Matouš - @ 05.12.2011 | #

Grand Funk Railroad, Survival. Tohle album, spíš než celá tvorba téhle kapely, mi koluje v žilách stejně jako krev. Kdykoli můj otec, odchovaný starými dobrými šedesátými lety, nasadil tenhle kus, bylo jasné, že zůstanu přikovaný k reprákům. Mám tedy k tomuto albu svým způsobem nostalgický a jistě velmi osobní vztah. Survival mísí "šedesátkové" emoce - projevují se v nápěvech, melodických vokálních linkách, celkové melodické struktuře skladeb - a typickou hardrockovou drsnost a zemitost. Úchvatná je na tomto albu především rytmika (basa/bicí)- mám na mysli její celkový zvuk. Naprosto bazální, primitivní, uhrančivé, strhující. Skladba Gimme Shelter, cover stounovské skladby, je naprostým vrcholem alba. Pro mě nezapomenutelný zážitek. Když člověk slyší zvuk bass kytary v téhle skladbě (a patřičně zohlední rok vydání 1971), musí objektivně konstatovat, že se tu kapele podařilo docílit nadčasového zvuku, který svým způsobem předjímá feeling s jakým se do svých instrumentů později opírali kapely, které dnes zahrnujeme pod termíny jako post-punk. A jistě by se dalo napsat mnohem víc... Naprosto jedinečné album éry. Dávám plný počet!

Mirek Kostlivý @ 07.12.2011 13:43:03 | #
No dobře, Jardo, zlatý fond to může být, ale opravdu příšerný :-). Na druhou stranu takoví P.P.U. si taky rádi zahráli dechovku (např. Do lesíčka na čekanou), tak proč ne. A kdyby je nezavřeli, tak by třeba taky natočili můj oblíbený dětský hudební klenot Kolíne, Kolíne, který jsem si na šamotové desce před 50-ti lety u svého dědy tak rád ohrával :-).
A ještě k tomu Kapitánovi. Samozřejmě to slovo pop byla nadsázka a jenom v rámci jeho celkové tvorby, kde stvořil tolik geniální muziky.