Uriah Heep / The Magicians Birthday (1972)

Takže co tu máme teď? Klasické Uriáše, jako vždy.
Mírně hymnická Sunrise,
rychlejší Spider Woman,
mírně tajemná a zasněnou kytaru předkládající Echoes In The Dark,
až moc vyklidněná klavírní Rain,
akusticky příjemná Tales,
epická, proměnlivá, hravou kvazi-starodávnou vsuvkou opentlená The Magician's Birthday,
prostě vše, jak má být. Nezaměnitelní Uriáši, pohybující se stále bezpečně na správné straně hranice mezi dobrým rockem (byť již ne tak tvrdým) a přeslazeným popem. Mají prostě na tu hranici cit. Každá skladba stále stejně osobitá, melodické nápady také pořád dost dobré na kvalitní muziku. Snad přeci mírný ústup z propracovanosti a malinko cítit únava. Ale jen tak o čtvrt hvězdičky - podle mne se stále bezpečně drží na 3 noční oblohová světélka.

A propos - bonusy Castle reedice - Silver White Man a Crystal Ball. První dosud nevydaná verze, druhá dosud nevydaná skladba - obě mixovány 1993. Nic zásadního nepřidávají, podle mne o ždibec horší, než album jako takové.

Co víc psát? Stejně to všichni známe do poslední noty a životopis si přečtěte ve vyčerpávající stati od Jardy...

» ostatní recenze alba Uriah Heep - The Magicians Birthday
» popis a diskografie skupiny Uriah Heep