Queenu jen dve CD - uz asi 20 let nejaky vyrocni verze noc v opere a den na dostizich.. a za tu dobu jsem si je pustil snad jen jednou - kdyz jsem si je koupil. Jinak jo, ja tak nejak tuhle kapelu uznavam (stejne jako treba Beatles nebo ABBA) ale moji oblibenci to rozhodne nikdy nebyly. Uznavam ze Boh. Rhapsody je vyborna skladba, Mercury je vybornej zpevak,.. ale to je tak nejak vse.. moje srdce si proste nikdy neziskali. Ostatne Queen byli popularni hlavne v Britanii (v USA moc ne).. stejne jako treba The Smiths nebo Oasis..(viz britskej vkus zalozenej v pripade pod. kapel hlavne na lyrics)

PS: pokud bych si mohl vzit na pustej ostrov dejme tomu 5.000 alb, tak zadna deska Queen by mezi nimi rozhodne nebyla.

exte @ 21.08.2017 18:44:49
A co se tyce hodnoceni, tak ja podobny kapely jako jsou Queen hodnotit nechci a nebudu. Coby historickej prinos rockovy hudbe je povazuju treba za tech 4-5 hvezd, ale co se tyce moji oblibenosti tyhle kapely (jak casto je fyzicky posloucham), tak by Queen dostali tak maximalne hvezdy dve (a to jeste s odrenou prdeli)..

03.08.2013 Petr Gratias | #

Album A Night At The Opera od britských Queen vyšlo v době, kdy jsem byl na vojně a tak chvíli trvalo, než ke mně tato hudba dolehla. Nakonec ji přivezl na magnetofonovém pásku jeden hudební fanoušek z Plzně a po službě jsme v sobotu přehrávali tuhle novinku stále dokola, až se nám málem začala zajídat… Musím přiznat, že začátky Queen vypadaly docela zajímavě a podíl hard rocku zde byl velmi výrazný. Postupem času do něho začaly pronikat nové prvky, kterými se kapela chtěla odlišovat od hardrockového klišé od ostatních souputníků… Přiznám se, že jsem si tohle album už delší dobu nepustil a tak na chvíli vynechám včera anoncované Deep Purple a tohle album si opět připomenu…

DEATH ON TWO LEGS – klavírní introdukce jakoby vystřižená z Fryderyka Chopina a pak hned nástup mohutné harmonie s řadou destruktivních zvuků napovídá, že se zde bude dít něco pompézně okázalého a sugestivně vypodobněného. Po tom grandiózním nástupu se přihlásí zpívané téma a další postupy střídají v podstatě rockovou písničku s výtečně proaranžovanými pasážemi, které posouvají celý opus k divadelnímu ztvárnění. Z interpretace Freddieho Mercuryho cítím zjevnou nadsázkou a teatrální projev. Jeho hlas je suverénně vyzrálý, má patřičné ostří a široký záběr. Zdráhám se označit skladbu art rockem, ale do klasického hard rocku je tady rovněž daleko. V každém případě bobtnající nápady a energií…

LAZING ON A SUNDAY AFTERNOON – klavírní party znějí rozmarně jako v divadelním vaudevillu. Je tady potřebný patos a stylizace do předválečných časů jak v instrumentaci, melodické lince ve způsobu vedení hlasů a rytmiky. Brian May ovšem přijde se svým rockovým podílem elastické kytary a skladba je téměř nečekaně ukončena. Zajímavá stylizace.

I´M IN LOVE WITH MY CAR – hardrockový nástup syrové kytary, klavíru a pompézního soundu vrací Queen do názorného příkladu rocku sedmdesátých let s mocnými sborovými nástupy hlasů, které se posouvají k opernímu vyznění s řadou osobitých proměn. Myslím, že tady se v mnohém Queen mohou potkávat s The Who, třebaže srovnání nelze brát stoprocentně vážně, ale některé momenty z Tommy, Who´s Next zde vnímám, třebaže interpretace jde vlastní nedostižnou cestou. Žádný dotek blues, ale jasná písňová forma, kořeněná porcí syrového a dravého rockového podílu. Kapela šlape jako švýcarské hodinky jako celek. Vyjma Mercuryho a občas Maye, bych tady vyloženě neakcentoval nějakého individualistu – líbí se mi hlavně jako celek. Nečekaný závěr s kytarovou destrukcí a chrochtavými zvuky je hodně nečekaný, ale možná jako ironická tečka (!?)

YOU´RE MY BEST FRIEND – preparové elektrické piano téměř swinguje. Tento model rockové skladby mi připomíná Paula McCartneyho a Wings v polovině sedmdesátých let. Mercury je ale samozřejmě ještě o kategorii lepší zpěvák než Paul (při vší úctě), ale skladba vychází z podobných kompozičních postupů, kde se kapela nestydí za vokální party a písničkový charakter propilovaný rockovými soustruhy a důraznou rytmikou. Potvrzuje se mi, že písničkářský model kapele není cizí a že je v něm velmi doma….

´39 – další písničkový podíl. Z pozadí výtečně seřízené vokální party a pak playbacky správně zvonicích akustických kytar (Ani tady nemohu dokonale zapudit vliv Paula McCartneyho), jakoby jeden od druhého opisoval. Osobně mi to nevadí. Je to způsob kompoziční práce, a v jistém ohledu i aranžérské postupy. Interpretace už je ovšem zcela queenovsky nedostižná a dotvářet artové prvky v klasické málem „countryové“ melodii mi přijde překvapivé, ale přesto silné a přesvědčivé. Píseň je z dílny Briana Maye, který si ji také bezprostředním způsobem zazpíval.

