Def Leppard - Hysteria (1987)

13.06.2019 horyna | #

Znáte dokonalejší synonymum pro metal osmdesátých roků, než jakým je album Hysteria? Určitě by se našlo několik stejně výrazných adeptů, namátkou mě napadají třeba desky - 1987 od Whitesnake, některé nahrávky Bon Jovi, či The Final Countdown švédských Europe. Ale první příčku si v tomto oboru zcela zaslouženě už dávno vydobyla právě deska od Def Leppard – Hysteria.

Když pominu klasickou vizáž kapel té doby, tak za úspěchem oné nahrávky stojí především dva výrazné faktory. Tím prvním je naleštěná produkce Johna "Mutta" Langeho a tím druhým kvalita jednotlivých songů. To díky nim se album prodalo ve 20 miliónovém nákladu a vzešlo z něj sedmero mega-úspěšných singlů. No kdo se takovou obrovskou porcí slávy může pochlubit dnes.

Hysteria zkrátka vyšla v pravou chvíli, do té správné doby. Trefila se jak do vkusu posluchačů, tak vkusu široké veřejnosti. Ve světě snad neexistovalo rádio, který by alespoň jednou denně nezahrálo některý ze zde odprezentovaných songů.

Start desky je doslova raketový. Skvělé písně jako ultra-melodická Women, riffující Rocket, vyzývavá Animals, nebo mohutná balada Love Bites, tvoří dodnes jasné tutovky jak na koncertech kapely, tak v srdcích jejich věrných. Jenže přemrštěná délka nahrávky a dvanácti songů k tomu, nese i zde svá rizika. Osobně nesnáším debilní popěvek v pro mne nehorázně vlezlé vyřvávačce Pour Some Sugar on me, stejně jako uzívající a přeleštěnou nudu Don't Shoot Shotgun, nebo Excitable. Tyhle sotva průměrné věci naštěstí kapela proložila mnohem intenzivnějšími a nápaditějšími kusy jako jsou velkolepá Gods of War, zpěvná titulka Hysteria, nebo povedená tečka Love and Affection.

S naleštěnou hudbou jde ruku v ruce i extatický a mohutnými sbory doplňovaný až nelidsky zabarvený vokál Joe Elliotta. Allenovi bicí mají už ten známý syntho-umělo-počítačový nádech (všichni víme proč), ale nedá se říci, že by snad nějak nahrávku kazily, nebo podhodnocovaly. Naopak si vážím kroku který kapela učinila a nechala Ricka dál ve svém týmu.

Podle mnohých jde o nejlepší desku souboru už jen proto, kolik hitů v sobě ukrývá. Ale dá se snad objem prodaných nosičů poměřovat se samotnou kvalitou materiálu? Samozřejmě že nedá a i proto desce nemohu udělit plný počet, jelikož si nemyslím, že by se v tomto případě jednalo o nějaký extra výrazný kvalitativní trhák. A navíc mám v katalogu kapely daleko oblíbenější desky.
reagovat

EasyRocker @ 13.06.2019 08:09:59
Pro mě legendární deska, i když jsem se hrozně dlouho dokopával si ji koupit - Pyromania bylo vůbec jedno z mých prvních alb. Nakonec mě "hysterie" dostala taky, tam se musí člověk odpoutat od té extrémní dobové estetiky, nechat působit ty omamné melodie a bavit se, což byl účel celé desky. Je tam hafo slabších míst, nějak mi nikdy nesedla úvodní skladba, Excitable je pitomůstka, Armageddon It jsem taky 100% nepřišel na chuť. Ale 7 singlů, to je mazec.

S.C.A.Lytch @ 13.06.2019 08:26:55
Já jsem Def Leppard dlouho nemohl přijít na chuť, ale nakonec jsem v jejich katalogu našel dvě položky které mám rád:

1. Pyromania
2. High n Dry

Hysteria už na mě byla moc popová a další desky zrovna tak.

dan @ 13.06.2019 08:30:29
Horynovi práce s recenzováním starých zaprášených desek si na rozdíl od některých jiných vážím. Ale občas se tady z jeho pera objeví strašná pitomost. Def Leppard a jim podobné bych zakázal. Beru to jako úlitbu davům, které dokáže podobný druh hudby stále přivádět do extáze. Tohle poslouchají děcka, co nevyrostli ze svého infantilního období. Fuj!

