Uriah Heep - Sweet Freedom (1973)

Reakce na recenzi:

Filozof - 3 stars @ 14.11.2007 | #

Hned na začátku je patrné opětovné mírně přitvrzení a navíc o trochu bohatší a plnější zvuk - alespoň v úvodní Dreamer.
Za ní napínavě začínající, zajímavě pokračující a skvěle končící pecka Stealin'. Jo - tak ta patří k nejlepším uriášovským věcem. Poctivý hardrock, ale silná melodika, sborové vokály v pozadí, vynikající basový part - mňam mlask. Tohle hodně můžu.
Pochopitelně se musím zmínit i o až hymnické titulní skladbě, s krásným, kontrastně až nadpozemsky klidným refrénem, vytvářejícím vytrženě mimozemskou atmosféru klidu myšlenek tibetských mnichů.
Hned následující klávesové tóny If I Had A Time ale vlastně nejsou o nic horší. Prostě jako vždy - každá skladba stejně dobrá, každá dost osobitá, každá dost melodická. Třeba mne zabte, ale která jiná skupina má takhle vyrovnaných a dobrých 6 alb v řadě?? Jo - pár jich je, ale v tomhle hudebním stylu nevím nevím.
Dokonce i Circus - nejslabší kus alba, který se svými akustickými kytarami podbarvenými bongy a vyloženě popovým vokálem včetně frázování jakoby nevěděl kudy kam (zvukem připomínal hodně některé skladby Demise Roussose), a který jako by na album nepatřil, Vám prostě nevadí. I když je nejslabší ještě stále není TAK slabý. No a stejně se už těšíte na typický závěrečný sedmiminutový opus Pilgrim... :-)
Bonusy tentokrát nebudou - mám jen klasickou CD verzi ne-re-mastered.
A tím bychom skončili s Uriah Heep. Nechtějme jim kazit pověst zmínkami o albech, která v pozdějších letech upadají hloub a hloub k šedi a průměru...
Zatím jsme ale v roce 1973, Uriah Heep jsou skvělá skupina a zaslouží si 3 a čtvrt hvězdičky.

 

Antony @ 19.11.2007 09:38:44 | #
Opět mi to nedá a musím reagovat na Filozofovu snůšku nesmyslů, které sem s vážnou tváří kydá. Vypíchnu jen ty nejmarkantnější doklady nevzdělanosti, když už se nám tady pořád ohání těmi encyklopediemi.
Cituji "nikdy jsem do metalu nedokázal přiřadit nic před rokem 80. Pokud bych totiž "oficiální první album metalu" - Who - Live At Leeds, případně desky Deep Purple 60-72, Black Sabbath a podobné měl řadit do metalu, nevím, co bych pak měl zařadit do hardrocku - nic by tam nezbylo.
Rozdíl mezi tímto vším a metalem po roce 80 (výše jmenovaní Helloween a další) je jasně slyšet. Naopak pokud bych měl řadit třeba DP do metalu, rozdíl mezi tím a stovkami hardrockových desek nenacházím a nevěděl bych kudy vést dělící čáru." Z toho vyplývá jen jedno. Neorientuješ se v hudbě 70. let. Ona 70. léta nebyli jen DP,BS,UH,LZ (to je mimochodem ta jediná možná správná velká hardrocková čtyřka, JT tam skutečně nepatří), ale i spousta dalších kapel, které evidentně neznáš, kde lze slyšet metal, nikoli hardrock. Typickým příkladem jsou Judas Priest, nebo američtí Riot. Obě tyto kapely napáchaly v 70. létech tolik metalu, že by ses divil. Sice chápu proč sis vybral zrovna DP pro svoje dokazování toho že před rokem metal neslyšíš, je to ryze účelové, ale opět to svědčí o tvém způsobu přístupu k diskuzi.

Další citát: "Mně se zase hrozně líbila definice Jardy, kdy psal že hardrock je to tehdy, když už tam není slyšet (skoro) blues." Haha, nechceš si přečíst ještě jednou, co skutečně Jarda napsal? Chápu, je to souvětí, chce to trošku zamyšlení nad jeho významem, ale ty to dokážeš, když se o to pokusíš. Protože něco tak na hlavu postaveného, co jsi vyplodil, se na těchto stránkách už dlouho nevyskytlo. Opět je vidět, jak jsi v hudbě 70. let úplně mimo, když si úplný opak smyslu Jardovy definice (která je ve svém skutečném znění velmi trefná) přisvojíš a halasně odsouhlasíš. Bravo!


Copyright © easyaspie.cz Created in 0.0114 s.