SWEET LADY – hardrockový motiv stále zabírá a tak jsme uprostřed výtečného vokálního podílu a přímočarého rytmického podílu basů a bicích s řeřavými elektrickými kytarami. Rytmické proměny z přímočarosti do nečekané polyrytmie je překvapivě výborný. Baskytarové party Johna Deacona mě dostávají. V předešlých basových linkách hrál sice skvěle, ale víceméně předvídavě. Tady se ten rozdrobený rytmus promění v divoký zápas sršňů a přicházejí sem jiné prvky. Brian May popřeje svým kytarovým partům zrychlenou jízdu v exhibičním pojetí a mě nezbývá než chválit…

SEASIDE RENDEZVOUS – klavír je oblíbený Mercuryho nástroj a přichází s ním další odlehčení v divadelním pojetí. Skladba je opět vhodná pro scénické ztvárnění. Mercury se proměňuje ve z rockera na lva salonů a retrohudba dvacátých a třicátých let je zde interpretována opět s výraznou nadsázkou, ale s řadou komediálních finesů. Posluchač se nestačí divit, co se do lehce před dvouminutové skladby všechno vejde. Nic zde ale není přebito a předimenzováno. Je obdivuhodné – jak se kapela vyrovnala s tímhle hudebním modelem…

THE PROPHET´S SONG – tajemný šum z prostoru a zadumané kytarové party jsou k předešlé písni velmi kontrastní. Dynamika je potlačena mírně v pozadí a pak se pojednou jako lavina přižene do popředí s výrazným a rytmicky zdůrazňovaným nástupem bicích. Aranžování sborů se zde děje opravdu v divadelním pojetí scénické hudby. Odlišným způsobem než u Uriah Heep, Genesis nebo Caravan. Mercuryho mocný vokální podíl pracuje na plný plyn a spojování jednotlivých detailů se děje s velkým důrazem. Skoro se mě chce říci, jako by se nechával v některých okamžicích May jako autor inspirovat Carminou Buranou od Carla Orffa. Ovšem vokální nálet vyprecizovaných sborů je opravdu bezchybný a mistrovsky provedený. Lidský hlas má úžasnou moc a sílu, když je správně zpracováván a tohle je toho jedinečný příklad…. Po vokální stránce asi jedna z nejoriginálnějších skladeb kde se pracuje s lidskými hlasy vůbec!

LOVE OF MY LIFE – kooperace klavíru, akustické kytary, harfy a lidského hlasu. Mercury zpívá velmi vroucně a pateticky odevzdaně. Každému slova a každému písmenu jakoby vkládal svůj význam. Milostný song zpívaný s velkým nasazením. Také Deaconovy basy vystupují do popředí, zatímco Mayova kytara mírně dobarvuje tuhle rozevlátou harmonii a musím uznale pochválit technicky velmi vyspělé klavírní party s klasickou průpravou. Od prvního alba urazila soudě podle tohoto konceptu opravdu slušný kus cesty úspěšným směrem!

GOOD COMPANY – opět návrat do retrohudby dvacátých a třicátých let. Milovníci Queen mě odpustí, ale tady ten podíl Paula McCartneyho (Martha My Dear, Honey Pie, You Gave Me The Answer…) tady cítím velmi čitelně. Je tady ovšem nový prvek: ukulele, které by na rockové desce člověk sotva očekával, ale tady je součástí atmosféry, která se mezitím proměňuje s řadou dalších nepředpokládaných okamžiků. Pořád ovšem s vysokou mírou vkusu, nadsázky a skvěle zvládnutým instrumentálním parkem za přítomnosti jazzového bandu. Velmi stylotvorné…

BOHEMIAN RHAPSODY – přichází zcela určitě majstrštyk na albu. Ano, tady jsou Queen velmi silní po všech stránkách. Výrazná melodická linka, harmonické proměny a brilantní pěvecký výkon za doprovodu rockového „orchestru“. Je tady cítit opravdu podíl artificiální hudby. Postupy a vyznění jednotlivých pasáží s grandiózním vzestupem a s expresivními proměnami instrumentace a lidského hlasu. Vlastně přemýšlím, jestli znám od Queen lepší skladbu, lépe vypracovanou a interpretovanou. Italská opera a vůbec vliv velké italské školy a možná i germánský wagnerovský podíl. Famózní sbory jsou nedostižné a to už sem vstupuje nekompromisní rockový podíl syrové elektrické kytary a hřmotných bicích. Vygradované téma vrhá spoustu zvláštních kaleidoskopických odstínů a volá po divadelním ztvárnění s kostýmy, světly a širokou scénou. Ano, i po tolika letech opravdový majstrštyk, který nijak nevyčpěl….

GOD SAVE THE QUEEN – anglická hymna na závěr v patetickém vyznění teatrálního modelu s širokým rozevlátým dopadem na posluchače je i epilogem toho grandiózního projektu.

A Night At The Opera je podle mého názoru umělecký vrchol Queen. Myslím, že ani předtím a už vůbec ne ani potom nic podobného nenatočili a pokud bych vybíral z jejich tvorby jedno ukázkové album, pak by moje volba padla právě sem. Myslím, že i z historického hlediska zde bylo dosaženo vrcholu, který nelze překonat a myslím, že Británie může být hrdá nato, že Queen hráli pod jejich vlajkou (Škoda, že osmdesátá léta přinesla pro mě a zdaleka ne jenom pro mě velké rozčarování z jejich ryze popové orientace a vizuální stylizace, kdy bylo promarněno jejich progresivní hudební cítění….) Ale to už je jiná písnička a ta do téhle recenze nepatří. Pět hvězdiček!


reagovat

Kristýna @ 03.08.2013 14:16:41
Petr to opět skvěle vystihl. Queen je moje srdcovka a na jejich vynikající alba ze 70. let nedám dopustit (mezi ta nejoblíbenější řadím Sheer Heart Attack, pak tebou hodnocenou Operu, A Day at the Races a Jazz)... Každý z nás ale asi vnímá ten "umělecký vrchol Queen" trochu jinak a jinde. Osobně mám mnohem radši následující počin A Day at the Races. Pokud by tě to zajímalo, v mých skromných pisatelských "začátcích" jsem tady nahodila i něco jako recenzi (>> odkaz :-)

PaloM @ 06.08.2013 07:19:06
Ja mám tiež Noc v opere zaradenú ako najlepší album Queen. Mal som šťastie, že vôbec ako prvú skladbu od nich som počul Bohémsku rapsódiu.
Toto je skvelá pripomienka na klenot. Vďaka Petr za recenziu.

