Progress Organization, The - Klíč k poznání (1970)

18.11.2010 bobík | #

Uvědomme si, že se píše rok 1970 a je nám jasné, že v té době Slováci byli více vepředu: měli Prúdy a Collegium musicum. Toto není nic: mizerné texty, mizerná hudba a časté chaotické střídání hudebních motivů a rytmů má zřejmě zakrýt totální bezradnost a neinvenci. Klukovu Show in my shoes bych pouštěl za trest v pekle hned vedle čtení Klausových a Havlových projevů. Jednu hvězdu dávám za to, že se to hochům z Progresu v tehdejším nástupu politické normalizace podařilo dotlačit k vydání.
reagovat

Petr Gratias 56 let hudební publicista, historik a pamětník @ 25.04.2011 17:16:27
Vážený pane,
musím se Vám přiznat, že Vaše subjektivní hodnocení progresovského EP (Discant 1970) se mnou zatřáslo. Nevím, který jste ročník, jak dlouho hudbu posloucháte a do jaké míry lze brát Váš názor jako legitimní postoj k danému tématu. Každý má právo vyjádřit svůj názor - otázkou ovšem je, v jakých proporcích je ve Vašem postoji zaujatost, ignorance, neznalost terénu a schopnost posoudit objektivně danou hudbu.
Pro řadu příslušníků mé generace, kteří začali hudbu "ostřeji vnímat" v obtížném období husákovsko-mullerovské normalizace, která nastoupila 17. dubna 1969 a když zlikvidovala politickou opozici ve vlastní straně, začala likvidovat české kulturní prostředí - filmy, literaturu a hudbu....
Rok 1970 byl zlomový a v té době prosazovat v nahrávacích studiích bigbítové skupiny bylo velmi obtížné, ne-li téměř nemožné. Zavedený Olympic alba nahrával a vydával, Blue Effect díky svému mimořádnému úspěchu a vítězství u kritiků prosadil svoje první album, Petr Novák a George And Beatovens díky popularitě a poměrně velkým prodejům obhájili svoje postavení u Pantonu, třebaže se nad ním začaly stahovat mraky, Framus Five natočili svoje první tematické album a celý rok čekali na vydání, spekulovalo se o vydání prvního alba Flamenga a jeho realizace se stále odkládala. Na Slovensku byla jiná (liberálnější situace) Collegium Musicum a Prúdy vydaly svoje alba, ale jinak NIC NIC NIC NIC. Šlo tedy alespoň o singly a případně o EP.
Na alba nedosáhly skupiny jako Yatchmen, B.C. Ages, Synkopy 61, Bluesmen, Rebels (trio), Cardinals, Yearning Lorry, Double Time, Exit, Blues Company Ltd., Juventus...
Brněnští Progress Organization "dráždili" už samotným anglickým názvem a cesta do nahrávacích studií byla uzavřená. Vlastní iniciativou a tvořivou úporností se jim podařilo nahrát téměř za pět minut dvanáct a téměř "načerno" u malé brněnské nezávislé firmy svoji prvotinu. Ve snaze dostat na vymezený časový formát co nejvíc záznamu se rozhodli natočit skladby rychlosti 33 1/3. Tím bohužel vznikl ve finální podobě zvukově hodně mizerný záznam v monofonní podobě. Toho jsou si vědomi sami hudebníci, odborná kritika a posluchači.
Ovšem skladba Klíč k poznání s ohledem na dobové souvislosti u nás hodně předběhla dobu. Skladba je na československé poměry psychedelickým undergroundem par excellence. Jsou zde cítit aspirace od Vanilla Fudge a Pink Floyd.. to bych ovšem bral ne jako výtku, ale jako poklonu. Jan Sochor měl k dispozici české varhany, Zdeněk Kluka východoněmecké bicí nástroje TROWA, Emanuel Sideridis českou baskytaru a Pavel Váně vyrobenou neznačkovou kytaru. K dispozici měli nevýkonné zesilovače, ale měli echolanu a především velký entuziasmus, hodiny precizovaného zkoušení a perfektně sezpívané vokály. KLÍČ K POZNÁNÍ má tajemnou, téměř mystickou atmosféru s téměř hororovým nátěrem (nikdo nic podobného u nás doma nedělal, anebo to nedostal na desku), připočteme-li k tomu Sochorův melancholický hlas s čitelnou výslovností a Jemelkův existencionalisticky pojatý text, o který bylo možno se opřít, vibrace se zákonirě dostavily. Kytarové sólo má svou nadějnou stavbu a baskytara s bicími nástroji tvoří páteř skladby a experimentálním nátiskem varhan.... Velmi sugestivně vyznívají pianissimo a fortissimo, které je v písni velmi čitelné... Pro mnoho lidí byla skladba opravdu progresivním počinem, neměla hitové ambice, nechtěla se vtírat do mysli jako prvoplánový produkt, ale chtěl zaujmout svým soundem a nezvyklým postupem. Pro Progress Organization znamenala nastartování vlastní hudební tváře, která se nemohla prosadit v masovém slova smyslu, protože firma Discant byla zrušena a třebaže EP produkoval renomovaný brněnský hudebník Aleš Sigmund, nějaká reedice na Pantonu nebo v Supraphonu byla v té době nemyslitelná...
SNOW IN MY SHOES je skladbou Zdeňka Kluky. Také ji zpívá. Má dvě části - rychlejší rockovější a pomalejší téměř bluesovou a Kluka potvrzuje, že má smysl pro frázování i patřičné rockové ostří v hlase a kapela šlape jako namazaný stroj. Ne náhodou skupinu doprovodila známá dechová sekce Big-bandu Gustava Broma
FORTUNE TELLER napsal baskytarista Emanuel Sideridis a také si ji výtečným hlasem zazpíval. Jsou zde skvělá unisona a také do jazzu se posouvající Sochorův klavír, zatímco Váně vymyslel úderný riff a úvodní vokály mají výtečnou stavbu. Lze z ní cítit napětí a přesah do jiných žánrů a snahu vybřednout z běžných kytarových klišé, které u nás stále přežívaly od poloviny šedesátých let...
EP, které jste sestřelil patří ke kultovní třebaže zapomenuté progresovské prehistorii.... Srovnání s Collegium Musicum zde není namístě. Pro Vaši zajímavost bych mohl uvést, že na Jaszzuniverziádě v Českých Budějovicích skončili Progress Organization na 2. místě za Collegium Musicum!!
Skladby se líbily i renomovaným hudebním kritikům Jiřímu Černému, Františku Horáčkovi a Jaromíru Tůmovi.
Zkuste si pustit tyto skladby po remasteringu na reedici prvního alba skupiny Barnodaj, kterou s bonusy vydalo vydavatelství FT Records, třeba poopravíte svůj názor. Třeba taky ne, ale to je tak asi všechno, co se tím dá udělat.
Přeji Vám hodně zajímavé a podnětné hudby. Bohužel v dobách bývalého režimu jí vznikalo v rozměrech kvality nebyle víc, než je tomu dnes. Wishing well Petr Gratias.

luk63 @ 25.04.2011 17:26:35
bobík je provokatér, který na PB čas od času rozvíří vody a pak zase na čas zmizí. Asi málokdo ho tu bere vážně!

luk63 @ 25.04.2011 17:47:42
A Petru Gratiasovi velký dík (snad mohu i za ostatní) za obsáhlé poučné osvětlení skutečností provázejích vydání tohoto EP, o kterých jsem já osobně dosud neměl ponětí. Je to jistě na samostatnou recenzi...

