Yes / Relayer (1974)

Něžné paprsky chladného jara se derou skrz listí. Mladí muži vylézají ze svých stanů. Oblékají košile, brnění. Koně se klidně pasou, nic netuší.
Je čas... nasedlat, vyrazit. Pohled každého je odhodlaný. Sedla dopadají na koňské hřbety, přezky cinkají, živý hovor neutichá.
Vojsko pochoduje vstříc mírumilovnému slunci. V údolí kvetou ocúny a narcisy, v tomto okamžiku zadupávány kopyty nesčetných ořů.
"Seřaďte se" zařve vojevůdce.
Teď už jen pevně držet otěže natěšených koní, vytáhnout majestátní meč, nastavit kopí, napnout tětivu luku či pevně uchopit válečné kladivo.
Vídíš nepřítele? vidíš ho? Pohleď jak je malý a slabý!
"Teď"
Není větší síly než tisíce se valících koní a společně s nimi se na nebi valí černočerná mračna. Náraz rozpoutá peklo, které nemá obdoby. Tolik krve by naplnilo celé údolí. Zbraně řinčí o sebe, každý ztratil přítele...chaos...
Není vidět na krok, lehký větřík hravě vane nad torzy tisíce těl. Mladý muž sedí na svém milovaném, ležícím, mrtvém koni, chvíli tiše pláče a pak skončí nožem svoji pouť. Drobný blonďák na bílém koni a vedle něj brunet na vraníku, oba živí míří mrtvolně tichým bojištěm vstříc výcházejícímu slunci, které mdle ozáří jejich tváře.
"Bože, to snad není pravda" naříká blondýn, slzy mu stékají po tvářích.
"Neměj strach, příteli, bude to dobré uvidíš, všechno bude v pořádku, brzy..."

Tohle pro mě znamená největší klenot tohoto alba The Gates of Delirium. Nemůžu jinak než pět hvězdiček.

» ostatní recenze alba Yes - Relayer
» popis a diskografie skupiny Yes