30.03.2012 Libor2 | #

Inu, přidám se také se svou troškou do mlýna... vlastně jsem už pamětník :-)

Rockovou muziku jsem začal poslouchat na zlínský průmce (no, tenkrát gottwaldovský, ale to je detail) začátkem osmdesátých let. I s bráchou jsme všechno rockový hltali všemi póry. Měli jsme štěstí - já měl na chemické pár kamarádů s dobrým hudebním vkusem (inu, měli starší bratry...) a můj bratr zas trochu jinou muziku přitáhl z gymplu. Takže já přispěl Queen, Led Zeppelin, Jethro Tull, Rush, Nazareth a Uriah Heep a bratr pak zase Yes, Genesis, ELP, Pink Floyd... docela dobře se to doplňovalo a dneska jsem tomu rád...

Od Queen jsem jako první slyšel ještě rok-dva předtím Mustaphu z Jazzu (což mě dost zaujalo, musím přiznat), ale kámoš z průmky mi na mojí prosbu o něco od Queen půjčil jednu kazetu se slovy: "To je jediný, co se od nich dá poslouchat. Opera. Uvidíš." Moc jsem to tenkrát nepobral, diskografie Queen mi nic neříkala, ale kazeta koneckonců stačila. A tak byla první celá deska shodou okolností i ta nejlepší, kterou Queen vytvořili (i když bych asi měl říct, že spíš nejúspěšnější, osobně mám radši Queen II).
Moc zkušeností s muzikou jsem tenkrát neměl, takže jsem se tím prokousával celkem klopotně. Pamatuju, že se mi šíleně líbilo intro klavíru a pak celá jedovatá Death On Two Legs. A pak Rogerovo I'm In Love With My Car. Naprostou extázi ve mě vyvolala Mayovo '39 při jejíž střední vokálové pasáži jsem byl blahem bez sebe - ta krátká kytarová dohrávka, když dozpívají vysoké vokály v mezihře byla lepší, než orgasmus (o kterém jsem v patnácti ještě houby věděl :-). Pak to plynulo až k další Mayovce - The Prophet's song a byl tady opět kus, který mě totálně dostal. A ta echoplexová pasáž uprostřed... aaaah... to byla síla. Teď už jsem měl jistotu, že slyším něco fantastického. Kupodivu, tenkrát mě nijak zvlášť nezaujala Bohémská rapsodie, to až později. Stejně jako i u jiných desek Queen se mi při každém dalším poslechu odkrylo něco nového...

Inu, z Queen se od té chvíle stala má nejoblíbenější kapela (dodnes je mám rád, ač přiznávám, že převážně sedmdesátý roky do Jazzu). Pak jsem si kazetu překopíroval a opakovaným poslechem zafixoval do naprosté dokonalosti. A už jen na závěr vzpomínku, když jsem si o pár let později (tak kolem roku 1984 - 85) vezl trolejbusem "Operu" koupenou od svého kamaráda Milana Špičky (kdyby to tady četl, doufám, že se nebude zlobit, že ho zmiňuju) jako svátost... I to zdánlivě minimalistické, leč majestátní provedení celého obalu mi padlo do noty. Měl jsem LP v igelitce a jen opatrně jsem dovnitř párkrát jukl, bál jsem se, aby mi ji někdo nezabavil - přece jen, tenkrát byla dobrá jistá opatrnost :-)

Teď už jen hodnocení: jedna z nejlepších věcí od Queen (dotažená až na samou hranici dokonalosti a preciznosti), barevná a působivá, stejně jako film bratří Marxů, z kterého si půjčila název (mimochodem: doporučuji shlédnout, já tam prostě vazbu vidím/slyším).

Pozoruhodné kusy: Death On Two Legs, The Prophet's Song, no ano, i ta Bohemian Rhapsody, ale vlastně pak i Love Of My Life (kterou mám radši v téhle studiové verzi než v španělkové koncertní), '39, Seaside Rendezvous... no nic, dost. Jasná volba pro jednu z nejdůležitějších desek rockové historie: 5 hvězdiček. Howgh!
reagovat

18.02.2011 hejkal | #

Videoklip k Bohemian rhapsody som v záplave bicyklov, podtlakov a ďalších hrôz s visačkou Queen celkom žral. Jednak tam bola dobrá stredová rocková vsuvka, zároveň má aj vizuálne niečo do seba. A night at the opera je jediný album Queen, ktorý ma naozaj dostal ako celok. Ešte aj polohy typu Lazing on a Sunday Afetrnoon, Seaside randevouz, či Good company, mi tu nevadia, akosi sa do celku hodia...

Noc v opere je rozhodne pestrá, štýlovo, muzikantsky i aranžérsky. Už úvodná skladba je famózna. Čo tento album ponúka ako the best, je predovšetkým skladba The prophet’s song. Má úžasnú naliehavú atmosféru, je tvrdá, rozospievaná, krásne vystavaná a zo všetkých skladieb, aké som kedy od Queen počul, je najlepšia. Majstrovské dielo! Hneď za ňu radím úžasnú hard rockovú pecku I’m in love with my car. To je parádna jazda! Do tretice, Bohemian rhapsody je klasika, časom som si ju obľúbil úplne celú, hoci oproti Prophet’s song je polovičná. A ako poslednú uvediem Sweet lady, ďalšiu tvrdšie rockujúcu melodickú skladbu, ktorá nemá chybu.

Príjemná zmeska pokojných skladieb, ako napríklad You’re my best friend, ’39 alebo Love of my life, dotvára celkovú pohodu. God save the queen je už len povestnou čerešničkou na torte. Ide o jediný album Queen, ktorému neváham udeliť päťku. Oproti predchádzajúcim trom má podstatne lepší zvuk.

reagovat

PaloM @ 18.02.2011 10:13:13
Dobre sa to číta hejkal, keď chváliš môj najobľúbenejší album Queen. Bol prvý, ktorý som počul a na prvú lásku sa nezabúda. Vďaka za pripomienku aj ostatných Queen.

Apace @ 18.02.2011 10:31:57
Myslím, že je to nejlepší deska Queen. Majstrštyk, jak už napsal hejkal. Bombastické, pompézní umělecké dílo, dokonce jedno z nej alb rockové historie.
Nepustil jsem si to asi 10 let a díky dokonalému bloku si to asi ještě dalších 10 let nepustím, jestli vůbec někdy.
A mimochodem, je tu moje asi nejoblíbenější skladba od Queen: I’m in Love with My Car. Jsem rád, že se na téhle pecce s hejkalem shodnu.