Petr Gratias @ 25.04.2011 17:56:58
Možná by bylo zajímavé sestavit takový subjektivní žebříček kvalitních alb šedesátých a sedmdesátých let. Na pořadí se příliš nezaměřujte, někdo musí být první a někdo poslední, ale podstatné je, kdo v tom seznamu je:
FLAMENGO: Kuře v hodinkách (1972)
PROGRESS ORGANIZATION: Barnodaj (1972)
DEŽO URSINY: Provisorium (1973)
VLADIMÍR MIŠÍK a ETC...: Stříhali dohola malého chlapečka (1976)
JAZZ Q: Pozorovatelna (1973)
FERMATA: Huascaran (1977)
COLLEGIUM MUSICUM: Konvergencie (1971)
MODRÝ EFEKT: Svitanie (1977)
MATADORS: Matadors (1968)
OLYMPIC: Želva (1968)
PRAŽSKÝ VÝBĚR: Straka v hrsti (1982)
MARSYAS: Kousek přízně (1982)
ZUZANA MICHNOVÁ: Rány (1984)
MICHAL PROKOP a FRAMUS: Kolej Yesterday (1984)
LUBOŠ ANDRŠT: Capricornus (1981)
MAHAGON: Mahagon (1977)
C+K VOCAL: Generace (1977)
BLUES BAND LUBOŠE ANDRŠTA: Blues z lipového dřeva (1984)
PRÚDY: Šlahačková princezna (1973)
VARGA+HAMMEL: Zelená pošta (1972)
ENERGIT: Energit (1975)
VLADIMÍR MERTA: P.S. (1978)
HORKÝ DECH: Horký dech Jany Koubkové (198..)
MARTHA ELEFTERIADU: Kresby tuší (1980)
STROMBOLI: Stromboli (1987)
schválně jsou zde od každého interpreta po jednom albu, aby to bylo optimální.

Zkuste zareagovat, přátelé... Zdraví PG

PaloM @ 25.04.2011 18:14:25
P.Gratias: odporúčam vám založiť samostatné vlákno v časti Diskusia na danú tému (pokiaľ už ja niečo také nejestvuje). Pod "recenziou" Bobíka mi to nevonia. Inak, Bobík je kométa, ktorá sa tu občas mihne. Niekto to vtipne okomentoval, že v čase vychádzok zo psychiatrickej liečebne. S vami nahodeným zoznamom nemám problém sa stotožniť.

Filozof @ 26.04.2011 09:23:49
Petr Gratias
i já děkuji za podrobnosti. O český "bigbít" - počínajíc Viktorem Sodomou starším v polovině 50's až po cca rok 1975 se hodně zajímám a snažím se na CD sbírat vše, co existuje.
Přiznám se ale, že tuto desku nemám. Nevíš, zda na CD vyšla a dala-li by se sehnat?

Jinak oceňuji, že reaguješ slušnou a věcnou formou, i když nesouhlasíš. Osobně je pro mne Progress Organisation - Barnodaj jedně z vůbec nejlepších desek čs rocku, ale naprosto neberu Bobíkovi právo psát o tom, že je to šunt a mizérie. Má právo to tak slyšet a psát.

Jinak z Tvého seznamu bych hned první 3 desky dal také do svého TOP6. Dál se shodneme občas.

luk63 @ 26.04.2011 09:59:26
Filozofe, všechny tři skladby vyšly jako bonusové na poslední remasterované verzi CD Barnodaj. Stojí za to!

PaloM @ 26.04.2011 10:22:02
Filozof: ... a moje zbožné želanie je, aby admin konečne vytvoril prostredie, aby Bobík a podobní experti nemali tu možnosť písať kraviny. Však sa už nemusíme toľko hrať na neobmedzenú demokraciu.

Mirek Kostlivý @ 26.04.2011 16:35:48
Škoda, že není zřejmé, kdo se pod přezdívkou "bobík" skrývá. Ale jeho názory jsou úplně stejné, jako moderátora Rádia BEAT, když jsem se někdy začátkem roku 2004 odvážil jako host pustit z originální EP desky skladbu Klíč k poznání. Ani mi nebylo dovoleno tu skladbu dohrát do konce, jak jsem byl rychle upozaděn, co to tam prý pouštím za sr....! A to ten moderátor patřil k těm nejlepším, které kdy výše uvedené rádio mělo.

Filozof @ 27.04.2011 07:09:16
luk63
Dík za odpověď. Horší je, zda zase kvůli těmto bonusům kupovat CD, z něhož většinu mám v původní verzi... :-(
Zcela výjimečně mne mrzí, že nejsem tak bohat, aby mi peníze byly jedno - toto je jeden z těch okamžiků... :-)

luk63 @ 27.04.2011 10:05:34
Filozofe chápu, jsem na tom podobně a musím hodně vybírat, než si nějaká CD objednám. Ale u tohoto skvostu jako u jediného alba mám původní LP a obě verze CD...

Petr Gratias 56 let hudební publicista, historik a pamětník @ 29.04.2011 20:18:08
Zdravím Vás, pánové rockeři a děkuji Vám za reakce k tématu.
To co napsal Mirek Kostlivý přitáhlo moji pozornost. Plně sdílím a stavím se za to, že Klíč k poznání je mimořádná záležitost. Jsem moc rád, že Mirek Kostlivý napsal svůj osobní postřeh z r. 2004, kdy nabídl skladbu Rádiu Beat. Reakce moderátora je absolutně neadekvátní. Samozřejmě má každý právo vyjádřit svůj názor a nesouhlasit s názorem toho druhého... to nikomu neupírám.
Uvedu příklad: když někdo napíše, že album Bitches Brew (1970) od MILESE DAVISE je pitomost, tak je to sice jeho názor, ale dá se pochybovat o jeho kompetentnosti. Jinými slovy, člověk se často setkává s tím, že čemu nerozumí, tak to pomluví, odmítne, zesměšní a "popraví". Já si ale přece nemohu dovolit vyslovit takový nehorázný nesmysl, že Bitches Brew je blbost. MILES DAVIS je stále génius světového významu, jazzový vizionář a s tímto názorem se ztotožňují i renomovaní odborní muzikologové, kteří mají oprávnění jeho hudbu analyzovat po skutečně odborné stránce a když to řeknou a dokážou oni, tak JÁ přece nemohu říct takový bezduchý názor, že je to blbost. To je urážka a slaboduchá reakce chorého mozku. To platí i třeba o MAHAVISHNU ORCHESTRA: Bird Of Fire (1973), SPOOKY TOOTH With Pierre Henry: Ceremony (1969)nebo FRANK ZAPPA: One Size Fits All (1975). Schválně vybírám tituly, které nejsou pro každého stravitelné
A teď to převedu na české poměry. Někdo subjektivně prohlásí, že je to pitomost, dokonce to pustí do éteru a neinformované posluchač tak totálně mystifikuje a dopouští se pokřivení jeho nedozrálého vkusu.... Když to řekl, vtipný, pohotový a "moudrý" moderátor, tak to přece asi musí být "pravda, ne?
Děkuji Mirku Kostlivému, že Klíč k poznání nabídl do rockového rádia (svědčí to o tom, že pravděpodobně i on ucítil podobné vibrace jako já a jiní posluchači a hudební specialisté, a objevil v sobě schopnost provést subjektivní analýzu svých pocitů a propojit ji se zkušenostmi, které získal poslechem náročnější hudby), ještě by mě zajímalo, kdo byl ten "mudřec", který zaujal tento odmítavý názor... Díky, Mirku Kostlivý, potěšilo mě to!
Zdravím všechny diskutéry Progboardu! PG

