Uriah Heep - Sweet Freedom (1973)
Reakce na recenzi:

Hned na začátku je patrné opětovné mírně přitvrzení a navíc o trochu bohatší a plnější zvuk - alespoň v úvodní Dreamer.
Za ní napínavě začínající, zajímavě pokračující a skvěle končící pecka Stealin'. Jo - tak ta patří k nejlepším uriášovským věcem. Poctivý hardrock, ale silná melodika, sborové vokály v pozadí, vynikající basový part - mňam mlask. Tohle hodně můžu.
Pochopitelně se musím zmínit i o až hymnické titulní skladbě, s krásným, kontrastně až nadpozemsky klidným refrénem, vytvářejícím vytrženě mimozemskou atmosféru klidu myšlenek tibetských mnichů.
Hned následující klávesové tóny If I Had A Time ale vlastně nejsou o nic horší. Prostě jako vždy - každá skladba stejně dobrá, každá dost osobitá, každá dost melodická. Třeba mne zabte, ale která jiná skupina má takhle vyrovnaných a dobrých 6 alb v řadě?? Jo - pár jich je, ale v tomhle hudebním stylu nevím nevím.
Dokonce i Circus - nejslabší kus alba, který se svými akustickými kytarami podbarvenými bongy a vyloženě popovým vokálem včetně frázování jakoby nevěděl kudy kam (zvukem připomínal hodně některé skladby Demise Roussose), a který jako by na album nepatřil, Vám prostě nevadí. I když je nejslabší ještě stále není TAK slabý. No a stejně se už těšíte na typický závěrečný sedmiminutový opus Pilgrim... :-)
Bonusy tentokrát nebudou - mám jen klasickou CD verzi ne-re-mastered.
A tím bychom skončili s Uriah Heep. Nechtějme jim kazit pověst zmínkami o albech, která v pozdějších letech upadají hloub a hloub k šedi a průměru...
Zatím jsme ale v roce 1973, Uriah Heep jsou skvělá skupina a zaslouží si 3 a čtvrt hvězdičky.
Antony @ 21.11.2007 07:25:39 | #
Filozof:
Tak si to rozebereme chronologicky.
1. Nejdříve napíšeš kraviny o hudbě, daleko za hranicí zdravého rozumu.
2. Na moje upozornění reaguješ nikoli k věci, ale uraženě, jiný než souhlasný názor je pro tebe provokace.
3. Pak ani nedokážeš argumentovat, vytáčíš se, odcházíš od tématu, mlžíš, jen abys nemusel přiznat neznalost, pochybení.
4. A ve finále typickým cimrmanovským úkrokem stranou začneš vítězoslavně mluvit o něčem úplně jiném. Tímto útěkem z diskuze nasadíš všemu korunu.
5. Když už myslím, že kalibr vyplozených hovadin nedokážeš překonat, přijdou historické dementní věty (obzvláště ve srovnání s tvým úzkostlivým lpěním na zachování přesných reálií v oblasti RnB): Metal si prostě každý definuje kdy chce a jak chce.... Proč rozhodovat, zda mají pravdu ti, co řadí do metalu DP, Steppenwolf, Who, Judas Priest či Metallicu?" Skvělé! Jsi opravdu geniální blábolil, mistr morálního a názorového relativizmu.
Na takové kotrmelce jsem u tebe zvyklý. Je to víc jak 5 let, co mohu sledovat tvoje výlevy na Lopuchu. Je to celou dobu jedna blbost vedle druhé. Zato jsou však zabalené do obalu sečtělého a fundovaného znalce, který je zkušený, zná souvislosti a jen tak z výšin svého intelektuálského Olympu k nám sestupuje podělit se o svá moudra. Humorné. Nevěřím, že by ještě existoval takový blázen, který by ti to žral. Jsou to opravdu jen tvoje sebeuspokojevací výlevy, nic víc. Možná ti to plní psycho-ventilační funkci, pořád lepší, než kdybys trápil malá zvířátka.
Chápeš už jak jsi nedůvěryhodný a směšný? Asi ne, zatemnění rozumu, jaké je u tebe zřejmé, vylučuje možnost jakékoli sebereflexe. Stejně tak vylučuje možnost, že by se v hromadách tvého rétorického hnoje našlo i něco pravdivého, rozumného. Ono už dost smrdí samotné přehrabávání se tím.
No, věřím, že jsem řekl vše. Na další tvoje výlevy už reagovat nehodlám. Dávám ti možnost posledního slova. Enjoy!