Reakce na recenzi:

horyna - @ 03.10.2016

Jak vnímat album, které přineslo kapele další důležité vavříny slávy a posunulo ji zase o nečo výš. Pro mne osobně, znamená myšlenka na desku, myšlenku na rockový monolit velké a nestárnoucí hodnoty. Je to dáno několika faktory. Předně dobou vydání, zvláštním kulatým letopočtem završujícím vzrušující 70-léta, myslím že ve sbírce nemám příliš alb s rokem 1980 a když si na nějaké vzpomenu, napadá mne zrovna Drama od Yes, přes její kvality a oblíbenost, nemyslím si že by zasluhovala příměr gigant. Dále také vlivem a dopadem na scénu, jelikož z desky se bude citovat ještě mnohé a na léta dopředu, její písně se stanou stálicemi koncertních vystoupení souboru. Důležitý faktor pro mne mají skladby samotné a to obzvláště Jacob's Ladder, ne že by Rush již předtím nevměstnali delší, z větší části instrumentální plochy do svých suit, tady jde ale o něco jiného. Jak "žebřík" tak "věda" oplývají dosti originální stavbou a koncepcí, ony tvoří osu alba. Obelisk, monolit, zvláštní slovo označující něco mimořádného, velkolepého, nesmazatelného a co se týče hudby, člověku pojí se spíše s alby dosahující ohromné časové délky, nebo přesahující počtem skladeb zevrubný průměr. Tady ale nic takového nepotřebuji, těch 35 minut mne naplňuje pocitem štěstí a přesvědčením, že jsem svědkem něčeho mimořádného.
V neposlední řadě musím také zmínit originální, sentimentální obálku, odkazující do Ameriky 40 let.

Úvodní singlový hit Spirit of the Radio- jsem nikdy příliš v oblibě neměl, postupem času mě vadí už méně, uznávám inspirativní Leifesonovu kytaru a hravou rytmiku, ovšem zvláštní klávesové rejstříky mě příliš potěchu nepřináší, ale abych ji musel přeskakovat, naštěstí nehrozí. To druhá Freewil- je už jiný šálek kávy, basa drží přesnou stopu, klávesy připlouvají vesměs uceleně a zdrženlivě, akustické vpády jsou mistrné a bicí strojově přesné. Geddy se hlasově našel ve středních polohách a dává nám to náležitě najevo, tuto svou zálibu bude akceptovat i na albech následujících. Přichází to pravé oč tu běží, píseň Jacob's Ladder (aniž bych nějak upozadil ostatni)- za zvuků akustik, pochodových bicí, apokalyptických tónů kláves a s Geddyho ultimativním přednesem, po chvíli se vše přesouvá na Alexova bedra, přichází mistná riffojízda podepřená pulzující, vytaženou basou, velice efektními bicími, to vše v až ubíjejícím tempu. Pánové na ni vrství další a další finesy, uklidnění space klávesami před čtvrtou minutou má očistný charakter, převádí divákovu pozornost do jiných dimenzí a je to opět Alex i s Neilovým přispěním, který nás nechce nechat jen ležérně lelkovat a sází své riffy s matematickou přesností. Entre Nous- vnímám jako pohodovější a rytmicko sevřenou píseň, důmyslně umístěnou za předchozí tíhou obtěžkaný song. Klasické kytary spolu s akustikami pozvedávají tento kus o kategorii výše, navíc klávesové zvuky zde malují vskutku pohádkovou atmosféru. Jedna ze dvou nejemotivnějších balad Rush se nalézá na tomto albu, pátý track Different strings- představuje v mých očích dokonalou a citem přetékající záležitost. Vše utváří geniální tóny klasických kytar, tklivé piáno, precizně vyvážené bicí, basa pracující pro celek a také Geddyho silně emočně zabarvený vokál, tohle je prostě potřeba slyšet. Při závěrečném sólu si schválně vytáhněte volume výš, zde jde naplno vnímat mistrný zvuk celé nahrávky. Poslední Natural science- jsme součástí přírody, do které Rush s citem sobě vlastním umísťují své nápady a myšlenky, opět zde cítím velký Alexův vliv, to on pere kila riffů do našich mozkových závitů, nervní těkavý rytmus řízený Neilem zpoza široké škály bicí baterie, může přistihnout posluchače zcela nepřipraveného.Tempa se vytváří a mění s velkou rychlostí a fanoušci artové hudby se přou, kdo že je nejlepší basák a bubeník na planetě.

Album sic koresponduje s dobou, rozhodně jí ale nepodléhá a hlavně, nepodlézá!! Mohly toto říci slovutné anglické kapely té doby, pohybující se v podobném teritoriu?
Přístupnější, umírněnější a celkově přijatelější byla tato deska, navazující na své předchůdce, přesto mi přijde, že dobám Hemispheres se pánové vzdálili mílovými kroky.