Cossack @ 18.02.2011 10:56:38
I pro mne je toto album nejlepším počinem skupiny Queen; na paty mu šlape "Innuendo", ale před „Operu” se nedostane.
Velice pestrá deska, která ale krásně „drží” pohromadě. Nejraději mám asi úvodní "Death On Two Legs", samozřejmě obě „dlouhé” "Bohemian Rhapsody" a "The Prophet's Song", stejně jako Taylorův „rokec” "I'm In Love With My Car".
Když (spíš zřídka) dostanu v posledních letech chuť na „Kvíny”, sáhnu zaručeně po "A Night At The Opera"...

Filozof @ 18.02.2011 12:21:22
Apace (bývalý Apache?)
Něco mi uniká. Proč si to nepouštíš, když se Ti to tolik líbí?

martin69 @ 18.02.2011 12:39:55
Pěkně napsané.I já mám tuhle desku velmi rád.Po skvělé Bohemian Rhapsody mám nejraději '39 a nádhernou baladu Love Of My Life.Ale z téhle desky se těžko vybírá.Jako celek je výborná.

Apache @ 18.02.2011 12:49:56
Filozof: Protože už jsem si to před nějakými 25 - 30 lety pouštěl tolikrát, že to znám dokonale. Ale to by ještě neznamenalo nic zásadního. Hlavním důvodem je fakt, že mi byl v mezidobí (hlavně v roce 1991 a později) vytvořen jakýsi blok (týkající se hlavně Mercuryho), kterého se nejde (toho bloku) tak lehce střepat. Psal jsem o tom víckrát, myslím, že někteří mi v tomhle rozumí. Můj blok samozřejmě nic nemění na tom, že je to úžasná deska.

Borek @ 18.02.2011 13:27:24
Blok je blok, s tím se dělat nic nedá. A když jo, tak to nebyl žádnej blok.

Hikoki @ 18.02.2011 13:35:27
I já tom cítím podobně jako Apache. Bohemian Rhapsody už poslouchat nemusím, mám to dokonale naposlouchané - znám to notu za notou - a byl by to tak nějak hřích pouštět si to jen tak. Takové lahůdky je třeba si šetřit na specielní chvíle ! Upřimně řečeno-pro mě je tohleto album vlastně to jedno jediné od Queen, které beru se vším všudy a pokládám ho za-ve svém žánru- geniální. Pak, hlavně v 80 letech, se jejich hudba nějak rozmělňovala a komercionalizovala, až u jsem je prostě nemusel.

30.10.2008 Míša | #

I am in love with my car! V pološeru panelákového pokojíku se svíjím se španělkou, na který jsou dvě rezavý struny a smažím nádherné sólo, coby Brianův klon. Píše se rok 1978 a včera mi kámoš přines kazetu s nějakými "kvíny". Od té doby se svíjím. Nevadí, že mi je 15 a že vážím 95kg, chci být jako on! Když jsem pak za pár let vybrnkával holkám Love of my life coby ztepilý pubescent, a ony mi za to děkovaly po svém, musel jsem Queen poděkovat.
reagovat

