nowhere_man - @ 24.10.2009 | #

Spoločné album Jazz Q a Blue Effectu mi nikdy nesadlo. Tento druh freejazzovej hudby mi nič nehovorí, hoci nájdu sa aj pekné momenty, hlavne v skladbe Návšteva u tety Markéty, vypití šálku čaje. Hladík aj Stivín sú vynikajúci inštrumentalisti, ale tento spoločný projekt, syntéza rocku a jazzu, im v meradle mojich uší nevyšiel. Tým sa nechcem dotknúť tých, ktorým sa to páči, veď v tom je hudba krásna, že každý ju počuje inak. Tento projekt je pre mňa najslabši v diskografii Blue Effect a chvíľu ma odradil aj od Jazz Q. Zohnal som si ich 8CD komplet, ale verím, že hudba Jazz Q je na ich vlastných radovkách iná ako tu. Je mi to fakt ľúto, ale musím hodnotiť dvoma hviezdami, jednoducho ma to nechytá.

Petr Gratias @ 27.05.2011 21:40:11 | #
Album Coniunctio vyšlo na podzim r. 1970... měl jsem patnáct a půl roku. První album Meditace mě naladilo, ale ne zcela uspokojilo (jak píšu v recenzi). O to víc jsem byl dychtiv na další album, které tentokrát vzniklo napůl s členy skupiny Jazz Q Praha. Když má člověk 15 let, je otevřený k tomu vnímat různé podněty, ale také není schopen rozpoznat a příjmout všechno nového a náročného, i když asi před kamarády předstírá, že "všemu rozumí"....
NÁVŠTĚVA U TETY MARKÉTY, VYPITÍ ŠÁLKU ČAJE - to byla ukázka opravdu progresivního rocku na začárku tuhé normalizace a nikdo nebyl asi moc připraven tohle album spolknout na první, ale ani na pátý pokus.
Spojit rock s jazzem (ještě ne jako československý jazzrock) byl jistě odvážný pokus, ale vyspělých posluchačů, kteří byli schopni tuhle hudbu poslouchat vnímat a akceptovat bylo málo.
Velmi živelná a odvazová instrumentální plocha, de se rock spojuje s free-jazzem.
Vychází zhruba ve stejné době, jako památné album legendárního jazzového reformátora Miles Davise - Bitchess Brew (Čubčí lektvar). To byla taky bomba!
Tahle hudba šla ještě dál než Cream, Hendrix nebo Led Zeppelin. Třebaže to hodně lidí dodnes nepochopilo hudební vzdělanci a znalci vývoje jazzu však mají toto album jako ikonu. U nás třeba i respektovaný dr. Lubomír Dorůžka....
Coniunctio chtělo také zbořit hranice a osvobodit hudbu od jakýchkoliv mantinelů. Možná že i zde najdeme latentní politické konotace.... Svoboda liberálního Dubčekova pražského jara byla tatam a bolševik začal utahovat kohouty a šrouby.... tak si dopřejme tu svobodu alespoň v hudebním vyjádření, tam na nás nedosáhnou. Nezpíváme anglicky a do rádia to nedáte, takže to nebude československého pracujícího provokovat....
Hladík, Stivín, Kratochvíl... hlavní osobnosti na albu povolily stavidla hudebním improvizacím a vášním a ukázali svoje instrumentální nasazení...
Říkám si, že by bylo možná lepší, kdyby tento projekt neměl jenom tu vinylovou a později digitální podobu, ale raději VHS a DVD polohu. Asi bychom se všichni víc odvázali při vizuálních zážitcích.
Myslím, že je dobře, že tenhle projekt vznikl. Neplatí na něho běžná kritéria, jako na jiná alba Blue Effectu a Jazz Q, takže nějaké hodnocení mi připadá zbytečné.... ale jako emocionální zhmotnění to má jisté opodstatnění a možná je i jakousi přípravou na album Nová syntéza, i když tam už byl řád daný metodickým přístupem Kamila Hály a přesně zaranžovaných dechů....
Je to experimentální album, které není určené pro většinové posluchače, který poslouchá Plavce, Kamélie, Michala Davida, Kotvalda a Hložka, ale ani rockeři kteří poslouchají Katapult, Jiřího Schelingera, Olympic a Citron se tady taky moc nenajdou... přiznám se, že si album pustím tak jednou do roka, ale Markétu... tu ano, ta sedí!!!