Anyone's Daughter / Adonis (1979)

Stává se mi čas od času, že mi nějaká deska "vleze pod kůži", že ji ohrávám kolem dokola, že se jí nemůžu zbavit a její melodii slyším v duchu ..... v poslední době mne tohle potkalo s Adonisem skupiny Anyone's Daughter.
Příběh mladíka tak krásného, že se do něj zamilovaly hned dvě bohyně - patronka krásy a lásky Afrodíta a bohyně podsvětí Persefona, se stal námětem úvodní skladby, trvající více než 24 minut. Každý, kdo má rád Pink Floyd období Shine On ... musí zbystřit. Ne kvůli nějaké vnější podobě, ale kvůli náladě, chvíli melancholické a chvíli vzrušené, klouzavým sólům, naléhavému zpěvu Haralda Baretha a dalším a dalším atributům. Chvíli se nálada skladby vznáší na vlnách zasněné krásy, jindy se melodie stane naléhavou, vzrušenou, kytara se pere s klávesami... (že by onen půlrok v podsvětí?). A vše nakonec směřuje k vrcholu, který vás nenechá vydechnout. ...
Zbývající tři skladby desky nejsou naštěstí žádná vata, po hudební stránce jedou ve stejných kolejích, jaké vyšlapala úvodní suita. Ani nepostřehnete nějakou změnu, dokud nedozní poslední tóny .... a pokud máte rádi tento druh hudby, musíte hned poté potlačit chuť si celou desku pustit znovu ...
Při sbírání materiálů ke skupině jsem se kdesi dočetl, že Anyone's Daughter patřili už do období krize krautrocku a space rocku, že byli pouze komerčně zaměřeni, atd ... Naštěstí si asi dotyčný autor seděl na uších, jak už to tak bývá. Já osobně považuji Adonis za jeden z vrcholů space rocku 70. let a pro mne je jednoznačně za 5 hvězdiček. Vadí mi na něm jen jediná věc. Že všechny následující desky skupiny při vší nepopiratelné kvalitě již tuhle laťku ani zdaleka nepřeskočily.

» ostatní recenze alba Anyone's Daughter - Adonis
» popis a diskografie skupiny Anyone's Daughter