Mirek Kostlivý @ 30.04.2011 14:11:59
Petře, díky za reakci, od autora tak kvalitní hudební publikace, jako je Černý racek, to potěší dvojnásob! Jinak ten moderátor už ve výše uvedeném rádiu tři roky nepracuje, takže jeho jméno není podstatné. Celé to bylo asi nedorozumění, já sám tu skladbu pouštěl do éteru jako hádanku, protože jsem předpokládal, že ten singl moc lidí nebude znát. Asi jsem se neměl s tím moderátorem přít.
Po té jsem se asi rok do toho rádia nedostal, ale později jsem se s ním skamarádil, a mohu říct, že zde patřil opravdu mezi ty nejtolerantnější. Později "vydržel" moje pouštění takových rarit, jako třeba mých oblíbených brněnských Ještě jsme se nedohodli, Extempore, DG 307, Plastic People, Captaina Beefhearta a dalších těžších kousků. Ale to jsem se odvážil většinou pouštět až na závěr jako poslední skladbu v nepravidelné rubrice "To nejhorší nakonec".
V tom případě ho refrén s textem Karla Davida: "Máma močí, táta močí, Ema močí, všichni točí, svět se točí" už pobavil :-).

Mohyla @ 30.04.2011 15:28:54
Peter Gratias:
Keďže sme rovesníci, dvolím si Ti tykať. Tvoj fundovaný príspevok ma dohnal k tomu, že som siahol hlboko do skrine pre disconťácke EP, ktoré mám zafixované v pamäti ako skvelé dielo, čomu zodpovedá aj opotrebenie toho malého čierneho čuda, chúďatko zodrané. Vo svetle nových informácií( technické vybavenie skupiny) nezostáva nič iné len: klobúk dole, páni muzikanti.
Mimochodom teraz počúvam Martu, Tenu & Vulkán, Rescue Me, nevieš, či tam nehraje tiež vyššie spomenutá Bromova dychová sekcia, znie to dosť podobne.

Cossack @ 30.04.2011 19:05:40
Ačkoliv Progres (ve všech jeho „podobách”, s výjimkou Progres-Pokrok) mám velmi rád, tuhle nahrávku jsem dosud neslyšel (což napravím, co nejdříve).
Petr Gratias je evidentně velký fanda mých oblíbenců a navíc odborník, takže k jeho poznámkám nemám co dodat. Snad jen, že zatím, z počátku 70. let, mám od „Pokrokové organizace” nejraději „Ptáčníka” (ale pochopitelně i zbytek debutu řadím mezi vrcholné kousky celé československé rockové scény tohoto období, i těch dalších)...
Jsem rád, že sem „kolega” Gratias zabloudil (kolega fanoušek kapely, ne kolega odborník). ;-)

b.wolf @ 30.04.2011 19:22:53
Naprostý souhlas s P. Gratiasem; s Progres 2 jsem se poprvé setkal v roce 1980 s písní Rozhovor s centrálním mozkem; tahle skupina mě naprosto ohromila a od té doby od ní sháním všechno, co můžu (Třetí knihu džunglí mám 3x) včetně projektů bývalých členů (R.Dragoun-Futurum, P. Váně-Bronz). Jenom na okraj-nechápu toho bobíka, proč tady vypisuje něco, o čem zcela zjevně nemá potuchy...

bobík @ 30.04.2011 22:55:32
Vážený pane Gratias,

někdy méně je více.V rozsáhlé odpovědi není ani jediný relevantní argument pro to,proč teze,že hudba brněnských Progress Organization je mizerná a to jak ve smyslu hudební složky tak i textové. A to v započítání tohoto EP, LP Barnodaj a LP Mauglí.Vyjímkou jsou dvě písně: Jako Hélios a Ikaros. Z Vaší odpovědi vyplývá, že jste zapálený sběratel, fanoušek a laický kritik. Chybí Vám znát buď filozofii nebo dějiny umění, aby Vaše posuzování kvality bylo více relevantnější než laické.Váš vkus není špatný, ale Vaše měřítko umělecké kvality je přesto nízké.

Konkrétně ještě doplňuji,že ve skupině Progress Organization do roku 1977 ( včetně názvu Barnodaj) Kluka a Váně byli sice schopní řemeslníci a muzikanti,ale toť vše.Napsat kvalitní píseň ještě neuměli.Jejich čas přišel až na Dialogu s vesmírem.


S přátelským pozdravem Jan Fuchs,básník,hudebník,filozof,40 let.*********

Mirek Kostlivý @ 01.05.2011 17:42:30
Vážený Bobík je asi mladý, a určitě nemá doma ani časopisy Pop Music Express o Melodii nebo Aktualitách melodie z let 1969-70 nemluvě. Jako nový objev byli tehdy nadšenou kritikou řazeni do stejné kvalitní kategorie jako vznikající Collegium Musicum! Konečně první singl natočil Varga právě s Pavlem Váněm.

