bobík - @ 18.11.2010 | #

Uvědomme si, že se píše rok 1970 a je nám jasné, že v té době Slováci byli více vepředu: měli Prúdy a Collegium musicum. Toto není nic: mizerné texty, mizerná hudba a časté chaotické střídání hudebních motivů a rytmů má zřejmě zakrýt totální bezradnost a neinvenci. Klukovu Show in my shoes bych pouštěl za trest v pekle hned vedle čtení Klausových a Havlových projevů. Jednu hvězdu dávám za to, že se to hochům z Progresu v tehdejším nástupu politické normalizace podařilo dotlačit k vydání.

Petr Gratias @ 01.05.2011 17:44:24 | #
Vážený pane,
děkuji Vám za Vaši odpověď....
Přiznám se, že na stránkách Progboardu nechci být účastníkem nějakých pseudointelektuálských přestřelek. Do rockové hudby bych filozofii nezatahoval, poezii ano. Každý máme svou - zřejmě diametrálně odlišnou představu o hudební kritice, která je ryze subjektivním pohledem na danou problematiku a tématiku. Jestli dovolíte, "opovážím se" vyjadřovat se k hudbě šedesátých a sedmdesátých let. Na další léta, ačkoliv jsem hudbu samozřejmě nepřestal poslouchat - už nemám pouvoir.
Možná bychom si měli ujasnit některé věci. Narodil jste se asi v r. 1971 a tak (promiňte) se domnívám, že u hudbě šedesátých a sedmdesátých let toho zřejmě příliš vědět nebudete. A ani Vám to nemůže mít nikdo za zlé. Je to podobné, jako kdybych se já r. 1955 pouštěl do hodnocení hudby padesátých anebo čtyřicátých let. Třebaže jsem Dějiny hudby nestudoval jako PhDr. Aleš Opekar, přesto se domnívám, že obrysové vědomosti o hudbě padesátých a čtyřicátých let mít mohu, ale v žádném případě bych to publicisticky nezveřejňoval, protože nepatřím do genarace swingu a dřívějšího velkokapelového jazzu. Mám k této hudbě respekt, ale necítím ji, jsem od ní generačně vzdálen a proto moje postřehy na tato témata jsou opravdu irelevantní. Nicméně pocitově jsem spjat s tzv. woodstockovskou generací a s progresívními trendy sedmdesátých let, takže jestli dovolíte.....
Neberte to osobně, ale nemohu svoje mínění v sobě nějak utlumit. Generace třicátníků a bohužel i čtyřicátníků je dynamická, expresivní, vzdělaná... ale také bezcitná, pohrdavá, egocentrická a jen málo věcí z minulosti je schopna přijmout jako normu. Obecně soudí, že co je staré, je překonané, vyčpělé, anachronické a umělecky vyprahlé. Mluví ze mě zkušenost, ne hořkost nebo nějaká stařecká zapšklost. O politických a společenských poměrech za komunistického režimu jste se asi dočetl jenom z internetu, nebo jste něco zaslechl od rodičů, tedy tuto dobu nemůžete objektivně hodnotit. Dokázal jste sestřelit prověřenou a respektovanou kapelu, která se prosazovala za tak neuvěřitelně komplikovaných podmínek, že o tom nynější skupiny nemají ani ponětí. Všude byli estébáci, všude byli kulturtrégři a socialističtí gauleiteři, kteří pořád tlačili do hudby politiku, ideový nátěr a všude byla cenzura a kontrola. Byly zde přehrávky, které měly za úkol cíleně likvidovat to nepříliš velké stádo bigbítových skupin. Stačilo nějaké drobné podezření, nebo nejistota ze strany kulturních tajemníků a kvůli jedné nepatrnosti skupina ztratila profesionální status, musela vysvětlovat svoje záměry, odůvodňovat oblečení, probíhalo šikanování stran vlasů a všeho, co vybočovalo ze striktních šablon tehdejších mocipánů. Do tohohle prostředí se "narodila" skupina Progress Organization. To, že natočila album Barnodaj, Mauglí a Dialog s vesmírem... lze považovat za velký boj s komunisticjkou a byrokratickou mašinerií. Přesto se jim podařilo natočit mimořádné věci. Možná jste přehlédl, že jména Černý,Horáček, Tůma, Bartík - renomovaní hudební kritikové, kteří nebyli poplatní době, se dokázali shodnout na tom, že Progress Organization patří mezi špičku domácí scény.
