Alan Parsons Band / On Air (1996)

Toto album mi připadá o něco slabší než předchozí Try anything once. Na rozdíl od něj je monotematické, věnované všemu, co se kdy pohybovalo Ve vzduchu. Zajímavější kousky jsou tady: Cloudbreak, což je opravdu vyvedená instrumentálka, možná nejlepší v sólové Parsonsově tvorbě, I Can’t Look Down, která mi refrénu silně připomíná Police, když spolu začínali (dnes už Sting tak výraznou hudbu bohužel nedělá) a Fall Free - v refrénu si ten Volný pád skoro umím představit…
Dobře se poslouchají obě verze Blue Blue Sky a So Far Away, kde ale kromě asi dvouvteřinového fórku, kdy to připomene refrén Rocket Man od Eltona Johna (ta slova tam v tu chvíli i zazní), tam není nic zázračného. No, upřímně řečeno, kdybych si měla vybrat, jestli tuhle skladbu, nebo RM, tak volím bez vší ironie Eltona, v té době jeho písně nebyly tak komerční jako dneska a konkrétně RM se mi vždycky moc líbil.
Naopak nijak mě nenadchla instrumentálka Apollo - ruší mě tady dvě věci:
1. je to hodně podobné mé oblíbené skladbě Mammagamma,
2. takový ten motiv, co nápadně připomíná Jingle bells mě úplně svádí zazpívat si tam: „Sláva už je sníh, jedem na saních…“, přestože to není úplně stejná melodie. Nějak mi to zkrátka nesedlo.

K CD je přiložen druhý disk s nepříliš kvalitním videem, navíc ve velmi podivném formátu. Samotný obsah videa není špatný, ale jde to docela ztuha a funguje jen v miniaturním okénku, jinak se obraz rozpadá. Je vidět, jak rychle se věci mění, dnes by to byl mnohem větší zážitek, na stejném disku by bylo video delší a hlavně po technické stránce kvalitnější.

» ostatní recenze alba Alan Parsons Band - On Air
» popis a diskografie skupiny Alan Parsons Band