Petr Gratias @ 01.05.2011 17:44:24
Vážený pane,
děkuji Vám za Vaši odpověď....
Přiznám se, že na stránkách Progboardu nechci být účastníkem nějakých pseudointelektuálských přestřelek. Do rockové hudby bych filozofii nezatahoval, poezii ano. Každý máme svou - zřejmě diametrálně odlišnou představu o hudební kritice, která je ryze subjektivním pohledem na danou problematiku a tématiku. Jestli dovolíte, "opovážím se" vyjadřovat se k hudbě šedesátých a sedmdesátých let. Na další léta, ačkoliv jsem hudbu samozřejmě nepřestal poslouchat - už nemám pouvoir.
Možná bychom si měli ujasnit některé věci. Narodil jste se asi v r. 1971 a tak (promiňte) se domnívám, že u hudbě šedesátých a sedmdesátých let toho zřejmě příliš vědět nebudete. A ani Vám to nemůže mít nikdo za zlé. Je to podobné, jako kdybych se já r. 1955 pouštěl do hodnocení hudby padesátých anebo čtyřicátých let. Třebaže jsem Dějiny hudby nestudoval jako PhDr. Aleš Opekar, přesto se domnívám, že obrysové vědomosti o hudbě padesátých a čtyřicátých let mít mohu, ale v žádném případě bych to publicisticky nezveřejňoval, protože nepatřím do genarace swingu a dřívějšího velkokapelového jazzu. Mám k této hudbě respekt, ale necítím ji, jsem od ní generačně vzdálen a proto moje postřehy na tato témata jsou opravdu irelevantní. Nicméně pocitově jsem spjat s tzv. woodstockovskou generací a s progresívními trendy sedmdesátých let, takže jestli dovolíte.....
Neberte to osobně, ale nemohu svoje mínění v sobě nějak utlumit. Generace třicátníků a bohužel i čtyřicátníků je dynamická, expresivní, vzdělaná... ale také bezcitná, pohrdavá, egocentrická a jen málo věcí z minulosti je schopna přijmout jako normu. Obecně soudí, že co je staré, je překonané, vyčpělé, anachronické a umělecky vyprahlé. Mluví ze mě zkušenost, ne hořkost nebo nějaká stařecká zapšklost. O politických a společenských poměrech za komunistického režimu jste se asi dočetl jenom z internetu, nebo jste něco zaslechl od rodičů, tedy tuto dobu nemůžete objektivně hodnotit. Dokázal jste sestřelit prověřenou a respektovanou kapelu, která se prosazovala za tak neuvěřitelně komplikovaných podmínek, že o tom nynější skupiny nemají ani ponětí. Všude byli estébáci, všude byli kulturtrégři a socialističtí gauleiteři, kteří pořád tlačili do hudby politiku, ideový nátěr a všude byla cenzura a kontrola. Byly zde přehrávky, které měly za úkol cíleně likvidovat to nepříliš velké stádo bigbítových skupin. Stačilo nějaké drobné podezření, nebo nejistota ze strany kulturních tajemníků a kvůli jedné nepatrnosti skupina ztratila profesionální status, musela vysvětlovat svoje záměry, odůvodňovat oblečení, probíhalo šikanování stran vlasů a všeho, co vybočovalo ze striktních šablon tehdejších mocipánů. Do tohohle prostředí se "narodila" skupina Progress Organization. To, že natočila album Barnodaj, Mauglí a Dialog s vesmírem... lze považovat za velký boj s komunisticjkou a byrokratickou mašinerií. Přesto se jim podařilo natočit mimořádné věci. Možná jste přehlédl, že jména Černý,Horáček, Tůma, Bartík - renomovaní hudební kritikové, kteří nebyli poplatní době, se dokázali shodnout na tom, že Progress Organization patří mezi špičku domácí scény.
Skoro to vypadá, že byste byl schopen v jiných dimenzích sestřelit i legendární Beatles, protože se Vám určitě nebude líbit skladba From Me To You (1963). Můžete ji srovnávat třeba se skladbami art-metalové kapely Dream Theater (známe tu rétoriku, jsou to lepší hudebníci, kapela zní profesionálně, zvukově dokonale a ovládá masy lidí...) Můžete mít pravdu. Jenže Beatles jsou dnes fenomenální hudební a sociologický zjev, jsou tady už skoro padesát let a nezmizeli z vědomí lidí, třebaže uý přes čtyřicet let neexistují....
Zpátky k Progress Organization /Progres 2. Dopkážu si vážit jejich hudby, kterou vytvořili. Koncepčně vyspěla a vyprofilovala se, hudebníci ovládli svoje nástroje a hlasy a osvojili si i aranžérskou a studiovou práci. Samozřejmě, že jí přiliš nesvědčilo měnit sestavy, ale název "Progres" je zavazoval k hledání nových směrů a trendů, což každému nemuselo být po chuti... Myslím si,že byste mohl projevit této česko-moravsko-slovenské legendě dostatek úcty a respektu a přijmout její podíl na vývoji domácí rockové scény, na kterou nezpochybnitelně patří, ať se to Vám nebo mně bude nebo nebude líbit....
Souhlasím s tím, že máme právo vyslovit svoje subjektivní názory a postřehy (nemusíme přísaht všichni na jeden styl a kapelu....), ale sestřelit, ponížit a znesvětit jejich význam a podíl na československé hudební scéně... na to nemáte se vší úctou právo a měl byste se toho držet. Neberte to prosím jako výpad vůči Vaší osobě, ani neznám Váš vkus a Vaše oblíbené kapely, desky, styly a postoje k nim. Jestliže jste ale básník, musíte rozpoznat, že František Jemelka napsal Klíč k poznání skutečně s dotekem existencionálního literárního vnímání a analyzovat jeho slova a věty mi připadá poněkud zpozdilé. Petr Ulrych napsal na album Barnodaj (1972) skvělé texty, které mají poetický základ a vyvolávají pozitivní asociace. Skladba Argonaut má skutečně jednodušší písňovou formu, ale ta vnitřní část (třebaže se jedná o miniaturu)je inspirace španělským skladatelem Rodrigem - Concerto for Aranjuez není nečitelná....
Komplexně nazíráno - Progress Organization je výtečná domácí skupina, bez ohledu, jestli se mi některá alba líbí víc nebo míň. Rovněž jsem si všiml, že i Dialog s vesmírem (první československá rocková opera)je vnímán nejednoznačně. Můžete mít na tro různé úhly pohledu. Byli ale první a doslova ze země vydupali jevištní, hudební a obrazovaý útvar, který u nás neměl obdoby, proto by se k němu mělo přistupovat s úctou a hodnotit jeho pojetí s ohledem na dobu vzniku a dané souvislosti. Proto opatrně s odsudky a s nějakými ranami do černého. Když zalistujete v historii naší hudební scény myslím, že sotva najdete propracovanější a proaranžovanější hudební témata než jaká představují Dialog s vesmírem nebo Třetí kniha džunglí. Komerčně prosazovaná a propagovaná alba Prázdniny na Zemi a Ulice od pražského Olympiku, vedle nich neobstojí a vypadají jako prokalkulované angažované a podbízívé (třebaže profesionálně nahrané a zahrané projekty), které si mezi ryzími rockery náročnějšího kalibru nezískaly respekt a úctu.
Ano - po instrumentální stránce jsou alba slovenské Fermáty nebo Collegium Musicum na tom dál,(také Modrý Efekt-Blue Effect : Svitanie) to však instrumentálně nijak neumenšuje význam Progress Organization potažmo Progres 2. Možná se na albu Mauglí ne všechno povedlo tak jak by mělo (uznává to i Pavel Váně), takže ten posun od prvního alba Barnodaj není tak markantně odlišný (ale Petr Dorůžka se o albu vyjádřil velmi pochvalně), přesto první album Barnodaj a jeho předobraz EP, mají svou uměleckou hodnotu a nesuďte popdle toho co je staré to je špatné... Tohle totiž cítím z Vašich postojů víc než si možná uvědomujete.
Děkuji všem spřízněným duším, které dokázaly rozpoznat v Progres kvalitu a kteří se k tomu přihlásili.
Kolegovio na Slovensko vzkazuji: ano, Martha a Tena Elefteriadu byly členkami dnes zapomenuté brněnské skupiny Vulkán a dechová sekce opravdu pochází od Big-bandu Gustava Broma. Máte dobrý sluch a instinkt!
Všem děkuji za pochopení a zdravím všechny progboardisty!

