horyna - @ 13.06.2019 | #

Znáte dokonalejší synonymum pro metal osmdesátých roků, než jakým je album Hysteria? Určitě by se našlo několik stejně výrazných adeptů, namátkou mě napadají třeba desky - 1987 od Whitesnake, některé nahrávky Bon Jovi, či The Final Countdown švédských Europe. Ale první příčku si v tomto oboru zcela zaslouženě už dávno vydobyla právě deska od Def Leppard – Hysteria.

Když pominu klasickou vizáž kapel té doby, tak za úspěchem oné nahrávky stojí především dva výrazné faktory. Tím prvním je naleštěná produkce Johna "Mutta" Langeho a tím druhým kvalita jednotlivých songů. To díky nim se album prodalo ve 20 miliónovém nákladu a vzešlo z něj sedmero mega-úspěšných singlů. No kdo se takovou obrovskou porcí slávy může pochlubit dnes.

Hysteria zkrátka vyšla v pravou chvíli, do té správné doby. Trefila se jak do vkusu posluchačů, tak vkusu široké veřejnosti. Ve světě snad neexistovalo rádio, který by alespoň jednou denně nezahrálo některý ze zde odprezentovaných songů.

Start desky je doslova raketový. Skvělé písně jako ultra-melodická Women, riffující Rocket, vyzývavá Animals, nebo mohutná balada Love Bites, tvoří dodnes jasné tutovky jak na koncertech kapely, tak v srdcích jejich věrných. Jenže přemrštěná délka nahrávky a dvanácti songů k tomu, nese i zde svá rizika. Osobně nesnáším debilní popěvek v pro mne nehorázně vlezlé vyřvávačce Pour Some Sugar on me, stejně jako uzívající a přeleštěnou nudu Don't Shoot Shotgun, nebo Excitable. Tyhle sotva průměrné věci naštěstí kapela proložila mnohem intenzivnějšími a nápaditějšími kusy jako jsou velkolepá Gods of War, zpěvná titulka Hysteria, nebo povedená tečka Love and Affection.

S naleštěnou hudbou jde ruku v ruce i extatický a mohutnými sbory doplňovaný až nelidsky zabarvený vokál Joe Elliotta. Allenovi bicí mají už ten známý syntho-umělo-počítačový nádech (všichni víme proč), ale nedá se říci, že by snad nějak nahrávku kazily, nebo podhodnocovaly. Naopak si vážím kroku který kapela učinila a nechala Ricka dál ve svém týmu.

Podle mnohých jde o nejlepší desku souboru už jen proto, kolik hitů v sobě ukrývá. Ale dá se snad objem prodaných nosičů poměřovat se samotnou kvalitou materiálu? Samozřejmě že nedá a i proto desce nemohu udělit plný počet, jelikož si nemyslím, že by se v tomto případě jednalo o nějaký extra výrazný kvalitativní trhák. A navíc mám v katalogu kapely daleko oblíbenější desky.

Petr87 @ 14.06.2019 10:52:40 | #
Opět po nějaké době zajímavá diskuze...; pro mne tedy ano.

Co se týče tedy DEF LEPPARD, tak za jejich fanouška bych se asi neoznačil, ale když je někde hrají, nemám s nimi problém.
"Hysterii" jsem před lety slyšel několikrát (jeden můj dobrý kamarád je miloval a tehdy je sjížděl pořád dokola), hudba to nebyla špatná, ale že by ve mne vyvolávala nějaké až euforické pocity, tak to se mi nikdy nestalo; prostě takový poslechový melodický hard rock, který neurazí; když už, tak já raději z tohoto období třeba EUROPE :)
Slyšel jsem toho od nich ale dost na to, abych věděl, že tohle metal asi nebude, i když nějaké ty prvky tam jsou a někteří je dodnes řadí do škatulky NWOBHM, což se mi zdá mylné a jim asi nejspíš taky...

A ještě k té hudbě let osmdesátých:
Jó, přiznávám, že ještě tomu není tak dlouho, co jsem byl až po šešulku hlavy ponořený jen v hudbě 60. a 70. let a novodobém progresivním rocku od poloviny let devadesátých až doposud, a pro "zlatá osmdesátá" jsem měl více či méně jen slova pohrdání a považoval jsem je z hlediska kvality rockové hudby za hroznou desetiletku; dnes se tomu jen usmívám a občas, při objevování stále nových interpretů z té doby, bych si i nafackoval za tu tehdejší zaujatost...
AOR, zrození neo-progu, metalový boom a vznik spousty jeho nových subžánrů; a ano, mám rád i něco z toho proklínaného New Wave; takže asi tak...
Jednoduše řečeno, pokud zůstanu jen v mantinelech rockové hudby, tak poslouchám stovky interpretů od poloviny let šedesátých až dodnes, prostě v každé dekádě jsou zástupy výborných hudebníků, chce to jen hledat a nebýt "konzerva".
Nic, trochu jsem se rozepsal...; zase se ve mně probudil po delší době ten otravný grafoman. :))