Filozof - @ 14.11.2007 | #

Hned na začátku je patrné opětovné mírně přitvrzení a navíc o trochu bohatší a plnější zvuk - alespoň v úvodní Dreamer.
Za ní napínavě začínající, zajímavě pokračující a skvěle končící pecka Stealin'. Jo - tak ta patří k nejlepším uriášovským věcem. Poctivý hardrock, ale silná melodika, sborové vokály v pozadí, vynikající basový part - mňam mlask. Tohle hodně můžu.
Pochopitelně se musím zmínit i o až hymnické titulní skladbě, s krásným, kontrastně až nadpozemsky klidným refrénem, vytvářejícím vytrženě mimozemskou atmosféru klidu myšlenek tibetských mnichů.
Hned následující klávesové tóny If I Had A Time ale vlastně nejsou o nic horší. Prostě jako vždy - každá skladba stejně dobrá, každá dost osobitá, každá dost melodická. Třeba mne zabte, ale která jiná skupina má takhle vyrovnaných a dobrých 6 alb v řadě?? Jo - pár jich je, ale v tomhle hudebním stylu nevím nevím.
Dokonce i Circus - nejslabší kus alba, který se svými akustickými kytarami podbarvenými bongy a vyloženě popovým vokálem včetně frázování jakoby nevěděl kudy kam (zvukem připomínal hodně některé skladby Demise Roussose), a který jako by na album nepatřil, Vám prostě nevadí. I když je nejslabší ještě stále není TAK slabý. No a stejně se už těšíte na typický závěrečný sedmiminutový opus Pilgrim... :-)
Bonusy tentokrát nebudou - mám jen klasickou CD verzi ne-re-mastered.
A tím bychom skončili s Uriah Heep. Nechtějme jim kazit pověst zmínkami o albech, která v pozdějších letech upadají hloub a hloub k šedi a průměru...
Zatím jsme ale v roce 1973, Uriah Heep jsou skvělá skupina a zaslouží si 3 a čtvrt hvězdičky.

Filozof @ 17.11.2007 13:44:54 | #
Miguel
Jo - zapomněl jsem to dokončit - Budgie jsem teprve začal poznávat, takže mám jen jedno jejich CD zatím. Je dobré, ale těžko se to porovnává, když je to pro mne nová muzika, zatímco Deep Purple, Led Zeppelin a podobné znám skoro 20 let a často notu po notě.
Rush jsem zatím koupil také jen jedno CD a ti mne naopak moc nezaujali (zatím?).
Queen - mám tu své názory na ně široce popsané v "recenzích" - všech prvních 7 alb mi přijde výborných až zásadních. Ale zase - mají je hodně různá - Opera je dost jiná než Queen (I.). Ale mám je rád až zhruba do přelomu dekády. K hardrocku ovšem patří pouze v hodně hodně širokém významu slova.

K Black Sabbath - nemyslel jsem to nijak hanlivě. Nikomu metal ani Sabbathy neberu. Nenapadlo mne lepší slovo - Jarda to vyjádřil asi lépe - "pudový". Mně přijde ve zvuku takový tupý - prostě důraz na základní pomalý rytmus, podstatu hardrocku bez nadstavby, to vše podepřeno atmosférou.
Sám víš, že jsem psal, jak se mi líbí Grand Funk Railroad - a to také není kdovíjaká ekvilibristika, ale je to zase strašně energické a živé. Black Sabbath jsou takový opak - Anti-živé, pomalejší, důraznější, důkladně to sedí na prdeli, strašně těžko se mi to popisuje a hledají slova (stejně mi tam furt leze slovo tupý).
Jo - ale to tupý se týká zvuku a vyznění, nemá to nic společného s rovinou inteligenční - jak naznačuje Merhaut. To bylo blbě pochopeno.

Jde zase jen o osobní preference. Metal až na výjimky (pár skladeb od Helloween, Accept) prostě není pro mne.