Yes / Fragile (1971)

Tuhle recenzi bych ráda začala poděkováním, které bude patřit Michalovi (tykeww), protože to byl on, kdo mě na tohle album (a tím i na celou skupinu) nasměroval. Vlastě mi tehdy doporučil více alb (jiných interpretů), líbila se mi, ale pak přišlo Fragile...
Jistě znáte onen magický pocit, jákesi deja vu, přijdete na cizí místo, uslyšíte neznámou zajímavou hudbu, ucítite pozoruhodnou vůni...zatímco pro vaše okolí, jsou to skutečně cizí události, vy máte pocit, jakobyste to dělali, viděli a cítili celý život. Ne to není lhostejnost k těmto věcem, spočívá to v něčem jiném: Hudba na nás promlouvá svým jazykem (a to ani nemusíme rozumět textu), někdo tomu jazyku rozumí a chápe, co se mu ta muzika snaží sdělit, jiný nerozumí. Mě osobně obvykle trvá déle, než nějaké hudbě porozumím, ale když už jí přijdu na kloub, tak je to pouto mezi jí a mnou velice pevné. Tohle byl úplně jiný případ, již při první skladbě jsem pochopila o co jde a zamilovala se do této hudby, do těch zajímavých nápadů a teplých melodií, ke kterým se stále ráda vracím.
Člověk v hudbě stále něco hledá, i když má svoji nejoblíbenější skupinu, tak stále něco hledá, protože jeho potřeby jsou jednoduše neúprosné. Hledá něco, co se hodí pro dané období roku, či života, ale hledá i něco celoživotního, co pasuje k jeho povaze. A já si troufám říct, že já jakožto milovník přírody a jejího kouzla jsem v Yes objevila přesně to, co jsem hledala. Ale těžko říct, ta hudba si mě našla tak trochu sama a úplně sama mě strhla do svého víru, tak, že jsem se ani nestačila divit.

» ostatní recenze alba Yes - Fragile
» popis a diskografie skupiny Yes