Genesis / Trespass (1970)

e velmi těžké ode mn chtít objektivní hodnocení desek starých Genesis, protože tato kapela je pro mne srdeční záležitostí už nějaký ten rok a tyto jejich staré desky mě znovu a znovu dostávají do naprostého transu. Skvěle dramaticky vystavěné kompozice, instrumentální vybroušenost, pohádkově krásné melodie a naléhavý Gabrielův zpěv dominují i této desce. Hned první Looking for Someone vás na začátku pohladí a dramatické zvraty přijdou až během skladby. Téměř akustická White Mountain je ukázkou úžasného melodického cítění kapely a třetí Visions of Angels to svým dojemně gradujícím refrénem jen prohlubuje. Stagnation je pak hudebním monumentem sama o sobě, těžko se popisuje, musí se zaposlouchat a zažít. Velmi decentní začátek a o to více pozvolna, posléze velmi dramaticky roste až do vypjatých sólových pasáží.... jednoznačně jedna z nejlepších písní kapely vůbec. Dusk je takovou intimní vsuvkou, které dominuje zastřený hlas a vynikající melodie. Nejdivočejší skladbou je závěrečná The Knife, kde rocková dravost a progresivní cítění jdou ruku v ruce do vypjatého finále. Album již připravuje prostor pro následující typické progové monumenty kapely, ale přesto je jeho nálada i v rámci tvorby Genesis specifická především díky 12_ti strunné kytaře Anthonyho Phillipse, který po desce Trespass kapelu opouští. Hodnocení? To se ještě ptáte?

» ostatní recenze alba Genesis - Trespass
» popis a diskografie skupiny Genesis