15.05.2008 DeaconJohn | #

Co napsat nového a zajímavého o desce, která se stala legendární a naprosto zásadní už v době, kdy byla vydána? Je asi zbytečné psát tolikrát omílané superlativy, takže pojmu recenzi trošku jinak a zabrousím opět do vzpomínek...
Krom toho, že jsem od první třídy objevil Queen (viz. recenze na CD „Queen“) jsem byl nucen nastoupit i do hudebky, obor klavír. Stejně jako škola, i klavír se mi znelíbil hlavně díky tomu, že jsem se učil všechno, jen ne to, o co jsem měl zájem. Samozřejmě, že byly pokusy propašovat do hodin nějaké ty noty od Královny a zahrát si na Freddieho (kterého jsem mimochodem cvičil doma aspoň na playback i s náležitou merkuriovskou choreografií). Paní učitelka byla moc hodná paní, ale Queen se díky ní nikdy nestali součástí hudebních osnov, a tak jsem se dál mořil s Bachy, Mozarty a dalšími umělci, kteří nebyli vůbec žádní šoumeni a navíc ani nehráli v harlekýnském trikotu, no prostě nuda… Proto jsem se nemohl dočkat, až ten prokletý klavír skončí. Dočkal jsem se až na konci 8. třídy, kdy jsem rodiče jednoduše ukecal. Tuto éru měly skončit tradiční závěrečné zkoušky na konci roku, což byla taková besídka před ostatními učiteli. Celý „playlist“ zahrnoval určitou stupnici, akordy, dále hlavní skladbu, což byla většinou nějaká etuda a na závěr lidovka z českých luhů a hájů. Pomalu jsem se i těšil, i když jsem měl stres, protože jsem pochopitelně skoro vůbec necvičil. Tím pádem jsem i poslední hodiny před zkouškami neuměl etudu dostatečně nacvičenou a paní učitelka se chytala za hlavu, jakou udělám ostudu.
V den D jsem přišel do ZUŠky dříve a díky zdržení ostatních klavíristů jsem měl asi půl hodiny čas. Co dělat v pěkný červnový den v nějaké zasmrádlé škole, vyšel jsem si do města a nějak mě napadlo, že jsem dlouho nebyl v prodejně CD. Kdysi jsem tam viděl výběry Queen, co jsem měl, ale mohlo by tam být něco nového. Měl jsem navíc asi dva dny po mých narozeninách, takže jsem měl v peněžence něco přes 400 Kč. Hned jsem šel k sekci pod písmenem „Q“ a tam se bělá slavná deska „A Night At The Opera“. Ještě připomenu, že v té době nebyl (alespoň pro mě) internet nějak zvlášť dostupný, takže něco jako stahování písní nebo alb pro mě neexistovalo. Prohlížel jsem si desku a booklet pořád dokola. Znal jsem jen Bohemian Rhapsody, You´re My Best Friend a úryvek z Death On Two Legs, ale zbytek byl pro mě velká neznámá a já si tak v hlavě přehrával, jak by mohly tyto songy podle názvů a textů znít. Asi jsem se díval opravdu dlouho, protože po nějaké době ke mně přistoupil prodavač s dotazem, co si přeji. Neváhal jsem dlouho, Opera byla moje! Na prosluněném náměstí jsem si znovu pročítal booklet a deska ve mně vyvolávala atmosféru velkého divadla a koncertní síně ještě předtím, než jsem ji slyšel, už ten obal a zpracování na mě zapůsobilo. Ale hele, zbývá mi už jen 10 minut, takže rychle do hudebky. Samo sebou jsem se těšil na to, až si svůj úlovek doma pustím, ale ještě zbývala ta prokletá zkouška. Ale jak jsem stoupal do schodů, tak se to ve mně obrátilo a já si řekl, že jelikož je to naposled, tak by stálo za to předvést, že jsem se přece jen něco naučil. Navíc Queen by přece taky nikdy nic neodfušovali a koneckonců, kde by byli bez klasiky? Proč se jejich nejznámější a nejúspěšnější deska jmenuje „…Opera?“ a hrdě se hlásí k odkazu klasické hudby, klavírem a kytarovými harmoniemi začínaje, hlasy a sbory konče? Možná poprvé od doby, kdy jsem poprvé do hodiny přinesl v naivní představě noty „You Take My Breath Away“, jsem cítil nadšení a řekl jsem si, že chci zahrát dobře i pro tyhle čtyři pány, kteří mi změnili život a já jim můžu takto vyjádřit poctu. Co na tom, že mě nikdo z nich neuvidí ani neuslyší, co na tom, že etuda není na žádném jejich albu. A stalo se. Myslím, že jsem nikdy neměl zvlášť talent nebo techniku, ze svého „výkonu“ jsem ale měl radost a byl jsem spokojen. Však jsem také byl pochválen, což se nestávalo vůbec často! Možná je to tím, že jsem nehrál strnule, jako obvykle. Nějak jsem nemyslel na chyby nebo přehmaty, prostě jsem si to užil. Stejně jako první poslech „Opery“.
Považoval jsem za nutné napsat tento postřeh z mé (nepříliš vzdálené) minulosti, ale pokaždé, když toto album slyším, tak se mi tento den vybaví a tak nějak k této muzice patří. Tyto zdánlivě bezvýznamné příběhy totiž dělají z každé desky něco víc, než jen krabičku s hudbou. Jsou to i památné předměty, které mají svou historii a na kterou vždy při jejím poslechu vzpomínáme. Další výhoda CD a LP nad mp3. Nevím jak vy, ale i když mám spoustu „empétrojek“, tak si užiji mnohem více okamžik, kdy si na staré dobré věži pustím nějaké oblíbené CD. Slyším hudbu, prohlížím krásně vyvedený obal, který má i svou specifickou vůni… Kdepak, i-pod je dobrý možná do vlaku, ale zrovna Noc v Opeře si nelze užít lépe, než v klidu a míru a zaposlouchat se…

Death On Two Legs – Úvodní arpeggio na klavír, které se blíží někde z dáli a neustále zesiluje… do něj ještě začne burácet monotónní a syrová linka kytary a basy… Intro, které kdyby bylo delší, tak by jste jistě zešíleli! A ve chvíli, kdy se začne ozývat nelidský řev spolu s kvílivou kytarou, se najednou píseň změní ve šlapavou rockovou písničku s patřičně kousavým textem, který je adresován tehdejšímu chlebodárci Queen, panu Sheffieldovi. Tíživá atmosféra ze začátku ale přetrvá až do samého závěru. Skvělý song, jeden z nejlepších, co kdy Queen vytvořili…

Lazing On The Sunday Afternoon – Následující srandička opět ukazuje, jak mají hoši alba promyšlená a dramaturgicky. Nebo si umíte představit lepší song, který by odlehčil předchozí vyhrožování a nabádání k sebevraždě? Za zmínku stojí nápadité kytarové sólíčko na konci.

I´m In Love With My Car – Rogerova nejslavnější píseň a v dobách světových turné také jediné číslo, kde se předvedl jako sólový zpěvák. Asi těžko bychom hledali výstižnější vyznání svému milovanému autíčku, než je tohle. Osobně preferuji studiovou verzi, hlavně díky vokálům a celkově lepšímu vyznění, než na živo. Holt bubnovat i zpívat zároveň není legrace.

You´re My Best Friend – Nesmělý John roztáhnul křídla sice až na desce „News Of The World“, ale už jeho druhý song stal velkým hitem, který patří do zlatého fondu Královny. Deaconova tvorba vůbec potvrzuje, že kvalita vládne nad kvantitou. Možná nesložil nikdy nějakou rockovou operu, ale jeho předností byly jednoduché a chytlavé písně, které mu šly přímo od srdce. Krásná hitovka „Best Friend…“ je typickým příkladem.

´39 – Brianovo sci-fi country je také dosud nepřesvědčivějším vokálním výkonem na desce Queen. Přesto mám radši živé verze s Freddiem. Musely to být ale krásné okamžiky pro každého fanouška, když na tehdejších koncertech předstoupila celá kapelu do přední části pódia a „bez napětí“ zahrála tuto píseň. Kontakt s publikem hoši nikdy nezanedbávali, to se musí nechat.

Sweet Lady – Obecně podceňovaná skladba, ale já ji mám velmi rád. Podle mě tato přímočará vypalovačka na desku patří a podtrhuje pestrost celého operního koncertu. Hlavně z refrénu mi běhá mráz po zádech. Závěrečné vyhrávky a rafinované změny taktů dělají ze Sladké dámy další koncertní tutovku.

Seaside Rendezvous – Stejně jako McCartney čas od času propašoval do desek Beatles nějakou tu „vykopávku“ ze zlaté éry big bandů, jazzu a dixielandu, tak podobně se to povedlo i Freddiemu. A kam jinam by tato legrácka zapadla lépe, než do škrobeného prostředí opery? Je tu zřejmé, jak si celá kapela vyhrála s aranžmá a detaily.

