Petrucci - @ 23.07.2009 | #

Dream Theater se nám začínají opakovat a hodně, dalo se to sice čekat, jelikož jejich styl není nafukovací, ale mrzí mě to i tak. Navíc je tohle první album, které mě většinu času nudí. Nad průměr vyčnívá halekačka "A Rite of Passage", sladká (možná až moc) Whiter a "The Best of Times". Jinak se na CD nenachází nic, co bych od DT neslyšeli už dříve, navíc v mnohem lepší formě. Velká škoda. Za dvě hvězdičky, jednu přihodím navrch za osobní sympatie.

Voytus @ 23.07.2009 13:06:00 | #
Já to chápu, také mám kapelu, která se věnuje coverům (Hawkwind, Gong, King Crimson...), ale u kapely, která se více než dvacet let živí vlastní tvorbou mi to přijde jako dost zbytečné - nehledě na to, že vše víceméně přehráli přesně do puntíku a ještě se snažili přiblížit původnímu zvuku.
Jelikož mi tu teď album hraje, tak ještě jedna věc - pořád recyklují nápady z předchozích desek, to mě mrzí nejvíc - Shattered Forest konkrétně - další variace na This dying soul, je tam snad i něco z Honour Thy father. Musím si poslechnout Train of Thought, nějak se mi vypařil z hlavy. To byla poslední opravdu dobrá deska (i když je až moc do trashe a la Metallica).