EasyRocker @ 13.06.2019 08:41:34
Jen málokdy se ozývám, abych něco konfrontoval, nebo se s někým dohadoval, protože hudba je subjektivní sama o sobě, každý má jiné uši, jinak nastavené CNS a jinak prožívá emoce. Tady se ale musím ohradit, protože, to co, napsal Dan, je prostě hloupost. Už jsem tedy o rockové a metalové hudbě něco přečetl, hudba mi zabírá v pokoji malou knihovničku. Takže otázka na Dana? Víš, nebo tušíš, jak se chovaly davy na koncertech Led Zeppelin, Deep Purple, Black Sabbath, Status Quo, The Who (!), Whitesnake, AC/DC (!), Ozzyho, nemluvě o celém metalu. Rock je davová hudba a jeho energie vyvolává u někoho blaženost, u jiného ale agresi.

oř @ 13.06.2019 08:56:54
Po nástupu grunge si každý zvykl na osmdesátky vulgárně nadávat. Zajímalo by mě, jestli se něco podobného dělo i tenkrát, když přišli Def Leppard a jiní, jestli taky devalvovali hudbu Yes a Genesis? Pokud chceš být dnes IN, musíš desetiletý hudební vývoj(a on to vývoj byl)zavrhnout. Ale i osmdesáté roky si zaslouží náš respekt, vždyť tu nehráli snad jen Def Leppard.

PaloM @ 13.06.2019 09:08:27
Marku, viem, že toto je legendárny album. Už som v minulosti písal, že táto skupina ma nedokázala osloviť. Preto nebudem komentovať tieto recenzie. Rozumiem tvojmu nadšeniu pre obľúbencov. Aj keď ja osobne vôbec nesúhlasím s prvým odstavcom, chápem ťa. Fakt je, že som na videách obdivoval ich 1-rukého bubeníka ako to dobre zvláda.

PaloM @ 13.06.2019 09:10:15
oř: svätá pravda.

EasyRocker @ 13.06.2019 09:40:41
A jinak třeba pro mě jsou UH stejně limonádoví jako Def Leppard - taky není náhoda, že všem limonádám byli velkým vzorem. Jenže Uriáši mají přitěžující okolnost - v 80. se takhle hrálo, na počátku 70. to zvykem nebylo, oni byli vlastně u zrodu.

horyna @ 13.06.2019 09:48:50
dan: pro někoho může znamenat i to "infantilní" období hodně. Má na něj krásné vzpomínky skrze dětství, dospívání, hledání svého místa ve společnosti, nebo jen - když to na muziku navážu – milé vzpomínky na první kontakt s ní.

Palo: s čím nesouhlasíš v prvním odstavci, myslíš si, že nemám pravdu? Nejsou snad lepardi esencí všeho osmdesátého?(a jen tak mimochodem, D. L. nepatří mezi mé top koně, své nadšení jsem držel na uzdě co to šlo :-), cožpak to z té recenze nejde poznat? :-)

limonádový - je dobrý terminus:-)

EasyRocker @ 13.06.2019 10:18:11
Asi i třeba merhaut, který je v těchhle věcech a škatulích mistr, nebude asi nesouhlasit, že když si chtěl poslechnout odlehčený melodický rock, který je jeho doménou, tak sáhl po Uriah Heep, Deep Purple, Slade, Sweet, G. Glitterovi, aniž bych chtěl srovnávat žánrově. Podle mě tohle byl v ekvivalent toho, co pak přišlo v 80kách jako hlavní proud hudby. Ono unisono všechny publikace opakují, že v 60. a 70. byla hudba v rukou muzikantů, 80. ji vrátily zpět posluchači. To je bez jakékoli diskuse, to už je jen, kdo šel slavit, anebo zvracet...

Jarda P @ 13.06.2019 10:44:57
Jejich první desku jsem koupil na burze v Brně na vojně a oceňoval jsem ji i vzhledem k věku muzikantů. Po nich jsem pořídil další 2 a Pyromania byla pro mě vrcholem. S Hysterií ale přišlo hluboké zklamání, které zapříčinilo, že jsem v době CD od nich už nic nekoupil.
Celé metalové období bylo pro mě slepou uličkou.

jirka 7200 @ 13.06.2019 17:15:00
Horyno, ten první odstavec je tedy pěkná nálož. :-) Nijak ti neberu tvůj pohled na věc, ale já s tímto výrokem naprosto nemohu souhlasit. V těchto dobách byly tebou vyjmenované desky v komunitě metalistů vnímány jako odpad, jako hudba pro holky a každej tvrdej rocker se jim vysmíval. Cílovou skupinou byli totiž posluchači, kteří metal primárně neposlouchali, ale chtěli mít taky nějakou "hlasitou" nahrávku ve své sbírce.

