Astralis / Bienvenida al Interior (2006)

Zásilka s dvojicí desek chilských artových vyslanců Astralis dorazila do mé sbírky až v posledních dnech. Musím ale upřímně říct, že už nesčetné nástřely z rádia na ProgArchives, mě dokonale uhranuly. Je nejvyšší čas, abych kolegům tu mistrovskkou nadílku přiblížil.

Nástup titulní pecky už má božské proporce a strčí do kapsy i většinu matadorů, to mi tedy věřte. Vzdušná i hladová kytara Patricia Vera-Pinta, okolo prýští adrenalin a rozlévá se elixír života. Klávesy jen zlehounka hladí. Už první doteky hrozí fyzickou závislostí... A s jemnou pavučinou Gaetových keyboardů a ortelnými údery bubnů vstupuje Nocturno Urbano. Kytarově-klávesová exploze melodií. Dezert pro všechny, naladěné spolu se mnou třeba na krasopisný polský styl, ale i hogartovské Marillion, Jadis, Pendragon i trochu toho ´gilmourovského´ spiritu. Skoro dvanáct minut Noventa Y Nueve je dalším korunním démantem na 60-minutovém náhrdelníku. Fortelný rytmický nápřah dua Heredia/Arcis se znovu přelomí do bytostně melodické přehlídky. Pintovo hrdlo a Gaeteho čistý klavír vystaví hudební profesuru. Nádherně do prostoru vypuštěné gilmourovské sólo mistra kapelníka uvodí šest a půl minuty Doble Arcoiris. Orgastický, suverénní a nepopsatelný nápřah, který opět konkurenci staví do role statistů. Příjemným, lehkým vybočením je Bajo El Domo De Cristal. Technicky i instrumentálně se pánové vyřádili snad nejvíc. Nese se v yesovsko-genesisovském duchu, ale přesto ani na vteřinu nepřijde na mysl, že by se opisovalo. Ano, jak dobře podotkl Braňo, klávesové sólo je maximální. U závěrečné Kinnara se zase neubráním dojmu, že tak svěží nápady by jiným stačily na dvě alba. Deset minut až rituálně opanují lehké gilmourovské tahy, bujné trsy klavíru i kláves a vokální drama, odrážející to hudební. Finální nástrojová srážka pak působí jako výbuch supernovy. Nebo snad nový začátek?

Podíváte-li se na Braňovo pojednání níže, není k němu co dodat. Vždyť právě jeho recka mě přiměl do téhle fantastické kapelky "zainvestovat". A byl to královský kup, v téhe hodině opravdu marně hledám slabší místečko Melodické orgasmy, ale přesto absolutní ovládání nástrojů. Geniální momenty přichází snad v každém kousku.
Ano, bodování ... ale jak se tohle dá bodovat...?

» ostatní recenze alba Astralis - Bienvenida al Interior
» popis a diskografie skupiny Astralis