Petrucci - @ 23.07.2009 | #

Dream Theater se nám začínají opakovat a hodně, dalo se to sice čekat, jelikož jejich styl není nafukovací, ale mrzí mě to i tak. Navíc je tohle první album, které mě většinu času nudí. Nad průměr vyčnívá halekačka "A Rite of Passage", sladká (možná až moc) Whiter a "The Best of Times". Jinak se na CD nenachází nic, co bych od DT neslyšeli už dříve, navíc v mnohem lepší formě. Velká škoda. Za dvě hvězdičky, jednu přihodím navrch za osobní sympatie.

Voytus @ 23.07.2009 13:43:51 | #
Absolutní souhlas.
Ještě zpátky k starším deskám: Pustil jsem si jen tak pro připomenutí Trial of Tears z Falling to Infinity, tahle skladba je pro mě tím úplně nejlepším od DT, je tam pro mě všechno podstatné, navíc text dodal Myung, který sice píše málo, ale výborně - sedí mi jako textař i víc, než Portnoy, ale je to čistě emoční záležitost - Mike je na mě takovej moc vzteklej, naštvanej. Takže hlavně kvůli tomu, holt potřebuju jinou textovou náplň.