Petřina, Ota / Pečeť [Super-robot] (1983)

Musím se přiznat, že dílo Oty Petřiny jsem poznal až v nedávné době. Tento český multiinstrumentalista a skladatel mi ale ihned učaroval. Propracovaná hudba, velmi kvalitní texty pana Vrby, zkrátka něco, s čím se dnes již téměř nesetkáme. Pravda je, že nejdříve si člověk musí zvyknout na jeho dle mě trochu nasládlý "mečivý" hlas. Ale jakmile se to posluchači povede, má vyhráno. Super-robot se mi moc líbil, takže od tohoto alba jsem radši ani nečekal více. Ale hned první píseň mně doslova vzala dech a rázem mám tuto desku posazenou ve svém žebříčku velmi vysoko..

Hemingway - bez jakéhokoliv rozjezdu na nás spustí posmutnělý zasněný zpěv a skladba nás okamžitě vtáhne. Po vláčném začátku se přidají další nástroje a skladba uklidňujícím tempem plyne. Postupně se nabalují další kytary, klavír, smyčce a vše dokonale ladí. Ota Petřina se ukazuje jako velmi dobrý zpěvák, dokáže v člověku probudit emoce a to se mi právě na tomto albu líbí. No a to co přijde od výkřiku "plej", to už snad ani nemá smysl popisovat. Artrock jak z čítanky! Překrásné, spousta zajímavých a nádherných melodií, překvapivých zlomů, mnoho nástrojů, skladba působí místy až nezvykle hravě a uvolněně. Následuje návrat k původnímu tématu a poklidný závěr. "Zrod a skon, ten odvěký fakt, se žádá nejednou. Cenu má jen zázrak mezi tím, světský nájem splácet prožitím, se dá.." Texty jsou opravdu povedené! Pro mě jedna z nejpovedenějších skladeb v historii domácí tvorby..

Čas - relativně méně zajímavá skladba. Ale poslouchá se hezky. Níže byla zmíněna podobnost s Gilmourovou kytarou. Docela bych s tím souhlasil. To sólo jako by si tam střihl sám David..

Odchod - tak tohle je naopak hodně zvláštní píseň. Na první poslech možná tolik neosloví, ale čím víckrát si ji pouštím, tím víc se mi líbí. Souhra bicích a Kulhánkovy baskytary je velmi povedená.

Phalaenopsis - Otova Mood For A Day, překrásná křehká píseň. Jen by mě zajímalo, kde přišel na ten botanický název..:-)

Kopřiva - tak tahle skladba mě dostala. Další "botanické" téma, ale tentokrát s romantickým textem. Velmi uvolněná skladba, s tím by zabodoval asi každý mládenec..

Obálka - konečně se dostáváme k vlastnímu názvu alba. Další složitější kompozice, krásná hudba, opět promyšlený text a dle mě asi největší Petřinův pěvecký výkon. Někteří si zde stěžují na závěr skladby, ale mně vůbec nevadí. Už jen tím, že je kontroverzní, zaujme. Prostě to tak má být, autor si chtěl asi trochu pohrát..

Syn - vzhledem k nedávnému narození potomka mám k téhle písni vztah největší. Hodně dojemné téma, jednoduše zpracované a krásně odehrané.

Teď tady čtu dodatek, že pěti hvězdičkami máme hodnotit jen opravdu výjimečná alba. Jenže pro mě tohle album výjimečné je. Někteří označí jako "zásadní mistrovské dílo" pouze světově významná alba. Nicméně tady se jedná o můj prožitek při poslechu hudby a tohle album je podle mě nádherné. Jasné, dobou vzniku asi nepřineslo nic nového, naopak, spíš je to taková labutí píseň artrocku, za hranicemi byli už úplně jinde (raději nepsat kde..). Ale pro mě je pokaždé zážitek dát si tuhle placku na talíř. Sehnal jsem ji nedávno, prakticky nepoužitou a nedokáži si představit lépe investovaných padesát korun. Pět hvězd navzdory všem, díky pane Petřino!

» ostatní recenze alba Petřina, Ota - Pečeť [Super-robot]
» popis a diskografie skupiny Petřina, Ota