Goblin - Roller (1976)

CD Bella Casa - CASA12BOX /2012/
Box Set, CD 2

Italští Goblin prosluli především hudbou k filmům, ale zrovna album "Roller" soundtrackem není. I když by jím klidně mohlo být, protože je zcela instrumentální...

Hypnotická repetivní smyčka syntezátoru, důrazná baskytara, sugestivní atmoška a funerální varhany spolu s kvílivým nářkem elektrické kytary, to je titulní skladba Roller v kostce. Svým celkovým vyzněním - a nejspíš to nebude náhoda - mi hodně připomíná ústřední melodii z debutu Profondo rosso. Podobně temný je i následující štych Aquaman, ale na rozdíl od předcházející kompozice mi tady chybí nějaký výraznější záchytný bod. Vypíchnul bych tak akorát ono bluesové kytarové sólo. Změna kurzu přichází s Clavinetem a hybnou funky dupárnou Snip - Snap. Tato skladba je pro Goblin naprosto netypická a snadno dala by se zaměnit s něčím od Herbie Hancocka, nebo našich Jazz Q.

V úvodu Il risveglio del serpente ozve se něco strašidelných zvuků, ale jinak jde o celkem poklidnou věc v podání akustické kytary a piana. Jeden z nejsilnějších posluchačských zážitků nabídne ambiciózní pecka Goblin. To jsou prog rockové orgie s řadou změn nálady i tempa. Velice se mi líbí atmosférická pasáž v čase 4:40 - 8:20 a pak také lahodné sólo na bicí v závěru skladby. Původní album bylo velice krátké a končilo neméně členitým a rytmicky vycizelovaným kouskem Dr. Frankenstein, ale reedice od Bella Casa nabízí ještě dva bonusy navrch. Chi ? - Part One a pokračování v podobě Chi ? - Part Two. Jde o velice pěknou ústřední melodii ke stejnojmenné televizní sérii a je to takový chutný zákuseček k poněkud skromnému hlavnímu menu.

Disk je součástí povedeného box setu a tak je zasunutý jen v jednoduché papírové obálce. Naštěstí s původní ilustrací tak, jak ji vidíte v náhledu vedle recenze. A červený čertík na bílém pozadí vyjímá se opravdu pěkně. Zvuk je v pohodě, ale určitě by mohl být i o něco plnější a sťavnatější...

Je to velmi dobré album a jistě by se neztratilo v žádné prog rockové sbírce, ale o rok starší prvotina ve mě zanechala větší dojem. Tedy za čtyři.


reagovat

Na skupinu Goblin som narazil na Progarchives, kde sa jej album Roller skvel medzi najlepšie hodnotenými albumami škatuľky Italian progressive rock. Navyše ma zaujal biely obal s komiksovo štýlovým červeným čertíkom s husľami v popredí (na CD sa krčí v rožku). Kapela, ktorá hrala art rock ako podmaz k hororom, to sa často nepočuje, nuž som neodolal a tento album som si objednal, zaplatil a zaradil do zbierky. Pamätám si, že som bol až nervózny, keď som si ho šiel prvý raz pustiť. Čo z toho vylezie?

Z ticha sa postupne vylúpnu klávesy a tiahle gitarové tóny, titulná inštrumentálka Roller sa až okato odkazuje na britskú art rockovú vlnu prvej polovice 70. rokov, ktorú Taliansko plus-mínus od roku 1972 pretváralo na svoj obraz a to tak, že je z neho dodnes artrocková veľmoc. Aquaman pridáva hromadu gitarových vzruchov, Snip-snap zasa džez-funk. Il risveglio del serpente nezaprie klavírnu dominanciu, skladba znie ako niečo od Emerson, Lake & Palmer, akurát bez rytmiky, klávesáci popustili uzdu svojmu klasickému cíteniu. Jedenásť minút má skladba Goblin. Opäť dominujú pomalšie plochy plné klávesových i gitarových dumiek, do toho občas vpadne dravšia rytmika, nechýba opar vážnej hudby, skrátka, je to dobová momentka seriózne sa tváriaceho rocku. Samozrejmosťou je krátke, ale efektné bubenícke sólo. Dr. Frankenstein má desivú náladu, zabŕda do funky fusion a to je všetko.

Príjemná polhodinka inštrumentálnej lahodnej muzičky by mohla osloviť aj tých art rockerov, korí z nejakého dôvodu nezvládajú taliančinu, pretože tu sa nespieva ani náznakom.

reagovat

Ondra @ 21.03.2015 01:54:23
Skvělé album, i když jen instrumentální, ovšem muzika plyne lehce, nenásilně a jakoby samozřejmě.