ufolog2 @ 01.05.2011 18:54:42
Jedinou moznosti jak hodnotit kvalitu ceskosl. hudby je srovnat ji s pod. muzikou vzniklou v pribl. stejny dobe v zahranici. Jak by asi P.O. ty doby obstali se zahranicni konkurenci? Pokud by v ty dobe bylo napr. v Anglii pod. (dnes uz treba zapomenutejch) kapel stovky, a vsechny hraly min. na stejny urovni (ne-li lip), tak pak P.O. proste neobstojej. To jaky byly problemy tu v ty dobe hrat bigbeat je sice hezky, ale o samotny kvalite hudby (nemyslim technickou) to nic moc nerekne. Takze emoce stranou.. Kdyby tu za posl. 30 let komunismu vydali jedinou rockovou desku treba Olympic - Ulici, tak to u mne bude stale sracka, a to presto ze by to bylo jedniny co tu tehdy vyslo. Jinak samozr. i snaha se ceni, a to ze rezim pod. kapely ani poradne nenechal se hudebne vyvijet beru taky v uvahu..

ufolog2 @ 01.05.2011 18:58:34
Jinak osobne tenhle bigbeat 60 let taky neposloucham - nebavi me to, pripada mi to nemastny neslany, nudi me to.. proste nic pro me. Takovy ty Prudy, Collegium Musicum, Varga, prvni desky Olympic, Blue Effect, Progres Org. ze 60-70 let = nic pro me.

Filozof @ 01.05.2011 19:11:07
Milý Petře (Gratiasi),

je mi to nesmírně líto, ale vycházíš při své odpovědi z hodně sporných premis. Odvozovat, že někdo pravděpodobně neví mnoho o muzice 60s, když mu je 40 je na vodě. A brát to jako pravidlo by byl dokonce zřejmý logický nonsens - nikdo by totiž nemohl rozumět hudbě klasicé - když tou dobou nežil, že... :-) Ať rozumíš čemukoliv jakkoliv, vždycky dávej na první místo logiku, ta je nad námi všemi.
Jinak Tvé úvahy neobstojí.
:-)

Petr Gratias @ 02.05.2011 12:19:31
Zdravím Filozofa....
Mám na věc trochu jinýu názor.
Klasická hudba a articifiální hudba je vědní obor, který se studuje na vysokých hudebních školách. Studium trvá stejně dlouho, jako studium medicíny nebo dějin umění. Po absolutoriu se stává někde před třicítkou člověk odborným asistentem-muzikologem a teprve později po dalším studiu získá doktorát hudby.
Rocková hudba (ať už se jedná o art rock, prog rock, hard rock, jazz rock, blues rock....) se na této úrovni nikde nestuduje a asi ani nikdy studovat nebude, třebaže bývá někdy předmětem dizertačních prací, což považuji za chvályhodné. Maximálně lze studovat dějiny populární hudby (nepletu-li se v rámci normálního studia). Postavení rocku a jeho příznivců, ale i hudebních kritiků a publicistů proto nemůže být postaveno na roveň studiu tzv. vážné hudby.
Získávání vědomostí, informací a širokého rozhledu (jakési samostudium) je věci přísně subjektivního charakteru. Proto se domnívám, že aby člověk mohl kompetentně hudbu daného období pochopit, prožít a vstřebat, musí mít pro to podmínky. Těmi podmínkami se rozumí to, že v té době mj. žiji, znám její historii, souvislosti a jsem pocitově spjat s generačními náležitostmi, je to tak? Zkuste dnešního hiphopera přesvědčit, aby opustil svoji názorovou platformu a věnoval se podrobně hudbě šedesátých let a byl schopen objektivně a věrohodně posoudit všechny sounáležitosti té doby a dané hudby. Asi bychom se dostali do slepé uličky, nebo temného tunelu...
Vaší poznámce o logice rozumím. Ve filozofii musí být pragmatismus, ale dovolte, hudba je abstraktní jumělecká disciplína a tvar, která vzniká pouze pod správným souběhem emocí, bez emocí by žádná hudba nebyla a nevznikla. Není to exaktní jako matematika, fyzika a chemie, kde sá dá všechno spočítat.... je zde spousta nahodilostí, euforie a emocí. Když bych nebyl vybaven emocemi, nemohl bych hudbu poslouchat. Díval bych se jenom na svoji reproboxovou soupravu a místo tónů a emocí bych posuzoval, jestli náhodou stolař někde neodfláknul nalepenou dýhu na reprobedně.
Ano, logiku uznávám. Pragmatismus je nedílnou a nutnou součástí našeho života, ale myslím, že bychom si ji neměli nechat vstoupit široce rozevřenými dveřmi do virtuálního hudebního pokoje.
Děkuji za pochopení.

Petr Gratias @ 02.05.2011 12:39:46
Zdravím i Ufologa....
Ano, tady je cítit a možní vnímat, jak striktně se stavíte k minulosti. Zase: máte na to právo! Otázkou je, jestli je objektivní a spravedlivé pohlížet na hudbu šedesátých let podobným úhlem pohledu. Možná byste si měl něco přečíst o historii populární potažmo bigbítové hudby. Jak bylo těžké u nás prosazovat a propagovat její existenci. Prosím Vás, nepodceňujte to! Já tady nechci hrát na sentimentální strunu a plakat nad útiskem.... ale ta dnešní hudba se musela z něčeho narodit a ta šedesátá léta, to je její neoddiskutovatelný předobraz. Nástup bigbítových kapel zejména po invazi Beatles byl u nás živelný. Zarazilo to celou společnost a tak díky té živelnosti samozřejmě bylo nutno časem oddělit zrno od plev, to co ale zůstalo a prosadilo se za komunistického režimu, už mělo svou tvář, třebaže vytvářenou podle zahraničních modelů... Takže jestliže zanikli Hell´s Devils, Donald, Sputnici, Karkulka, Crystal, Sinners... mělo to částečně svou logiku, ale Matadors, Beatmen, Soulmen, Blue Effect, Progress Organization, Framus Five, Flamengo, Flamingo, Rebels... ty už nemůžete popravit. Pak tady byly kapely které neměly to štěstí natočit jediné ucelené album Juventus, Bluesmen, Atlantis, Colour Images, Bc Ages, Yatchmen, Primitives Group, Kings, Plastic People Of The Universe... nechc meditovat nad jejich uměleckými kvalitami, ale patří zákonitě do tohoto koloritu jako pozdější Perpetuum Mobile, Abraam a Yearning Lorry - stejně jako dále existující Prúdy, Collegium Musicum, atd...
Prosím Vás odhoďte termín "nemastný" "neslaný" - tohle není objektivní pohled.
Děkuji za pochopení. V žádném případě nemám v úmyslu Vás nějak napomínat, kárat nebo poučovat, ale mezi inteligentními lidmi, kteří se hnáni vnitřní potřebou vracejí do minulosti, se domnívám tyto aspekty, musejí najít živnou půdu. Zdravím!