Prophet´s Song – Brianův song se rozhodně vyrovná Freddieho rapsodii! Podle mě ji ještě překonal. Operní část v BoRhap je sice pěknou taškařicí, ale to, jak tu působí dramatická vokální část, kde se vzájemně proplétají hlasy zpívajícího tria, je něco, co zkrátka nemá obdoby. Píseň je navíc patřičně riffová a díky podladění struny E na D zní song ještě víc zlověstně. Nemám slov, možná nejlepší Mayova věc a vrchol celého alba.

Love Of My Life – Kdo by neznal baladu, která byla mezníkem každého koncertu a více než kde jinde se dostalo ke slovu i věrné publikum. Aranžmá pro 12 strunnou kytaru je působivé, ale přesto je mému srdci i uchu blíž dojemná a křehká skladba pro klavír. Mercury tu zpívá přímo od srdce. Vsadím se, že tento skvost napsal pro Mary Austinovou jako takovou labutí píseň, protože všichni víme, proč se tento neobyčejný vztah začal hroutit…

Good Company – Nejen Freddie měl smysl pro humor. I Brian pro nás připravil jednu legrácku na odlehčení. Nicméně když se zaposloucháme, jak May zvládl jen a pouze svou kytarou zahrát celý orchestr, tak samotné nahrávání rozhodně legrace nebyla! Good Company nepatří mezi moje oblíbené kousky, ale musím uznat, že je to takové malé mistrovské dílo, které by asi nikdo jiný nezvládl takovým způsobem zahrát!

Bohemian Rhapsody – A je to tady. Takže stručně: BoRhap mám rád, je to píseň, která rozhodně nenudí, ale i tak ji neřadím mezi mé úplně nejoblíbenější. Stejně tak bych byl opatrný s tvrzením, že se jedná o nejlepší píseň od Queen nebo dokonce tisíciletí. Nemůžu ale bohemce upřít originalitu, nápad a šmrnc, který posluchače nenechá celou dobu v klidu. Originální a průkopnický byl i klip, který podle mě patří mezi jejich nejlepší videa ze 70. let. Navíc si zaslouží uznání i samotní Queen, kteří skutečně riskovali, když vydali na singl minioperu se stopáží 6 minut v době, kdy opravdu nebyli žádnými boháči. Ale vyšlo to a zbytek je historií…

God Save The Queen – Znáte nějakou jinou kapelu, která končí koncerty lepším a stylovějším kouskem?

reagovat

merhaut @ 15.05.2008 07:51:31
Ač současně mlád, tak jsi přesně vystihnul podstatu toho pravého hudebního fandovství, tu auru - příběhů, asociací, vzpomínek - obklopující sbírkové CD/LP.

To se žádnému empé stahovači nemůže poštěstit ...

DeaconJohn @ 17.05.2008 18:45:01
Také stahuji dost muziky z internetu, neříkám, že tomu tak není, koneckonců to píšu i v recenzi. Jako majitel i-podu jjsem zkrátka běžným \"spotřebitelem mp3. Ale rozhodně si nemyslím, že se hudba ve formě dat dá jakkoliv srovnávat již zmíněnými CDčky a deskami. Mp3 jsou jen taková náhražka, prostě jen hudba a nic. Ale např: rád jezdím na kole do přírody a není nic lepšího, než při pěkné projížďce poslouchat oblíbenou muziku. A když vám vítr fičí kolem uší, tak stěží poznáte komprimaci nebo hudební formát, tudíž kvalitu asi nemá cenu řešit. To samé při poslouchání muziky v autě, MHD nebo venku. Takže tady vidím klady... O autorských právech se radši ani nezmiňuji, to je jinaá kapitola:)

pito63 @ 08.11.2011 16:12:14
Po dlhej dobe som sa dnes vrátil k tejto nahrávke. Nie som fanúšik Queen, ich hudba ma oslovila veľmi okrajovo...

"DeaconJohn"
Dnes v noci som si v telke pozrel prvú časť dokumentu "Queen: These Are Days Of Our Live" z roku 2011. Na Queen tam spomína každý; Brian, Roger, kdeaký roadie, manažéri, novinári, dokonca i "Freddie". Jeden človek mi tam však chýbal...
Ako je možné, že skupina, ktorá mala do nešťastnej udalosti jedinú a nemennú zostavu, pri nahrávaní dokumentu "vystrihne" basového gitaristu? Kde si? Čo robíš v roku 2011? To si tak zanevrel na hudobný svet? Je snáď za tým niečo iné?

Mohyla @ 24.12.2011 11:33:43
Toto snáď ani nie je recenzia, ale vyznanie. A krásne napísané. Súhlasím, okrem samotného hodnotenia hudby sa mi páči aj ten príbeh klaviristu ale i: "tak si užiji mnohem více okamžik, kdy si na staré dobré věži pustím nějaké oblíbené CD. Slyším hudbu, prohlížím krásně vyvedený obal, který má i svou specifickou vůni… Kdepak, i-pod je dobrý možná do vlaku, ale zrovna Noc v Opeře si nelze užít lépe, než v klidu a míru a zaposlouchat se…" . A páči sa mi aj merhautova reakcia. Jasných 5 stars.

honanek @ 01.04.2012 06:55:08
Placka nádherná,profil taky.Pamatuju tehdy na burze,že to chvilku trvalo,než to znal skoro každej.Já jsem tam začal jezdit právě onen rok,tak jsem to měl hned doma.LP bylo funglovka prosím za 300 Kčs a rozlepoval jsem ho třesoucíma rukama.Vonělo jako original kanadský Rush,a načichly tím všechny elpíčka,než jsem ho prodal -vonělo furt.Ohledně empétrojek-jakož vlastník pitbulla,na procházky,na kole i pěšky,není nic lepšího.Narval jsem 4,8 současně plním 16 GB.Jednu mám v autě,jednu do práce a na parapetu mám v ložnici sluchátka,tak to prohazuju,vlastně toho naposlouchám nejvíc tímhle způsobem.Aparaturu mám v obýváku
(i na kytaru),pak v garáži,no a domácí kino v dětským pokoji,no nejsem cvok?

