Argent - Argent (1969)

K skupine Argent som sa dostal až minulý rok. Vážne. Okrem názvu si nie som vedomý, že by som sa o ňu bližšie zaujímal (a Zombies som nepočul dodnes). Bez ohľadu na prípadný šok to považujem za výhodu. Aspoň som mohol jej príjemné muzicírovanie odhaliť v súčasnosti a netrápiť sa prípadnou mizériou súčasnej populárnej hudby okupujúcej éter. Ale k veci.

Blues rockovo ponuro ladená skladba Like honey ma okamžite naladí na vlnu konca 60. rokov, to je moje! Rozvláčna vokálna pasáž pôsobí archaicky, ale takým tým príjemným spôsobom, ktorý láka k zaľúbeniu. Ešte bluesovejšie si to podupkáva neskutočná pecka Liar. Krásne vybrnkávaná gitara je neskôr sprevádzaná výbuchmi klavíra. Výkriky "Liar!" potom prichádzajú ako blesk z jasného neba, neskutočné! Pochváliť musím aj gitarové sólo, ktoré akoby ohováralo všetko a všetkých. Lepšiu skladbu na albume neobjavíte ani s mikroskopom. Melodicky naliehavá pieseň Be free pôsobí milo, určité hard rockové pnutie však nedokáže utajiť. Klavírna nadžezlá školáčka Schoolgirl je tak silno ukotvená v šesťdesiatych rokoch a ich ľahkej psychedélii, až je to okaté. A asi to bolo nákazlivé, pretože aj Dance in the smoke si to vyspevuje, akoby Beatlesáci nemali svoje dni pomaly zrátané. Ťažko hitový popevok Lonely hard road má mierne diskoidnú (bez toho strašného zvuku, samozrejme) náladu, v strede však náhle o polovicu spomalí a ťažkotonážne si zabluesuje, čo je fasa. Klávesové intro uvedie The feeling's inside, čo je pomalá náladovka, Freefall zasa jemne uháňa do sfér podriemkávajúceho podmazu. Dokonca si refrén občas vystačí iba so spevmi. Vážne sa tváriaca vec Stepping stone má v sebe niečo podmanivé, záverečná klavírna uspávanka uvedie ďalšiu klavírnu nadžezlú zívačku (bacha, to nie je pejoratívny výraz) Bring you joy a to je všetko.

Ako to už býva, dielo poctivých hudobníkov prináša poctivo podanú sadu skladieb, ktoré síce neašpirujú na nejaké výnimočné piedestály, ale to im nebráni oslovovať poslucháčov. A mňa tento debut oslovil.
reagovat

Na prvotině Argent jsou ještě zřetelné dozvuky předchozí skupiny hlavního protagonisty tohoto souboru. Tou byli Zombies a z nich si klávesák Rod Argent do svého nového souboru přinesl smysl pro silnou melodii a především zálibu ve výborných vícehlasech. Celkově však je jednička Argent tvrdší a progresívní s jazzovými názvuky a dominujícími klávesami. Velikou devízou jsou dva sóloví zpěváci, i když podstatně víc prostoru zde má Russ Ballard.

Hned úvodní Like Honey potvrzuje má slova z úvodu, tedy že jakobychom slyšeli tvrdší a sotisfikovanější Zombies. Jemná kytara s basou a bicími tvoří intro, po kterém zpívá Rodford hlavní motiv, k němu se přidávají klávesy a ostatní členové v navrstvených vokálech a téma rozvíjejí.

Lair je opět povedená věc střídající klidné pasáže s divokými vpády vokálů. Jednoduchý motiv je příjemně rozvíjen a dramaticky vystupňován.

V Be Free kytara hraje základní akordový motiv, klávesy jej výborně podbarvují a zpěv zvýrazňuje. Basa, bicí a vokály to nechají vygradovat a vše se opakuje. Další parádní píseň.

Schoolgirl dá opět zavzpomínat na Zombies, i když je pod ní podepsán Ballard, který s nimi něměl nic společného. Uprostřed a na konci jsou krátké jazzové klavírní pasáže.

Dance In The Smoke je nejdelší na albu a má v sobě napětí zdánlivě jednoduché melodie na pozadí pečlivě propracovaného celku, kterému opět dominují vokály a krásně jej zvelebují bublavé hammondky v jasně progrockových pasážích. Uf!

Lonely Hard Road je oproti předchozí skladbě jednodušší s výraznější melodií, ale i zde se dočkáme fantastických varhanních vyhrávek v první rychlejší půli a psychedelického sóla na kytaru v pomalejší druhé části.

Kostelní varhany uvádějí na scénu The Feeling's Inside, zpočátku klidnou, později více rozjetou píseň, které zase vévodí varhany a precizní vokály. Líbí se mi zde zpěv Jima Rodforda.

Ten výborně odzpíval i následující Freefall a při jejím poslechu mě napadá, že je velká škoda, že nedostal jako hlavní zpěvák více prostoru! I tato píseň výborně zapadá co celkového pojedí desky.

To platí i o svižné Stepping Stone i závěrečné pomalé a bluesově podbarvené Bring You Joy, kterou si umím představit i v repertoáru např. takového Chrise Farlowa.

Z tohoto LP mám pokaždé jen ty nejlepší posluchačské pocity. Proto mu také dávám to nejvyšší zde možné ohodnocení. A to i proto, že pro mne je to v další kariéře kapely deska již nepřekonaná.
reagovat

pito63 @ 27.06.2011 09:33:49
Pri tejto formácii som zariskoval a bez akéhokoľvek predošlého kontaktu zakúpil 5CD box "Original Album Classics". Risk je zisk, zvykne sa hovoriť. V prípade skupiny Argent to platí dvojnásobne. Ich hudba si ma získala.
Luk63, vďaka za Argent!

PaloM @ 27.06.2011 09:36:16
Piťo, tento risk ti na sto percent vyšiel. Ja to mám zatiaľ v elektronickom formáte, ale výborná muzika. A 5CD je výborná zostava za dobrú cenu.

pito63 @ 27.06.2011 11:27:53
Paľo, tak v tom sa zhodneme, séria "Original Album Classics" mi maximálne vyhovuje, nielen pri Argent.