PaloM @ 13.06.2019 17:31:27
Marek prepáč, nechce sa mi diskutovať na tému metal a 80.roky. Už to tu bolo veľa razy. No skúsim ti odpovedať.
"Znáte dokonalejší synonymum pro metal osmdesátých roků, než jakým je album Hysteria?"
Pre mňa vetné spojenie metal 80.rokov nemá zmysel, lebo nevidím dôvod ohraničovať desaťročím akýkoľvek hudobný žáner.
Keď si to nahodil, tak pre mňa sú oveľa dôležitejšie skupiny Iron Maiden (v 80.rokoch vydané všetky štúdiovky), Judas Priest (v 80. rokoch 3-4 albumy), Saxon (v 80.rokoch podobne 3-4 albumy) a isto by som našiel ďalšie príklady.

"Určitě by se našlo několik stejně výrazných adeptů, namátkou mě napadají třeba desky - 1987 od Whitesnake..."
Whitesnake je hard rock, nie metal.
"Ale první příčku si v tomto oboru zcela zaslouženě už dávno vydobyla právě deska od Def Leppard – Hysteria."
Pre koho, s akými kritériami - v nejakých štatistikách z predaja nosičov? Alebo v recenziách hudobných kritikov? Alebo u teba?
Ja neviem, preto sa pýtam.

Už je otravné dokola sa opakovať, že 80.roky, tak ako iné dekády, boli hudobne veľmi zaujímavé a pestré. Indies, vydavatelstvo 4AD, Mute.

Hudobná psychológia hovorí aj o tom, že v rokoch dospievania a v ranej dospelosti najintenzívnejšie sme prežívali či prežívame aj vnímanie hudby. A čo sa vtedy hralo, to nám zostane hlboko vryté v pamäti a aj po rokoch vyvolá kladné emócie.
A pretože som začal metal počúvať vo veku po tridsiatke, nie som -teen bláznením poznačený a s odstupom času som si vybral z metalu to, čo ma skutočne bavilo a nemusel som doblba prepočúvať tým, čo by hrali moji rovesníci v mojom okolí.

PaloM @ 13.06.2019 17:33:46
Poznámka: písal som v rovnakom čase ako Jirka a písal som dlhší čas. A preto samozrejme nebol som ovplyvnený jeho názorom. Hoci to vyšlo "nastejno" :-)

horyna @ 13.06.2019 18:59:14
Kdybych nahradil pojem metal slovem hudba, zřejmě by nedošlo k takovému fópa. Nebylo mým úmyslem rozlišovat metal a rock (i když to tak vypadá), měl jsem na mysli tvrdou hudbu všeobecně, dobu, kterou v muzice Hysteria symbolizuje.

S.C.A.Lytch @ 13.06.2019 20:44:39
Teda, to je smršť :)
Asi budu v menšině, ale já s tím prvním odstavcem absolutně nemám problém. Když se řekne metal 80. let, vybaví se mi hair metal a do této škatulky dle mě zmíněné kapely patří. A patří tam i 1987 od Whitesnake.

jirka 7200 @ 13.06.2019 22:16:19
Pokud by ta věta zněla : "Znáte dokonalejší synonymum pro mainstreamovou hudbu osmdesátých roků, než jakým je album Hysteria? " - tak potom bych s tímto výrokem mohl souhlasit.

Jinak v roce 1987 bylo v mém okolí synonymem tehdejší doby mnoho jiných rockových souborů - vznikalo spoustu invenční muziky mísením různých elektronických stylů, post industriálu, thrash metalu, EBM nebo hardcore punku i vážné hudby - kapel Laibach, Dead Can Dance, Pixies, Ministry, Skinny Puppy, Young Gods a desítek dalších kapel.

V takovém důležitém období kvasu zajímavé muziky nebyl čas sledovat žebříčky MTV a výtvory pop metalových hrdinů oné doby.

