Blues Image - Blues Image (1969)

Mike Pinera bol americký gitarista, ktorý je možno trocha zabudnutý, ale nedá sa povedať, že by nemal na konte niekoľko zaujímavých albumov a pôsobení, z ktorých najslávnejšie je bezpochyby to s názvom Iron Butterfly. Kým sa do tejto legendárnej skupiny dostal, stihol nahraťydať dva albumy so skupinou Blues Image, ten prvý v roku 1969. Aký je?

Úvodná meditácia Take Me To The Sunrise sa akoby snaží udržať atmosféru psychedelického oparu detí kvetov, ale postupne sa nad nimi zatiahne, ako keď sa znášal napalm na vietnamské džungle. Blues buble a spaľuje okolie rockovým náprahom, do toho drsný spev a kyselinou prežrané gitarové sóla, je to skrátka skvelý začiatok albumu. Leaving My Troubles Behind mi dokazuje, že blues môže znieť rockovo, a pritom si uchovať svoju podstatu. Spevná psychedelická náladovka Outside Was Night ma akoby preniesla do Woodstocku. No a čo, že tam kapela nehrala! Svojou progresívnou stavbou by mohla zaujať aj tých, čo majú radi Santanu. Napokon, perkusionista Joe Lala je neprepočuteľný. A In Front Behind You? To je symbióza emócií s hutnosťou! Škoda, že ide do fade outu tak skoro... Prvú stranu platne uzatvárala rozkývaná Lay Your Sweet Love On Me, za ktorú by sa nehanbili ani takí Blood, Sweat & Tears. A ide to aj bez dychov!

(Do You Have) Somethin' To Say príjemne repetitívne odsýpa, aj Hendrix by sa v nej našiel. Viete si predstaviť, že by niekto do celého toho hutného albumu votkal akustické blues? No, Mike Pinera so skupinou to v Lazy Day Blues dali na pána! Yesterday Could Be Today pozvoľna medituje a ja si uvedomujem, že spev mi pripomína Steppenwolf. Záverečná deväťminútová skladba Reality Does Not Inspire je aj pompézna, aj zadumaná, mení nálady od pohody do vývrtky, skrátka, pôsobí akoby bola v prechode. Realita možno neinšpiruje, ale hudba áno. Vydržal by som tento džem počúvať aj dlhšie, obzvlášť, keď prítomné bubenícke sólo je vlastne duet s perkusionistom.

Na pomedzí blues, psychedélie, jazzu a rocku vznikali koncom 60. rokov veľmi presvedčivé fúzie a album Blues Image patrí k tým zaujímavejším. Baví ma.

jiří schwarz @ 13.09.2025 01:58:38 | #
Hejkale, další Tvůj skvělý dárek pro mne. Neznal jsem, byť tenhle styl rock & blues miluju. Vlivy Santany (ale uvědomuji si, že první deska Blues Image vyšla o pár měsíců dřív, než ta Santanova, takže třeba ne vliv, ale spíš podobnost mezi latinskými muzikanty USA), Grateful Dead (měl Emilio z Blues Image cosi společného Jerry Garciou? - Urzug ve zdejší anotaci píše, že Blues Image jim dělali předkapelu). Kapela úžasně šlape, baví mě basa, jak spoluutváří předivo muziky, Pinerova kytara je skutečně "acid". Písničky v horizontu stopáže 37 minut relativně velmi krátké, každá z nich by mohla být rozvedena do nekonečných improvizací, tak jak to uměli právě Grateful Dead (byť i v jejich případě toho bylo na LP zachyceno mně známými vydáními jen málo). Až závěrečnou skladbu naplno rozjedou i do délky (stejné rozvržení je pak i na druhém albu Open), vychutnávám si to. Deska má i své slabiny, například ne úplně zajímavý Pinerův hlas (navíc chybí krása kalifornských vícehlasů), jistá "plechovost" zvuku, která vadí i u toho vokálu. Ale po stránce muziky pro mě za 5*, byť jednu nakonec kvůli zmíněnému vlastně nerad uberu. Hejkale, ještě jednou díky - tyhle obohacující dárky si pamatuju celoživotně.

hejkal @ 13.09.2025 06:27:44 | #
Som rád, že som ti pomohol objaviť túto kvalitnú a zaujímavú muziku. Zvuk môjho CD mi plechový nepríde, ale tak, každý má iné vnímanie. Na ďalšie albumy sa chystám tiež napísať pár slov.

Kapelu som poznal dávno, ale na CD som si ju zadovážil až nedávno, keď vyšla v kvalitných reedíciách od značky Music On CD. 

jiří schwarz @ 13.09.2025 23:37:09 | #
Děkuju - chtěl jsem napsat Ježíškovi o CD, ale myslel jsem si, že to nebude nebeský tvor mít lehké sehnat. Tak jsem rád, že jsi napsal, že je šance.

hejkal @ 14.09.2025 06:59:41 | #
Prvý a tretí album vyšli spolu na jednom CD v roku 2023. Open vyšiel samostatne v roku 2024.
Blues-Image-Red-White-Blues-Image