Manic Street Preachers / Futurology (2014)

Velšská (teď už bohužel jen) trojice se vloni ukázala s novým albem, které mělo být původně pod jednou dvoualbovou stříškou s o necelý rok starším Rewind the film. Pro přílišnou rozdílnost nálad obou desek však vyšly odděleně a řekl bych, že to byl dobrý krok, neboť písně z Futurology takto mohou více vyniknout. Kdo má skupinu dosud zaškatulkovanou jako tvůrce devadesátkových (avšak úžasných) desek v čele s The Holy Bible, může být na začátku desky silně překvapen zvukem desky, který trochu připomíná současné hitparádové hiťárny. Leč již po pár taktech je zřejmé, že se tak neděje na úkor skvělých melodických nápadů. Úvodní a titulní Futurology zní sice poněkud popíkově, ovšem dál na albu slyšíme skvělé písně, z nichž málokterá je hodna zapomenutí. Ať už se jedná o rockovou vyřvávačku Let’s Go To War, posmutnělou píseň Walk Me To the Bridge, pomalu zasněnou Divine Youth nebo téměř diskotékově chytlavou Sex, Power, Love and Money, Manics se rozhodně nemusí stydět za plody své práce. Mým numero un se stala Europa Geht Durch Mich, minimálně nápad spojit angličtinu s němčinou je opravdu něco. Hudba na albu mě zaujala a strávil jsem dlouhé příjemné hodiny jejím poslechem.

» ostatní recenze alba Manic Street Preachers - Futurology
» popis a diskografie skupiny Manic Street Preachers