EasyRocker @ 14.06.2019 05:18:54
No jo, no, jenže jsou tu prostě tací z nás, kteří se poslechnou krásně provedené melodie zpívané bel canto, než sice experimentální kapely, kteří ale v mnoha navodí spíš úzkostné a negativní pocity. Já třeba poslouchám obé, pro mnoho lidí jsou tyhle experimentátoři ale neposlouchatelní. Achjo, zase vyrábění a leštění té "jediné správné" hudební pravdy v odvětví, které je ryze subjektivní, jako každé umění. A já myslel, že už jsme se toho zbavili. Nene, stále to přebírají další a další. Asi nějaká štafeta.

oř @ 14.06.2019 06:00:17
Hair byl metal. DL hráli hair, tudíž hráli metal-popmetal. Ten odstavec je naprosto správně. Tady zas někdo nechce pochopit a hledá hovadiny.

merhaut @ 14.06.2019 07:45:19
Hair metal se nehraje, ten se tupíruje:-)

EasyRocker @ 14.06.2019 08:20:10
To je vidět, do jakého fanatismu vede používání nejrůznějších, často nesmyslných škatulí. Ještě tu nebyl bradka metal, pleška metal a fous metal.

merhaut @ 14.06.2019 08:51:55
Žánrové škatulky jsou v tom nevinně. Jde o to, kdo a jak je používá.

Petr87 @ 14.06.2019 10:52:40
Opět po nějaké době zajímavá diskuze...; pro mne tedy ano.

Co se týče tedy DEF LEPPARD, tak za jejich fanouška bych se asi neoznačil, ale když je někde hrají, nemám s nimi problém.
"Hysterii" jsem před lety slyšel několikrát (jeden můj dobrý kamarád je miloval a tehdy je sjížděl pořád dokola), hudba to nebyla špatná, ale že by ve mne vyvolávala nějaké až euforické pocity, tak to se mi nikdy nestalo; prostě takový poslechový melodický hard rock, který neurazí; když už, tak já raději z tohoto období třeba EUROPE :)
Slyšel jsem toho od nich ale dost na to, abych věděl, že tohle metal asi nebude, i když nějaké ty prvky tam jsou a někteří je dodnes řadí do škatulky NWOBHM, což se mi zdá mylné a jim asi nejspíš taky...

A ještě k té hudbě let osmdesátých:
Jó, přiznávám, že ještě tomu není tak dlouho, co jsem byl až po šešulku hlavy ponořený jen v hudbě 60. a 70. let a novodobém progresivním rocku od poloviny let devadesátých až doposud, a pro "zlatá osmdesátá" jsem měl více či méně jen slova pohrdání a považoval jsem je z hlediska kvality rockové hudby za hroznou desetiletku; dnes se tomu jen usmívám a občas, při objevování stále nových interpretů z té doby, bych si i nafackoval za tu tehdejší zaujatost...
AOR, zrození neo-progu, metalový boom a vznik spousty jeho nových subžánrů; a ano, mám rád i něco z toho proklínaného New Wave; takže asi tak...
Jednoduše řečeno, pokud zůstanu jen v mantinelech rockové hudby, tak poslouchám stovky interpretů od poloviny let šedesátých až dodnes, prostě v každé dekádě jsou zástupy výborných hudebníků, chce to jen hledat a nebýt "konzerva".
Nic, trochu jsem se rozepsal...; zase se ve mně probudil po delší době ten otravný grafoman. :))

EasyRocker @ 14.06.2019 10:58:24
Petrův příspěvek nezbývá, než podepsat.

Martin H @ 14.06.2019 12:05:46
Hysterii jsem slyšel před nějakými 30 lety ještě na gymplu. Osobně mě nahrávka ničím nezaujala. Hudba poklidně plyne, žádné vzrušení se nekoná a to neustálé bum čvacht je po nějaké době dost otravné. Pro metalisty příliš pop, pro některé popíkáře hnusný metal. Tak jsem to tehdy viděl.
Dnes jsem si po letech desku pustil znovu a musím říct, že to slyším pořád stejně. No nic, poslechnu si ze stejné doby Apettite for Destruction, snad si spravím náladu.

horyna @ 14.06.2019 17:00:55
A není vlastně úplně jedno jaký styl Def Leppard hráli? Svět jim naslouchal a jejich desky se prodávali snad i v domovech důchodců. Stále si stojím za tím, že je to nejsymboličtější deska osmdesátých let. Hmmm, a co takový Majkl Klakson?