20.02.2008 Brano | #

Noc v opere je album,ktorý poslucháča priam ohromí svojou pestrosťou.Už úvodná skladba Death on two legs,ktorú Queen venovali bývalému manažérovi,ktorý im značne strpčoval život,dokazuje,že tentokrát sa jedná o čosi výnimočné.Celým albumom sa ako zlatá niť tiahnu výborné hudobné nápady,sviežosť,ľahkosť a zároveň pohoda.Druhá skladba Lazing on a sunday afternoon doslova evokuje náladu čierno-bielych grotesiek a gagov legendárnych bratov Marxovcov.Stačí len zatvoriť oči a zapojiť fantáziu a predstavivosť.V nasledujúcej Im in love with my car sa Roger Taylor venuje téme,ktorá mu je najbližšia.Jeho veľkou vášňou sú rýchle pretekárske autá,jazdenie s "vetrom opreteky"...V piesni dominuje typický Rogerov "chraplák".Po melodickej a chytlavej Youre my best frend pod ktorú sa ako autor podpísal basgitarista John Deacon a 39-zaujímavej sci-fi pesničke Briana Maya nasleduje hardrocková Sweet lady.Hravá a pohodová Mercuryho Seaside randezvous znovu vzdáva hold starým časom a láskavému humoru bratov Marxovcov.The prophets song-trochu zvláštna pieseň,podľa mňa prvý vrchol albumu.V strednej časti exceluje Freddie Mercury so svojím výrazným,okúzlujúcim vokálom.Bože,ale mu to spievalo!Love of my life-jemná skladba,ktorú ani netreba predstavovať,je notoricky známa.Mercury spieva veľmi precítene.Tvrdí sa,že bola venovaná Freddieho najväčšej životnej láske Mary Austin.Nasleduje Mayova Good company a na záver najväčší klenot,takmer šesťminútová absolútna klasika Bohemian rhapsody.Proste nádhera!Veľkolepý song,kde Mercury s úplnou ľahkosťou spojil pop,operu a hard rock.Túto skladbu som počul snáď tisícosemstošesťdesiatdeväť krát :-))),stále ma niečím zaujme,nenudí a vždy sa na ňu teším.Album končí anglickou hymnou v gitarovom prevedení Bryana Maya.Skupine Queen patrí za tento album absolutorium.Noc v opere sa zaradila do zlatého fondu hudby.Viac k tomu nemám čo dodať.Je to jednoznačne za plný počet.
reagovat

PaloM @ 20.02.2008 21:40:52
Absolútny súhlas. Aj keby to objektívne nebolo ich najlepšie album, pre mňa je: som šťastný, že bolo prvé, čo som mal v rukách a ušiach od Queen, že som si ako 18 ročný študent pracne sám prekladal texty z obalu LP, a aj keď to nemám v obľube, niekto by to mohol nazvať Sgt.Pepperom skupiny Queen. Prišlo ešte pár skvelých albumov po tomto, žiadne ho však ako celok neprekonalo.

09.01.2008 Jan Šimek | #

Pro mě rozporuplné, byť kultovní a legendární album Queen. Patrně jejich nejlepší. Obsahuje mega hit Bohemian Rhapsody ( bohužel mi zevšedněla, ale to se u podobných hitů stává ) a také méně doceněné skladby Death On Two Legs, Rogerovu nejlepší píseň pro Queen, co sám nazpíval, I’m In Love With My Car a Brianovu ‘39 ( živá verze s Freddieho vokálem je také zajímavá ). Písničky Seaside Rendezvous a Good Company mě nikdy moc nebavily. Love Of My Life mám raději jako kytarovou baladu a The Prophets Song je pro mě poněkud dlouhá. Spousta lidí ji ale považují za klenot v repertoáru Queen. Je zajímavá, má dobré momenty, ale na mne působí poněkud roztahaně. Opět vyzdvihnu závěr v podobě hymny God Save The Queen, bez které se neobešel žádný z pozdějších koncertů Queen.
reagovat

07.11.2007 miguel7 | #

Moje devátá třída (1999 až 2000) se nesla ve jménu Queen a především deska A night at the opera. Já jsem ten (už jen podle věku) co znal jen Radio GaGa a jiné radiové deníky.
Měl jsem už dvoje Greatest Hits pěkně vypálené s vlastnoručně vyrobeným obalem a tak jsem si řekl, proč si nekoupit jejich řadovku, kde budou další Radiogagy, Šampióni a cyklisti.V encyklopediích se mluví jen o opeře, tak hurá do ní.
Stála mne 569kč a pamatuji si nekonečnou cestu domů, kdy jsem už přímo vykoukal obal a seznam písniček jsem znal nazpaměť a pořád jsem si cd přehazoval v rukách.
Přišel jsem domů, mámě jsem ukázal vízo (pololetí a ne nijak slavné) a šupky do postele, sluchátka, cd do přehrávače, 5 vteřin čekání a....Nechápal sem vůbec nic, ale vůbec. Proč je ten Mercury tak nasranej a jak to zpívá, co je to za krátký srágory s debilním piánem, country v podání Briana a nějaký pazvuky a mečení...kam jsem to těch 569kč dal? Začal jsem zkoumat obal, booklet, cédéčko jestli mi nechtěně nezaměnili disk a nedali tam "Queen poprvé ve studiu a vožralý jako prasata". No ten den jsem měl z toho depku a bylo mi líto peněz ale především hluboké zklamání z mých, pomalu se stávajících se idolů. Leč historie tomu chtěla jinak a po týdnu, kdy už jsem na kluky nebyl tolik nas..., jsem jim dal šanci (kdo by nedal za takový prachy) a začal poslouchat již bez očekávání a připraven na tvrdší podobu. Ano pomalu tam byli chvilky které se mi líbily. Pak to byli celé písně a měl jsem již celou hlavu jen queen. Po tomhle albu následoval u mne zásadní zlom. Hardrock a rock a žádný popiny, ale jen starší alba Queenů. Troufám si říci, že tohle album mne přivedlo na cestu rocku a přivedlo mne k mnoha dalším kapelám počínaje Ledzep, Deep Purple...PinkFloyd...Rush...Gabriel...aj a ten metal nějaký. Tohle album je pro mne zásadní tím, že mi umožnilo dostat se k této muzice a prohloubilo lásku ke Queen, kterou jsem občas zapochyboval při sbírání alb let 80.
reagovat

