Petrucci - @ 23.07.2009 | #

Dream Theater se nám začínají opakovat a hodně, dalo se to sice čekat, jelikož jejich styl není nafukovací, ale mrzí mě to i tak. Navíc je tohle první album, které mě většinu času nudí. Nad průměr vyčnívá halekačka "A Rite of Passage", sladká (možná až moc) Whiter a "The Best of Times". Jinak se na CD nenachází nic, co bych od DT neslyšeli už dříve, navíc v mnohem lepší formě. Velká škoda. Za dvě hvězdičky, jednu přihodím navrch za osobní sympatie.

merhaut @ 24.07.2009 22:32:35 | #
Hudba je jen o emocích, ne o pochopil nepochopil postupy, přístupy.

Já ocením i cirkusácké hráčské výkony, jinými slovy dobré řemeslo. Umění je ale vyšší liga, než rychlost, hbitost, komplikovanost. To se dá nadřít. Múzy musí políbit.

Dream Theater nepřinesli do hudby nic nového, jen kopírují a kombinují vymyšlené. To, že něco zrychlí, zkomplikují, je umělecky podružné.

Ukažte mi jedinou pasáž, tón, aranži,... cokoliv, co DT vymysleli, jinými slovy, použili jako první.

U každého z opravdových stylotvorných rockových velikánů novátorství rozpozná každý.