PaloM @ 14.06.2019 17:23:28
Marku, no váhal som, či mám reagovať. Platí to aj dnes, že čo sa predáva všade, aj v domove dôchodcov, vôbec nie je zárukou kvality.
Posledná Tvoja poznámka je asi to isté, ako keby som ja tvrdil, že LP Sweet - Sweet Fanny Adams alebo Desolation Boulevard (1974) boli najsamlepšie a reprezentovali rockovú hudbu 7.dekády.

Čím ďalej, tým viac mám dojem, že táto debata sa uberá nešťastným smerom. A je zbytočná.

horyna @ 14.06.2019 17:50:03
Však já netvrdím, že je deska extra kvalitní, právě naopak. Co však byla- tak extra úspěšná, čísla hovoří za vše. Palo o nic nejde, nemusíme se shodnout, ani to řešit:-)

Bejvalej poloblb @ 14.06.2019 19:50:59
Kdybych si měl vzít na pustý ostrov jednu jedinou desku z celé rockové historie, beru Hysterii. Za 30 let se mi ještě neoposlouchala. Dokonalá stylotvorná deska, která i dnes ovlivňuje spoustu mladých kapel. 100%

EasyRocker @ 14.06.2019 20:19:32
To jak Lange vytesal tenhle symbol doby, mi vadí mnohem méně než jeho otesání mých původních bluesových drsoňů AC/DC - tam mi to přišlo nepatřičné. Ne u Bryana Adamse nebo Def Leppard, ti hráli od základů jinou hudbu.

jirka 7200 @ 14.06.2019 20:56:38
Vůbec nijak nezpochybňuji fakt, že Def Leppard hrálo v té době každé radio a v MTV rotovaly jejich klipy 50x za hodinu. Ale rčení, že je album Hysteria synonymem metalu osmdesátých let pravdivé není. Jen tuto větu jsem rozporoval. Nebylo by to spravedlivé vůči stovkám ostatních slavných metalových desek a dalším generacím hudebních fandů, kteří by tímto výrokem mohli být mystifikováni :-)

S.C.A.Lytch @ 14.06.2019 21:26:03
Prosím poraďte mi někdo kam mám přesunout CD od Def Leppard, abych je nemusel mít v poličce vedle Iron Maden. Není to vůči nim spravedlivé a taky nechci mást svého synovce až přijde na návštěvu.
Můžu je umístit vedle Whitesnake, nebo bude vhodnější místo vedle Depeche Mode? Děkuji :-)

merhaut @ 14.06.2019 21:28:34
Jen pro zajímavost, v první desítce nejprodávanějších alb 80. let jsou tři metalová: AC/DC - Back in Black, Guns N’ Roses – Appetite for Destruction a Def Leppard – Hysteria.

Bejvalej poloblb @ 14.06.2019 22:02:45
Vést pod touto deskou vážně míněnou debatu, zda jde o metal nebo hard rock nebo něco jiného, mi přijde značně infantilní.
Tady na Progboardu! To ne...
Díky Horynovi za pěknou recenzi! Více takových.

horyna @ 15.06.2019 07:31:04
Občas se tu na Progboardě oslovujeme, ale psát Bejvalej poloblbe není zrovna cool, takže raděj mistře, nebo kolego: na některé kapely, respektive v nějakých hudebních stylech se spolu shodneme a proto ani Def Leppard nejsou vyjímkou. Uznale za sebe děkuji za recenze na Giant, Talisman, nebo Tesla. A právě Tesla (zde bez povšimnutí) nedávno vydala novou desku, kterou mnozí z recenzentů přirovnávají právě k D. L. Nadávají na výrazný odklon od jejich klasického repertoáru a celkovou slaboduchost nového materiálu. Ještě jsem neslyšel a a bych řekl pravdu, ani se nechystám. Novodobá Tesla (s vyjímkou Simplicity) je pro mne narozdíl od novodobých např. Europe obrovským zklamáním.

jirka 7200 @ 16.06.2019 06:01:52
Jelikož je tříbení názorů důležité, ještě jednou a naposledy se vrátím k mé tezi, proč z mého pohledu Def Leppard nejsou synonymem pro metal osmdesátých let.

Vůbec tu neřeším, do které škatulky Leopardy zařadit. V globálu třeba heavy metal, pop metal, hair metal, melodický metal - já bych osobně použil mainstreamový pop rock s metalickými kytarami.

Předložil jsem tu jen k diskuzi můj názor na heavy metal jako styl všeobecně. Horyna ve své recenzi vypíchnul konkrétně heavy metal osmdesátých let. Ten byl v té době žánrem provokujícím a rebelujícím proti autoritám, symbolem vzdoru a životním stylem.

