Uriah Heep / Very 'eavy...Very 'umble (1970)

Úvodní klasický "riff", posilovaný postupně basou, bicími, kytarou a už se rozjíždí klasická pecka Gypsy. Dramatická práce se změnami tempa a kadencemi bicí baterie spolu s dramatickým vokálem a hypnotickým motivem vespod tvoří jednu z nejklasičtějších pecek hardrocku vůbec. Joj, tomu říkám klasika.
Daddy, daddy, come and look ... nádherný, procítěný, jemňounký přednes textu malé holčičky se ozve v prostoru nad levou bednou... nádherné, jemné vybrnkávání na akustiku a následně Come Away Melinda... hlubší, odpovídající hlas se vznese zprava z prostoru, rozjíždí se melodrama s textem stejně dramatickým a hlubokým, jako je přednes. Místy mírně gradující pomocí virblu, místy zklidněná pomocí smyčců v pozadí, velmi velmi působivá svojí čarovnou krásou a melancholií. Slyšíte každý povzdech, každé mikrogesto, každé otevření rtů a skupina spolu se zvukařem Vás tak dostává do děje a i když neumíte anglicky a víte, že o texty v muzice téměř nikdy nejde, prostě musíte tentokrát udělat výjimku a sehnat si ho. Uf. To je síla...
A už je tu Lucy Blues. Pokud Vám nějakým zázrakem zimomriavky nebehaly po chrpte při Melindě, nyní se jim již nevyhnete. Tvrdě mlácené, neskutečně působivé heavyblues zasáhne každého. Dokazuje, že ačkoliv UH nemají bluesové kořeny jako třeba JT nebo LZ, umějí ho zahrát - a po svém - což je dobře. Jinde jsem totiž takhle zahrané blues neslyšel. Nádherný klavír hraný v basových rejstřících a do toho silně zatěžkané doby + tradičně výborný (nepříliš bluesový) zpěv. A hromada bluesového citu. K tomu nádherná, opravdu nádherná sóla na varhany, postupně i skvělé vyhrávky klavíru a sólové kytary - tu se doplňující a střídající, onde souznějící... prostě nádhera všech nádher. Fantazie. Hudebně jednoduché, ale nesmírně působivé motivy. Kde? Kde, na které desce? Kde dokázali zopakovat takovouhle sílu?? Nikde!
Tak to jsou jen tři pecky z tohoto skvělého alba, vynikajícího debutu ve vynikající době. Tenkrát bylo sakra co poslouchat. Deska je trochu bita díky mírné nevyrovnanosti. Slabé kusy nemá, ale přeci jen tři výše popsané vystupují jako monumenty až do hardrockového nebe, což se o ostatních zas tak říci nedá. Ale jinak skvělá hudba, byť nijak složitá. Aspoň o to přístupnější. Klasický hardrock na vrcholu sil.
Reedice Castle 1996 (Remastered from original master tapes - faitfully restored artwork) není zvukově nejdokonalejší, jasně je často teba slyšet nástup jednotlivých stop šuměním dobu před samotným zvukem z nich a celkově je zvuk mírně slitý a jedovatý, přesto je pro slušný zážitek nutné rozumnéí zařízení. Nějaké šmrdlání v plasťákách u kompu prostě nemá v hardrocku co dělat.
Reedice obsahuje 3 bonusy, ale nikterak nepostradatelné. Alternativní verze Gypsy a Melindy pouze pro sběratele a dříve nezveřejněná skladba Born In A Trunk potěší, ale dá se bez ní žít.
4 hvězdy

» ostatní recenze alba Uriah Heep - Very 'eavy...Very 'umble
» popis a diskografie skupiny Uriah Heep