ufolog2 @ 02.05.2011 14:45:51


Ale tak to pozor. Ja nikoho nepopravuju, ja tyhle stary kapely svym zpusobem beru a v jistym smyslu si jich i vazim.. ja jen psal ze je OSOBNE neposloucham protoze me OSOBNE jejich hudba nebere a nebavi, to je vse. Taktez jejich nahravky ani nikdy nikde nijak nehodnotim. Je mi uplne jasny, ze kdybych se narodil o 20 let driv, ze bych to asi videl uplne jinak.. Ostatne ja mam Progres 2 rad a na jejich deskach jsem vyrustal, ale az od Dialogu nahoru. Jejich starsi desky jsou na me ale uz moc stary, jsem jina generace.. Ja se ale spis ptal, jak by napr. ty prvni tri desky P.O. obstaly pred zahranicni konkurenci ty doby (ptam se protoze to nevim a zajima me to). Ono hodnotit nejakou CZ kapelu jen v ramci CSSR (nebo vychodniho bloku) versus v ramci celosvetovy muziky ty doby bude myslim asi dost kamen urazu. Jinak treba PPU nebo Beefhearta zeru, ale to je to trochu jina liga. Osobne ulitavam na experimentalni muzice, a proto ten termin "nemastny neslany".. prvni tri desky P.O. jsou pro ME OSOBNE proste moc obycejny, nudny a nezajimavy.. stejne jako treba pro vas moji oblibenci Pere Ubu, Tuxedomoon anebo nejlepsi bigbeatova kapela "60s" na svete Half Japanese ;-)

Mirek Kostlivý @ 02.05.2011 17:12:42
Ale i v porovnání s neznámými kapelami s přelomu 60. a 70. let přeci Progess O. obstojí! Stačí si po 40 lety poslechnout skupiny jednoho alba, které tenkrát nevyšla (případně v malém nákladu na LP) a vycházejí se zpožděním v současnosti (Black Spirit, Bodkin, Joe Prichard, Magi, OZ Knozz, Iron Maiden (USA), Sam Gopal (s Lemmy Kilmisterem), Ursa Major, Warlord (podle mě vedla Black Sabbath zakladatelé black a doom metalu), Fear Itself, Ivory, After Shave, Les Fleur De Lys, Skip Bifferty, Tapiman, Complex, Genesis (USA), Warszaw (to je již konec 70. let), Zerfas a další).
V tom výčtu uvádím pouze ty kapely, jejichž skladby jsem pustil v letech 2007-2008 na rádiu BEAT. A kvalita? Byl snad Ufolog a další na těch dvou fantastických koncertech Perpetuum Mobile na jaře roku 1973 Na Ořechovce? Samozřejmě že tam vhledem k věku být nemohli! Ať si aspoň poslechnou z CD záznam, jak tehdy zahráli skladbu Mesmerization Eclipse od Captain Beyonda a porovnají ji s originálem. Já když to slyšel poprvé v 90. let v seriálu Bigbeat, tak jsem si myslel, že je to koncertní originál! Ale tak jako já nehodnotím rocknroll let 50. a 60. let, glam rock a air rock let 70. a 80. let, kterému nerozumím, tak nevím, proč se kritici obouvají do vod, které jdou hudebně mimo ně.
Něco jiného by bylo, kdyby udělali porovnání výše uvedených kapel s Progres O., a napsali, všem jsou výše uvedené kapely lepší (horší) než oni.
Jinak je to takové anonymní plácání, při kterém obdivuji Petra G., že odpověďmi vůbec tráví čas :-).
Omlouvám se za osobní tón, ale na tu dávnou kritiku z rádia BEAT nějak nemohu ani po těch letech zapomenout.

Filozof @ 03.05.2011 09:06:57
Ahoj Petře,
je mi nesmírně líto, ale pleteš se v ((Petr Gratias @ 02.05.2011 14:19:31)) hned několikrát.

1) Logika a pragmatismus jsou dvě zcela odlišné věci a v naší souvislosti je nelze takto spojovat, jak jsi to učinil. Navíc s filozofií to už vůbec nesouvisí (z pohledu našeho sporu). Logik (prakticky - a o to tu jde) můžeš být i bez filozofie. Pragmatik také.
Mimochodem - já jsem pravým opakem pragmatika a přesto jsem vzorem logika - například.

2) O rozdílu mezi vážnou hudbou píšeš hezky, ale od věci.
2a - Je nepodstatné, zda hudbu jedinec studuje na škole, nebo sám. I sám může vědět 3x víc, než průměrný student. Navíc není vůbec důležité, kde ji studuje (píšeš jen o tom, že U NÁS se nedá studovat moderní hudba...). Důležité je jen to, co nakonec o hudbě ví. Pokud jsi studoval nějaké vysoké školy (a vlastně i jiné), jistě Ti neuniklo, že někteří vycházejí vědomostmi téměř nedotčeni a jiní mají daleko širší znalosti, než co pobrali ve školních lavicích.

2b - Žádný principiální rozdíl mezi hudbami není. Není jediný důvod předpokládat, že člověk studující (a píšící o ní) klasickou hudbu by měl rozumět době ve které vznikala méně či více, než ten, kdo studuje a píše o moderní hudbě.
Žít v té době skutečně pomůže a člověk, který v ní nežil má na startu trochu ztrátu. To je jasné. Ale nastudovat lze hodně - obzvláště o době, která je relativně nedávná a máme o ní spousty zpráv, textů, obrazových dokumentů i osobních svědků - kterých se může vyptat.
Proto možná lze odvozovat, že člověk, který v té době nežil bude statisticky pravděpodobně vědět o té hudbě méně, ale NELZE nutně dovozovat, že o “...hudbě šedesátých a sedmdesátých let toho zřejmě příliš vědět nebude...” Sorry, to je prostě na vodě. Může a nemusí. A vzhledem k tomu, že jde o negativní tvrzení o jiné osobě, byl bych s tím velmi opatrný. Třeba do toho ještě dorosteš, ale alespoň se nad tím zamysli.
Abych nemluvil jen obecně - například vezmi 100 náhodných starších lidí a porovnej je se mnou - pokud bude jeden z nich vědět o hudbě 40 - 60 let tolik co já, máš u mne panáka.

3) Příklad s vážnou hudbou je velmi jednoduché transponovat třeba na moderní populární hudbu 20tých let. Také se to (podle Tebe) nestuduje a nikdo z nás to nemohl zažít na vlastní kůži. Přesto jistě jsou lidé, kteří o ní vědí dost. Tím Ti jde celá úvaha o vážné hudbě do kopru.

4) Příklad s dnešním hiphopperem je zcela irelevantní. Ať je Bobík jakkýkoliv, chodí na tento server o staré hudbě a dá se předpokládat, že o ní něco ví a že ho zajímá. A je úplně jedno, jestli je výjimkou ve svém ročníku, nebo nikoliv. To, že mezi mladými hiphoppery bys podobného těžko pohledal může být 100%ně pravda, ale má to nulovou relevanci vzhledem k Bobíkovi. U mé generace jsem byl také v okolí vždy sám, co se zajímal o určitý druh hudby - a nijak to nevypovídá o tom, že bych o ní nemohl hodně vědět.
Zjevně Ti chybí zkušenosti s takovými lidmi. Říká Ti něco například Peter Guralnick?? Divil by ses, jak hluboké, rozsáhlé i v kontextu zasazené vědomosti má o hudbě z doby, kdy nežil, nebo byl dítko.