Z tohoto úhlu pohledu album Hysteria sice papírově lze zařadit podle některých vnějších znaků do kategorie heavy metal, obsahově však v žádném případě.

Pozor! Nijak nehodnotím kvalitu písní, příznivce melodického rocku jistě album potěší.

Co se týče prodeje, takového objemu dosáhl také z podobného důvodu, jako tomu bylo u AC/DC. Vznik alba byl mediálně velmi sledován a návrat za bicí soupravu Ricka Allena byl silným osobním lidským příběhem kamarádství, odvahy a boje proti osudu, který pronikl na přední stránky bulváru. Oddálení vydání nakonec zapadlo do glam a hair šílenství v USA.

pro S.C.A.Lytch : CD doma v poličce nepřesouvej, pokud se synovec bude ptát, jistě si své umístění vedle Iron Maiden obhájíš, pokud si pro toto řazení měl nějaký specifický důvod :-)

merhaut @ 16.06.2019 09:02:17
Def Leppard nepochybně patří na poličku vedle Iron Maiden (a třebas Saxon, Judas, atd.), obé je totiž nedílnou součástí NWOBHM:-)

Mayak @ 16.06.2019 09:46:12
... je to tak - Def Leppard sú jednoznačným a neoddeliteľným spolu-formovateľom scény, ktorá dávno dostala "nálepku" NWOBHM a nikto na tom už nič nezmení ...

jirka 7200 @ 16.06.2019 10:05:53
přesně tak, viz má recenze :

>> odkaz

steve @ 20.06.2019 06:19:33
Podle toho co tady po vás čtu tak se mě zdá, že zanícený proger tyhle kapely z principu rád nemá, ale poctivému rockerovi nevadí. Metal jsou Maiden, Def Leppard hrají rock, to snad slyší každej. Jenže media je šupla do kategorie glam metal, která se měla správně jmenovat glam rock. Proto ty nesmyslné pře. Každej ať si kapelu dosadí kam se mu zachce, obecně mám svoje uši a Def Leppard nikdy tvrdý nabroušený kytary neměli. Stejně si už na své třetí desce udělali vlastní styl, styl Def Leppard.
K reakci mě vybudil ten koncertní report a vaše taškařice. Taky jsem se akce účastnil a ten večer se Prahou metal rozhodně nenesl. Nebo že by ho hráli snad Whitesnake? To byl taky glam, ne? Whitesnake začínali jako obyčejná blues rocková parta, která zásadně zkomerčněla, ale určitě nezmetalizovala.

15.09.2016 alienshore | #

Glam-metalové kapely v 80-tých rokoch vyzerali dosť imidžovo. Ak si poprezeráte fotky z tohto obdobia od Whitesnake, Dokken, Europe alebo Def Leppard, tak zistíte, že dôležitou súčasťou imidžu je aj sexepíl, ktorý reaguje na ženskú časť publika. To je však len jedna časť. Tou druhou a ešte významnejšou je kvalita hudby, a jej chytľavosť. Hysteria bola skutočnou hystériou, ktorá zachvátila masy a vykľulo sa z nej kopec hitov, ktoré ešte niekoľko rokov okupovali rádia.

Producent Robert John "Mutt" Lange navrhol priam geniálny zvukový aj aranžérsky koncept. Strčil heavy metal do mlynčeka, pomlel ho na jemný prášok a poprášil ním všetky skladby. V podstate to s metalom ako takým nemá naozaj veľa spoločného. Je to svojrázna ukážka pop-metalu s ostrými trblietavými kúsočkami kovu od majstra komercie, ktorý mal v tej dobe doslova recept na úspech. Predošlá kolekcia Pyromania bola fantastická, ale Hysteria z nich spravila legendy. V 80-tých rokoch vzniklo v hudbe viacero fenoménov, o ktorých sa diskutuje ešte aj dnes. Hysteria je jedným z nich.

Na svoju dobu je tento album naozaj dlhý. Z tých známych sa mi páčia najviac Animal, Love Bites, Armaggedon It a úžasná titulka Hysteria. Z tých neznámych zase jednoznačne vedie výpravná Gods Of War. Gitary dvojice Phil Collen a Steve Clark sú parádne a je počuť, že obaja skutočne vedia, čo robia. Či už sa jedná o vyhrávky alebo sóla, tak je to prvotriedna prácička. Joe Elliott predvádza svoj spevácky vrchol a jednoruký bubeník Rick Allen hrá na bicie niekedy lepšie, než tí čo majú tie ruky dve.

