Black Sabbath / Vol.4 (1972)

Další na řadě je čtvrtá studiová deska pojmenovaná... Vol.4. Neoriginální. A proč je na obálce Ozzy? U kapely, kde není jednoznačná vůdčí osobnost dát na obálku jen jednoho z členů? To je jako dát na album In Rock jen Gillanovu nebo Lordovu hlavu. A pochybnosti nekončí obalem.

Tak třeba hned začátek - Wheels Of Confusion, oproti otvírákům předchozích alb jednoznačně zaostává. Přesto se skupině podařilo nahrát něco, co zní jako zhudebnění zoufalosti. Podařené, to ano. Ale 8 minut je moc. A zkrátit by se nemělo tříminutové sólo na konci. Stále se opakující motivy u slok a refrénů se mi u téhle skladby opravdu nelíbí. A co teprve slyšet živý záznam z letošního reunionu Black Sabbath - Ozzy zní nejsenilněji a nejhůř, v žádné jiné skladbě to nevynikne víc.
Pak přichází trochu rychlejší tempo s Tomorrow's Dream, která částečně napravuje náladu po úvodním songu. Následuje krásná lehká balada Changes, jen Ozzy, klavír a smyčce.
F.X., efects, na tom nezáleží. Bohové. Každý kytarista si rád hraje a dělá se svým nástrojem pazvuky, ale proč něco tak neuvěřitelně nehudebního a hlavně nudného dávat na album? K většině experimentům Black Sabbath jsem byl nakloněný, tohle je vyjímka. Nudná vyjímka.
Supernaut už je lepší, pár chytlavých riffů stačí. Následuje jednoznačně nejklasičtější hit Volume 4, Snowblind. Opravdu vydařená, není co dodat. Cornucopia, těžká a valivá, dobře načasovaná. Ať někdo zkusí tvrdit, že tahle skladba není heavy metal.
Přesným opakem je Laguna Sunrise. Nádherná akustická věc, radost poslouchat. St. Vitus Dance, průměr. A na konec Under The Sun. Je dobrá, těžká a Sabbathovská. Důstojné zakončení za rozporuplným albem.

Pro mě osobně pokles oproti předchozí trojici, který neobstojí ani proti Sabbath Bloody Sabbath. A progboard souhlasí, nejsem sám. Volume 4 je dobré album, ale slabé oproti ostatním počinům kapely té doby. Zatímco Black Sabbath, Paranoid i Master Of Reality měly ucelenou atmosféru, i čtvrtého alba jí nenacházím. A nejspíš to bude proto, že víc než kdykoliv jindy hrály první housle drogy, a nejde jen o Snowblind. Jak vzpomíná Ozzy:
"Dealeři koksu k nám chodili každej den. Všude se válelo tolik matroše, že by se to dalo přehazovat lopatou, bylo tam všechno: koks, tráva, morfin, LSD..."

Může se zdát, že album strhávám, to bych ale nechtěl. Poslouchám ho rád a jako celek ho beru kladně. Ale není pro mě tak vyjímečné, abych mu dal plné hodnocení.

» ostatní recenze alba Black Sabbath - Vol.4
» popis a diskografie skupiny Black Sabbath