King Crimson / In the Wake of Poseidon (1970)

Druhé album King Crimson je víc roztříštěné než to první - krátké básničky Peace..., které jej ohraničují mi moc nesedí. Styly a pořadí skladeb je dost obšlehnutý recept debutu. Pictures Of A City zdárně pokračuje ve stylu 21st Century Schizoid Man, Cadence And Cascade je další tišší víceméně akustická píseň (I Talk To The Wind), In The Wake Of Poseidon dalším pompézním představením (Epitaph) a podle mně nejlepší skladbou na albu (virtuozní bicí a vynikající zpěv). Zábavná Cat Food s pěknými motivy již svým aranžmá předznamenává třetí album - Lizard. Druhým vrcholem alba je instrumentální Ďáblův trojúhelník, vskutku děsivé představení, založené na klasické kompozici Gustava Holsta Mars, z cyklu Planety (doporučuji). Albu by se určitě dalo vytknout, jak píše Hans, kopírování postupů z první desky, ale co naplat, hudba je to pořád skvělá.

» ostatní recenze alba King Crimson - In the Wake of Poseidon
» popis a diskografie skupiny King Crimson