Zvuk a charakter albumu Hysteria rozhodne nemusí každému sadnúť. Tu platí – love it or hate it. Takýto úspech však nemá nič spoločné s triviálnymi popovými refrénmi a ani s klišéovitosťou. Toto je konkrétna vízia hudobníkov a jedného špičkového producenta, ktorí majú jasnú predstavu o tom, že chcú byť hviezdami. Na tejto vlne sa zviezlo úspešne veľa kapiel, no Def Leppard je stále meno, ktoré sa leskne pod silným vplyvom hystérie.
reagovat

Jarda P @ 15.09.2016 05:33:40
Na vojně na přelomu let 1982/83 jsem v Brně občas zabrousil na místní burzu u divadla a na radu místního prodejce koupil první desku Def Leppard, kapely, kterou jsem neznal. Líbila se mi a postupně jsem si pořídil druhou a třetí, přičemž kvalita desek permanentně rostla. Vydáním Hysterie pro mě ale Def Leppard skončili. Deska úspěšná, ale ten komerční kalkul už na mě nezapůsobil. Dnes už od nich nemám nic, tehdy jsem je bral jako příjemné osvěžení v pro mě neposlouchatelné novovlné době.

EasyRocker @ 15.09.2016 05:40:08
Ano taky tu desku obdivuju. Tady to byl jasný cíl a záměr a tady Langeovu práci obdivuju a dávám za ní palec nahoru. Všechno tu sedí do poslední vteřiny a snaha vyrobit rockový Thriller se zdařila :-)

Snake @ 15.09.2016 07:01:00
Asfalt Hysteria jsem měl doma, nevyšlo to náhodou u Supraphonu ? No, nadšenej jsem z toho nebyl, přišlo mi to strašně přeprodukované a umělé, ale hrála to každá porevoluční radiostanice a nebylo úniku. Sorry, ale tohle pro mě není...

PaloM @ 15.09.2016 10:15:03
Na Def Leppard som nikdy nezabral a to som viackrát skúšal.

01.11.2009 martin69 | #

Čtyři roky po vydání výborné Pyromanie ,jsem se konečně dočkal nové desky Def Leppard - Hysteria ,jejíž název vymyslel bubeník Rick Allen ,vztahující se k jeho zážitkům v době autonehody a ve světě médií ,která následovala . Pryč byl heavy metal Pyromanie ,Lange chtěl udělat hard rockovou verzi Thrilleru M.Jacksona ,kde každý track měl být potencionálním hitem . Počet prodaných kopií Hysterie po celém světě (20milionů) a sedm singlových hitů ,svědčí o tom že se mu to povedlo . Deska jako celek je výborná ,kdo nemá rád 80léta by se měl desce vyhnout velikým obloukem . Po zakoupení desky na burze ,byla v roce 87 jednou z nejhranějších desek v mém gramofonu ,časem se stala nepoužitelnou a nahradil jsem ji cd . Hysteria je jednou z mých nejoblíbenějších desek které vlastním + vzpomínky na 80léta které jsem s ní strávil . Určitě právem patří k nejprodávanějším rockovým deskám historie .
reagovat

mirec @ 12.06.2013 12:55:04
Známe skutočnosti - Dňa 31. decembra 1984 Rick Allen , Joe Elliott v roku 1986 ochorel na mumps , Steve Clark skončil v nemocnici s otravou alkoholom - namerali mu viac ako 5 promile ,odchod Langeho ako producenta .. . viedli k 4 ročnej prestávke medzi Pyromaniou a "Animal Instinct" - tak sa mala pôvodne volať Hysteria .Rick zvládol hrať jednou rukou , Steve sa -bohužial len dočasne dostal hrobárovi z lopaty a Lange sa vrátil ....Vrstvenie hlavne gitár bolo dohnané k dokonalosti .Čo na tom , že doska zneje"jemno" nemá hard and heavy draif predchádzajúcich dosiek , toto je o inom , zvuk plynie ako pokojná rieka .Hity za hitom .
Keď som bol v 88 roku na vojenskom cvičení v Rusku / Ašuluk v Karakum a Kizilkum / cestu vlakom mi spríjemňovala kazeta Hysterie , pokiaľ mi ju nejaký sovietsky súdruh nešlohol ...