Caine - @ 22.06.2010 | #

O ATM jsem vlastně poprvé až četl v knížce od Nicka Masona. A to už v té době od Floydů znal téměř všechno, skoro nic jiného jsem neposlouchal(a rozhodně to nepovažuju za chybu:-). Tak jsem si ji koupil a naprosto mě dostala. Deska je kompozicí i zněním podle mě dost podobná Meddlu, nejvíce asi tím, že jde o poslední alba Floydů, která nejsou myšlena jako koncepční a ani tak nepůsobí.

S písní Atom Heart Mother byly obrovské problémy ji vůbec nahrát. Občas to vypadává z rytmu a znova se vrací, protože nešlo skloubit sbor s doprovodem přesně podle metronomu. Navíc to bylo nahrané jen na osmistopé mikrofony a to se asi nejvíc podepsalo na zvuku, který taky není zrovna dvakrát kvalitní(zeď už je myslím nahraná na čtyřiadvacítky). Přesto všechno už jen za ni by si deska zasloužila pět hvězdiček, i kdyby všechno ostatní byl naprostý balast a my dobře víme, že není.
Asi bych vypíchnul léto'68 , to je totiž tak něco nádherného, tolik nápadů vměstnaných do pěti minut, které ve výsledku očekávaně neznějí jako guláš zvuků bez hlavy a paty, to je neuvěřitelné.

Pro jednu z nejpovedenějších rockových písní se symfoňákem, pro spoustu hudebních nápadů a pro geniální obal:-) dávám nakonec za 5...

Filozof @ 23.06.2010 12:15:37 | #
The Paul
Netuším, jak je tomu v tomto případě, ale jinak jsi hnedka ve dvou směrech přesně trefil hřebík na hlavičku.
1) Mnoho recenzí mi přijde až zázračně poučených a dokonalých - bez nadhledu a znalosti kontextu sepsaná snůška toho, co sice není podstatné, ale někde jsem to vyštrachal a působí to "vědecky". Od doby internetu toho vědí všichni najednou nějak moc. Chtěl bych je vidět, až elmag. bouře postaví mimo provoz jejich počítače.

2) Dle mne 99,9 % posluchačů nějakou synchronizaci orchestru ani nepozná, natož aby ji řešilo. To snad jen sbormistr jako nemoc z povolání.