5) Že hudba není matematika je jaksi elementární poznatek, který ale NIJAK nesouvisí s tím, o čem jsme mluvili (psali). Mluvili jsme o tom, co může vědět o muzice, pokud v té době nežil (informace, dobové souvislosti, atmosféra...), nikoliv o muzice samé. Kdybychom se bavili o tom, co může vědět z dějin matematiky, bylo by to absolutně totéž - také bys mohl říkat, že nemůže správně například objev Rolleovy věty zasadit do kontextu doby. Toto prostě nijak nesouvisí s tím, o jaký konkrétně obor lidské činnosti šlo.

Čili - prosím - bez ohledu na mne, Tebe, Bobíka, kohokoliv jiného a bez ohledu na naše osobní paradigmata a postoje - logiku a správný úsudek používej v úvaze a diskuzi vždy. Kauzalita a z ní vyplývající principy usuzování jsou nad námi a nijak nesouvisejí s mým nebo Tvým názorem. Musíš je ctít, pokud se nechceš dostávat do sporů nebo riskovat, že Tvůj názor nebude brán vážně. (Zdá se mi, že zrovna v Tvém případě by to byla škoda.)

Děkuji za pochopení. Jinak píšeš zajímavé věci a Tvé názory, postoje, zkušenosti tu vítám.

Filozof @ 03.05.2011 09:21:08
Petr Gratias Ad Ufolog
Tvůj pohled na kritiku už není věcí logiky, ale názoru a postoje. I tady se však lišíme. Já jsem pro, aby každý měl právo napsat o jakékoliv hudbě cokoliv. Ufolog má podle mne právo napsat, že se mu daná věc nelíbí. Je to jeho osobní dojem a nikoliv objektivní soud o té muzice.
Je na nás, abychom si to zasadili do kontextu jeho jiných textů a názorů, věku, vědomostí ap. Jistě když napíšeš Ty, že deska XY je shit a totéž napíše on, pro příjemce to má jinou hodnotu - o tom žádná, ale jsem pro, aby měl vždy právo napsat "Tohle neposlouchám, protože je to podle mne hrůza a děs." 100x s ním nebudu souhlasit, ale právo napsat libovolný svůj názor na libovolnou hudbu (nikoliv interpreta či autora recenze) mu nikdy brát neberu. Proč také? To, že doba byla těžká ještě automaticky z žádné tehdejší desky dobrou neudělá.

mikepis @ 03.05.2011 10:39:06
Hm. Neodolal som pridať úvahu.

Môj názor na hudbu 60-tych rokov (až po cca. 1975) je navlas rovnaký ako Bobíkov. Bigbít ma nikdy neoslovil a progresívny rock 69-75 mi dnes znie dosť archaicky, hoci som ho kedysi fanaticky počúval. Až na 1-2 platne ELP, Genesis a Yes z toho obdobia by som si dnes už nedokázal asi nič pustiť.

Vyrastal som na 80-tych rokoch, ktorými staršia generácia vyznavačov bigbeatu opovrhuje väčšinou pre naechované bicie, štadiónový zvuk, či elektropop v štýle prvého Banketu. Živých príkladov aj na tomto fóre je more.

Ja toto obdobie dodnes rád počúvam - osobitne perióda 87 - 93 je mi v slovenskej i svetovej hudbe veľmi blízka. Takže očividne niečo na tom bude, že hudba mladosti ovplyvňuje "objektívnosť" posudzovateľa, čo je aj prípadom tu debatujúceho nadšenca Progressu.

adam @ 03.05.2011 11:08:27
Nerozumiem tejto diskusii. Album sa môže páčiť, alebo nepáčiť. Ale univerzálne kritérium na to, či je dobrý alebo nie je neexistuje. Tak sa hudba nehodnotí. V prípade že sme tu všetci demokratickí v názoroch, takáto diskusia by asi ani nemusela vzniknúť. Osobne ma Progress Organisation nijako a ničím neoslnili. Toto však vôbec nesvedčí o ich kvalite alebo nekvalite, ale len o mojom vkuse. A porovnávať kto je inštrumentálne lepší, či my Slováci, alebo Česi sa mi už zdá ako úplná blbosť. Energia a vášeň ktorú hudba prináša nie je determinovaná virtuóznym remeselným zvládnutím nástroja....

ďakujem

Filozof @ 04.05.2011 09:35:56
Mikepis
Nejen hudba, ale vše co se v mládí dělo ovlivňuje vnímání. Asi je pravda, že najít objektivitu k něčemu, co máme v podvědomí spojeno se silnými zážitky (a takovým se později stává v jistém smyslu celé mládí) je těžší.
ALE - je to kus od kusu. Naprostou většinu hudby let, kdy jsem vyrůstal doslova nesnáším. Je mi odporná. Naopak miluji hudbu let, kdy jsem ji "live" vnímat nemohl. Přitom k těm letům nějaký osobní předsudkový vztah mít nemohu.

Filozof @ 04.05.2011 09:36:48
Adam
S 99 % toho, co jsi napsal, na 100 % souhlasím.

ufolog2 @ 04.05.2011 12:38:50


Mirek Kostlivý @ 02.05.2011 19:12:42
Ad kapely jednoho alba: A procpak myslis ze ty kapely nakonec nahrali a vydali (resp. nekdo jim vydal) jen jedno (malonakladovy) album a dalsi uz ne? Ze by proto, ze az zas tak moc dobri asi mozna (vetsinou) nebyli?? Chtelo by to mene fanatismu (za kazdou cenu braneni a precenovani casto prumernejch nebo i podprumernejch veci) a vice objektivity. Ono na kazdy odrhovacce, kdyz se nalezite rozpitva, se da najit i neco pozitivniho..
Ano, na koncerte Perpetuum Mobile v 1973 jsem opravdu nebyl. A asi bych na nej nesel i kdybych na to v ty dobe vek mel. V ty dobe bych sel (pokud by to bylo mozny) treba na Led Zeppelin, Deep Purple nebo Black Sabbath..
Precti si ostatne moje prispevky jeste jednou, a tentokrat bez emoci, ja tyhle kapely nijak nehodnotim a nijak je nehvezdickuju, ja akorat pisu ze je neposloucham protoze me jejich hudba nic nerika a nebavi. To je vse.
I tak si osobne myslim ze je csl. bigbeat ty doby velmi casto dost precenovanej. Na svetove uznavany kapely ty doby (ze skladatelskyho hlediska) proste nema..
PS: No ja bejt majitelem radia Beat, tak te s tou deskou taky zenu, ze bys nestacil utikat.. i v nekomercnich radiich se musi hrat svym zpusobem "komerce" (i beefheart ma svy "komercni" skladby). Prvotnim ukolem takovyho radia je aby prezilo, a ne ze tam bude Mirek Kostlivy pul dne "vysilat" nejaky tricetiminutovy kakofonie z roku 66, pricemz 99% i nekomercnich posluchacu radsi preladi na svym zpusobem mensi zlo - Evropu2.