Skoro to vypadá, že byste byl schopen v jiných dimenzích sestřelit i legendární Beatles, protože se Vám určitě nebude líbit skladba From Me To You (1963). Můžete ji srovnávat třeba se skladbami art-metalové kapely Dream Theater (známe tu rétoriku, jsou to lepší hudebníci, kapela zní profesionálně, zvukově dokonale a ovládá masy lidí...) Můžete mít pravdu. Jenže Beatles jsou dnes fenomenální hudební a sociologický zjev, jsou tady už skoro padesát let a nezmizeli z vědomí lidí, třebaže uý přes čtyřicet let neexistují....
Zpátky k Progress Organization /Progres 2. Dopkážu si vážit jejich hudby, kterou vytvořili. Koncepčně vyspěla a vyprofilovala se, hudebníci ovládli svoje nástroje a hlasy a osvojili si i aranžérskou a studiovou práci. Samozřejmě, že jí přiliš nesvědčilo měnit sestavy, ale název "Progres" je zavazoval k hledání nových směrů a trendů, což každému nemuselo být po chuti... Myslím si,že byste mohl projevit této česko-moravsko-slovenské legendě dostatek úcty a respektu a přijmout její podíl na vývoji domácí rockové scény, na kterou nezpochybnitelně patří, ať se to Vám nebo mně bude nebo nebude líbit....
Souhlasím s tím, že máme právo vyslovit svoje subjektivní názory a postřehy (nemusíme přísaht všichni na jeden styl a kapelu....), ale sestřelit, ponížit a znesvětit jejich význam a podíl na československé hudební scéně... na to nemáte se vší úctou právo a měl byste se toho držet. Neberte to prosím jako výpad vůči Vaší osobě, ani neznám Váš vkus a Vaše oblíbené kapely, desky, styly a postoje k nim. Jestliže jste ale básník, musíte rozpoznat, že František Jemelka napsal Klíč k poznání skutečně s dotekem existencionálního literárního vnímání a analyzovat jeho slova a věty mi připadá poněkud zpozdilé. Petr Ulrych napsal na album Barnodaj (1972) skvělé texty, které mají poetický základ a vyvolávají pozitivní asociace. Skladba Argonaut má skutečně jednodušší písňovou formu, ale ta vnitřní část (třebaže se jedná o miniaturu)je inspirace španělským skladatelem Rodrigem - Concerto for Aranjuez není nečitelná....
Komplexně nazíráno - Progress Organization je výtečná domácí skupina, bez ohledu, jestli se mi některá alba líbí víc nebo míň. Rovněž jsem si všiml, že i Dialog s vesmírem (první československá rocková opera)je vnímán nejednoznačně. Můžete mít na tro různé úhly pohledu. Byli ale první a doslova ze země vydupali jevištní, hudební a obrazovaý útvar, který u nás neměl obdoby, proto by se k němu mělo přistupovat s úctou a hodnotit jeho pojetí s ohledem na dobu vzniku a dané souvislosti. Proto opatrně s odsudky a s nějakými ranami do černého. Když zalistujete v historii naší hudební scény myslím, že sotva najdete propracovanější a proaranžovanější hudební témata než jaká představují Dialog s vesmírem nebo Třetí kniha džunglí. Komerčně prosazovaná a propagovaná alba Prázdniny na Zemi a Ulice od pražského Olympiku, vedle nich neobstojí a vypadají jako prokalkulované angažované a podbízívé (třebaže profesionálně nahrané a zahrané projekty), které si mezi ryzími rockery náročnějšího kalibru nezískaly respekt a úctu.
Ano - po instrumentální stránce jsou alba slovenské Fermáty nebo Collegium Musicum na tom dál,(také Modrý Efekt-Blue Effect : Svitanie) to však instrumentálně nijak neumenšuje význam Progress Organization potažmo Progres 2. Možná se na albu Mauglí ne všechno povedlo tak jak by mělo (uznává to i Pavel Váně), takže ten posun od prvního alba Barnodaj není tak markantně odlišný (ale Petr Dorůžka se o albu vyjádřil velmi pochvalně), přesto první album Barnodaj a jeho předobraz EP, mají svou uměleckou hodnotu a nesuďte popdle toho co je staré to je špatné... Tohle totiž cítím z Vašich postojů víc než si možná uvědomujete.
Děkuji všem spřízněným duším, které dokázaly rozpoznat v Progres kvalitu a kteří se k tomu přihlásili.
Kolegovio na Slovensko vzkazuji: ano, Martha a Tena Elefteriadu byly členkami dnes zapomenuté brněnské skupiny Vulkán a dechová sekce opravdu pochází od Big-bandu Gustava Broma. Máte dobrý sluch a instinkt!
Všem děkuji za pochopení a zdravím všechny progboardisty!