King Crimson / Discipline (1981)

Po oddechovém čase několika let se Fripp a spol. pouští znovu do práce. V tradici King Crimson je nynější sestava opět zcela překopaná, ale jak je možné zjistit na pozdějších deskách, tahle změna je trvalejšího charakteru. Do základu Fripp/Bruford je přibrán odteď nastálo Pan zpěvák a Pan kytarista, nonkonformní umělec Adrian Belew, exTalking Heads. Tohle jsou zcela noví KC a je to hodně znát. Jednak se technika pohnula kupředa a jsou k dispozici větší vymoženosti, je doba syntezátorů a v tvorbe KC se to musí odrazit, jako u většiny kapel té doby. Zvuk celé desky je krystalicky čistý, skoro bych řekl chemický a netradiční zvuky jsou hojně využívany ve všech písních. Melancholická a patetická nálada 70 let je zcela pryč, nové písničky jsou odlehčenější, živější, místy až frenetické, deska zní až funkově. Jediné ohlednutí za starými časy je snad Indiscipline, která zní hodně drsně a těžkotonážně, je ale zajímavě prokládána recitovaným textem (trochu mi to připomnělo zhudebněné básně Jima Morissona). Nemá cenu tady vypíchnout některé songy, protože jsou dobré všechny, ja osobně mám asi nejradši Thela Hun Ginjeet. Belew je výborný zpěvák a skoro bych řekl že ještě lepší kytarista (skvěle se s Frippem doplňují), je to element který nejspíš v KC chyběl, oproti Frippově spíše doprovodné hře si totiž Belew sem tam i zasóluje a to velmi osobitým způsobem s nenapodobitelným rukopisem (jeho solová hra je taková hodně noisová ale s výborným feelingem). Měl jsem to štěstí vidět KC osobně na prvním koncertě v ČR a byl to zážitek. Musím se přiznat že jsem spíše fanda wettonovského období, nicméně Belew posunul KC zase na vyšší umělecký level.

» ostatní recenze alba King Crimson - Discipline
» popis a diskografie skupiny King Crimson