11.08.2007 kneekal | #

Moje první deska Queen, a tak se při poslechu vždycky dostaví troška nostalgie. V našem modrém vozítku značky Felicie jsme měli několik kazet a právě Night vždycky řvala na celé auto a já i moje sestra jsme se vždycky s oblibou přidávali k "mňoukací" pasáži v The Prophet's Song a "and I now I know" se neslo celým autem. Dokonce jsme podle téhle desky vytvořili takovou pseudodivadelní hru s plyšákama, které jsme jako děti vlastnili a celé představení bylo dělané na hudbu téhle desku. Jo, to byly časy.. :)

K Night mám tak velmi zvláštní vztah. Z mého pohledu nemůžu říct, že je to ta nejlepší deska Queen, protože u téhle kapely uznávám triumvirát Sheer Hear Attack-Night-Jazz a ve svém žebříčku je stavím zhruba na roveň, ačkoli poslední dobou přece jenom malinko vítězí Sheer.

Každopádně muzika je to fenomenální, i když třeba Love of My Life mám daleko raději z Live Killers, ale to je možná tím, že jako kytarista mám radši, když si to Brian dává na kytaru, než poněkud patetické piano z Night.

Nejoblíbenější skladba je pro mě hned první, Death On Two Legs a potom monumentální The Prophet's Song. Bohemka je už natolik provařená, že jako singl bych si ji už asi nepustil, ale na desku prostě patří. A klip má taky hodně zajímavý.

Ještě bych rád podotkl (a mám to z knihy Queen: vlastními slovy), že na téhle desce nebyl použit synťák, takže všechny ty dechy jsou údajně kytara. Inu, Brian si s efekty vážně vyhrál.

Tahle deska je pro mě sice už spíše minulostí a nevím, kdy naposledy jsem ji slyšel, ale hodnocení je jasné. ***** - deska mého dětství

P.S. v žebříčku Rolling Stone 500 Greatest Albums of All Time se deska A Night at the Opera umístila na 230. místě.
reagovat

31.07.2007 Filozof | #

Co napsat, k téhle legendární perle perel? Queen na vrcholu? Dokonalost sama? Oslava invence a talentu?

Ačkoliv si nemyslím, že by Seržant... byl nejlepší album Beatles, musím souhlasit s Merhautem. Tohle JE Seržant... Queenů. Ale i celých sedmdesátých let.

Hned v úvodu se ukazuje, že Mayova kytara ještě vyspěla a její tón je suverénnější a jiskřivější než dříve. Kouzelná minutovka Lazy On A Sunday Afternoon dá motivem vzpomenout na When I´m Sixty Four. Následuje úplná extáze v 3/4 rytmu - fantastická I´m In Love With My Car a další a další perly - dalo by se psát o každé. Především ale o nedostižné The Prophet´s Song - neskutečně krásných osmi minutách, kde se snoubí rock s fantastickým kánonem. Nezlobte se - to opravdu nelze popsat. Musí se slyšet. Dokonalé. A ten skvělý klavírní přechod do krásné balady Love Of My Life... Uááááh! Jsme téměř u finále - Dokonale od Beatles obšlehnutá a přesto si Queenovského ducha zachovávající Good Company nás uvede k jedné z nejlepších skaldeb rocku vůbec. 180x navrstvené vokály, které způsobily skutečnou slávu. Freddie říká, že do té doby stále bojovali s penězi a živořili. Teprve nesmrtelná Bohemian Rhapsody, kterou prosadili do rádií i na klip i přes její šestiminutovou délku, jim zajistila hvězdnou slávu. Nechtěli ji vydat - prý kapesní opera - koho to dnes zajímá...? A vidíte. Dnes, jak se ozve Mamáááá, just killed a man, ..., všem nám běhá mráz po zádech a stadion může spadnout.

Freddie děkujem. Byl jsi opravdu jen jeden. A nejen hlasem. Nikdo jiný už "Cikánskou rapsodii" (ano - bohužel nemá s Čechami nic společného) nesložil a možná ani nesloží. A klip k ní považuji dodnes za jeden z nejlepších vůbec.

Desku mi před 20 lety pustila poprvé tehdejší dívka: "Honzo, tohle se Ti bude líbit... je to úplně skvělýýý...". Moc chytrá a moudrá dívka to byla. Ale ani tak jsem nemohl tušit, že ani po dalších dvou desítkách let a tisícovkách titulů v hlavě deska nespadne z nejvyšších příček.

Ano - i tady se loučíme God Save The Queen, ale zde tento fórek vyznívá přeci jen vtipněji. I když "královnu" nezachránil.

reagovat

Grtek @ 02.08.2007 13:56:20
Já vždycky myslel, že Bohemian Rhapsody je Bohémská rapsódie?

merhaut @ 02.08.2007 15:48:12
Je to podle mne taky Bohémská rapsodie, "cikánská rapsodie" je stejně zavádějící jako "česká" - stačí se:
- kuknout na text, existují i překlady do češtiny
- zeptat googla, v různých variacích dotazu
- přečíst si článek z Melodie 1976 Mirka Tůmy.

Filozof @ 03.08.2007 07:54:47
Já kdysi četl rozbor, že je cikánská, ale už nevím kde. Melodie?

Válek @ 17.02.2008 08:32:19
>Já kdysi četl rozbor, že je cikánská, ale už nevím kde.

Hele, Filozofe, tak tohle je perla, cos vypotil. Ty tady kdekoho sekáš za nedostatky všeho druhu, ale sám plácáš a tápeš. Válím se smíchy, když si vzpomenu na tvé výtky - coby mistr světa, k ostatním diskutujícím.
Tahle tvá moudrost odhalila tvou pravú tvář:
´Já KDYSI četl rozbor, že je cikánská, ale už NEVÍM KDE.´

To já kdysi četl ´nezpochybnitelné´ rozbory jakéhosi vševěda s nickem Filozof. A vím kde. Lol.