Mirek Kostlivý @ 04.05.2011 17:14:34
Těžká to diskuze s anonymem, který tu ještě ani žádné album neokomentoval, hudbu začátku 70. let ani rádio Beat pravděpodobně nezná, jinak by věděl, že ani komerční skladby Captaina Befhearta (maxim. This Is a Day) se zde nehrají. A jinak pro uklidnění udávám, že jsem za to nedostal nikdy ani korunu, občas jsem tam i nějaké to vlastní CD daroval do soutěže. Proto další diskuzi ufologovi2 doporučuji posílat na můj e-mail, měl by ho tu snad najít. Jsem to už opravdu nepatří .....

ufolog2 @ 04.05.2011 19:03:39

Ano. Tak tohle je opravdu odpoved na urovni (obrazek at si udel kazdej sam). Milej zlatej, je nejsem zadnej hudebni kritik, recenzent nebo neco pod. Ja jsem normalni clovek kterej hudbu uz 30 let posloucha, protoze ho to bavi.. tudiz by ti moje jmeno stejne absolutne nic nereklo. A i kdyby reklo, nepotrebuju se jim kdekoli jakkoli chlubit. Jinak alb jsem tu okomentoval uz spousty (zpocatku tohoto webu pod jinyma ID). Jinak mas pravdu ze radia posloucham opravdu zridka, ostatne Beefheart se pise s dvema "e".. krome toho asi jaksi zapominas na jeho dve alba balad..
Milej zlatej, kdybys vedel kolik let sem brzo rano nedeli co nedeli chodil na burzy, kolik hlav sem na svejch kotoucacich (pozdejc kazetacich) vymenil jen proto ze sem leta prakticky non-stop stovkam svejch znamejch nahraval nebo vypaloval LP nebo CD (vse samozrejme zcela ZDARMA). Tudiz bych z tvy strany prosil lehce ubrat..

Filozof @ 05.05.2011 07:22:34
Ufolog2
"...A procpak myslis ze ty kapely nakonec nahrali a vydali (resp. nekdo jim vydal) jen jedno (malonakladovy) album a dalsi uz ne? Ze by proto, ze az zas tak moc dobri asi mozna (vetsinou) nebyli??..."

Sorry, ale tenhle argument je absolutně lichej. Tehdy bylo zcela normální, že se něco nerealizovalo ačkoliv to bylo vynikající a často i PRÁVĚ PROTO, že to bylo vynikající. A týkalo se to nejen muziky, ale i aut, staveb, nábytku - prostě čehokoliv.
Je vidět, že svět socialismu a jeho principy je/jsou TI zcela cizí. Doporučji některé dokumenty, které rozkrývají neuvěřitelné "uvažování" mocných té doby, nebo rozhovor s pamětníkem.

Jo - a kapely nahrálY a vydalY!

Jinak opakuji, že jakýkoliv Tvůj názor na kvalitu té hudby Ti neberu a respektuji.

ufolog2 @ 05.05.2011 08:26:44

Filolog: No to mas samozrejme pravdu.. Ja mel ale na mysli pouze jednoalbovy kapely ZAHRANICNI (pouze ze zapadu) kde zadny zakazy a cenzura nebyla. Nikoli kapely ceskoslovensky nebo z vychodniho bloku..

Ja se zpocatku ptal, jak by treba ty prvni desky Progres Organisation dopadly (co se tyce skladatelskyho hlediska a hudebnich napadu) ve srovnani se zahranicnima kapelama ty doby hrajici stejnej bigbeat na zapad od nasich hranic. Pokud by byli PO teoreticky anglani, tak jestli by jim v ty Anglii vubec neco vydali, nebo by zustali jednoalbovou kapelou 60 let jako spousta jinejch kapel, anebo jestli by se tam z nich diky tem jejich trem prvnim album staly hvezdy svetovyho formatu. Co myslis??

Mirek Kostlivý @ 05.05.2011 09:53:36
Jak se samozřejmě píše pseudonym Don Van Vlieta vím, sám jsem zde o něm napsal dlouhou biografii .....
Takže doporučuji mrknout na >> odkaz
kde jsem snad nikde to jedno "e" v jeho jménu nevynechal :-). A o těch dvou albech údajných balad Unconditionally Guaranteed a Bluejeans & Moonbeams tam píši taky, konečně výše zmíněná skladba This Is a Day je právě z jednoho z nich (U.G.) ...
A něco sem napsat bych se nebál, však mě moje amatérské psaní o hudbě jako elektrikáře také neživí, ale pouze baví :-).

Filozof @ 05.05.2011 14:15:48
Ofolog 2
Aha - tak to jsem nepochopil - já myslel, žes psal o ČSSR.

Jak by dopadly naše skupiny na západě? To je těžké říci i pro profíka a pamětníka. Natož pro amatéra.
Všeobecně se říká, že máme tendence svůj bigbít přeceňovat (dlouho tradované "nejlepší na kontinentě"...) a je to asi pravda. Minimálně v Německu a Holandsku vznikalo spousta sehranějších a technicky lepších kapel, a asi i v jiných velkých zemích (Francie, Itálie,...) - jen o nich nevím(e). My jsme dlouho jen kopírovali věci, které jinde už dělali nějaký čas.
Ale - na přelomu desetiletí já osobně vidím dost zlom a několik desek, které těžko hledají (co já mám přehled) konkurenci v Evropě. Většinou jsou charakteristické osobitým zapojením dechů - čímž jsou i originální a pokrokové. Dále mají společnou menší rockovost (tvrdost) a náčich popem. Město Er, Barnodaj, Nová syntéza, Kuře v hodinkách - toto jsou představitelé, jimž podobné osobně v Evropě neznám. A dále pak některé jazzrockové jednotlivosti. Bigbít i RnB předtím i cokoliv potom za nějak "nadevropské" nepovažuji.

EasyRocker @ 04.11.2011 19:35:26
Teď zpětně tady čtu tuhle nesmírně zajímavou diskusi, která se shodou okolností odehrávala na moje letošní 30tiny a navíc jsem byl v Paříži, takže jsem nemohl přispět... Jen bych snad dodal, že je bláhové hodnotit vše jen podle věku, já jsem ročník 81 a jsem možná daleko nejmladší ze všech účastníků debaty. Začínal jsem na metalu (Sepultura) a drahně let jsem nic jiného neposlouchal, a taky, klasicky po puberťácku, vše jiné striktně odsuzoval - od popu až po rock 60.-70. let. Oči se mi otevřely někdy před 8-9 lety, kdy jsem kromě metalu doslova propadl i hudbě od 60. let následně... odpoledne jsem sjížděl desky Metallicy, Slayer... před chvílí poskakoval po pokoji u B. Springsteena a teď tu mám Kuře v hodinkách...je to normální?? Pro někoho ne, pro někoho ano... ale je to o tom, co tu napsali kolegové přede mnou-hudba se vám buď líbí, anebo ne...a pokud jste obdařeni vzácnou tolerancí, pak jdete napříč žánry, jako i mnozí muzikanti, kteří si ve své době zasloužili akorát tak kritiku, a dnes jsou velebeni. Takže - ať žije HUDBA!