Thin Lizzy - Renegade (1981)

Co se tyce komplexnosti alba, tak jednoznacne nejlepsi deska Thin Lizzy. Neni tak rockova jako predchazejici, ani metalova jako nasledujici.. je velice vyrovnana od zacatku az do konce. Zadna vata jako na predchazejicich albech, vetsina skladeb jsou perly.
reagovat

Jarda P @ 11.07.2009 15:44:04
Je zajímavé, a nikdy jsem to nepochopil, že většina hodnotí Renegade jako slabší album, údajně vyměklé díky podbarvení klávesama. Já to vidím přesně naopak. Stejně jako Lynott (asi milovník TL když se takto představuje) ho považuju jako jedno z nejlepších, navíc v době vydání se skvělým zvukem na vinylu. Na každém albu mají TL slabší věci, na tomto ne.

Tak to je snad vtip, ne? Podle me je Regenade naopak jedna z nejlepsich desek TL, a titulni skladba Angel of Death povazuju (a nejen ja) za vubec nejlepsi song tyhle party.
Udajne /relativne/ "uhlazeny zvuk" vubec nevadi, ba naopak.. 80 leta - kapela se vyviji. Klavesy mi taky nevadi, v nejakych skladbach naopak nadherne podmalovavaji a vytvari atmosferu. Odzivany zpev? Spis ve studiu malinko jinak namixovany..
Jednoznacne jedna z nejkompaktnejsich a nejpropracovanejsich desek TL s perfektni, profesionalni produkci. I kdyz je malinko znat, ze napady dochazeji..
Ostatne - neexistuje deska TL na ktere by nebyly slabsi skladby.. na tyhle desce jich je ale opravdu minimum - vse je nadherne vyrovnane.
Pokud bych volil nejslabsi desku TL, tak bych rozhodne sahl po nektere z jejich prvni 5ky a ne po desce, kterou TL nahrali v dobe, kdy byli na vrcholu slavy..
Davam 5 hvezd.
reagovat

Předposlední album Thin Lizzy je zřejmě jejich vůbec nejslabší. Zvuk je až příliš uhlazený, především bicí, písně jsou z větší části zahaleny klávesovým oparem, skladatelské postupy se opakují, jako kulisa se to ale dá.
Snad ještě úvodní Angel of death, poté The pressure will blow, která přestože není nijak zvlášť nápaditá, představuje alespoň rockovější kousek. Dále ještě hitová Hollywood, která v sekaných riffech připomene staré Thin Lizzy, i refrén chytne, dobře se poslouchá i Leave this town, No one told him není špatná, jen poněkud tuctová, zpestřením je jazzovější Fats. Na Mexican blood radši zapomenout. Závěrečná It's getting dangerous by nebyla vůbec špatná, kdyby nebyla překlávesovaná.
Vlastně to není vyloženě katastrofa, jen je deska až moc dobová. Co ale album skutečně sráží, je odzívaný zpěv. Jen na několika místech je to typicky naléhavý Phil, též mi neutkvělo v hlavě žádné kytarové sólo. Duch Thin Lizzy zřejmě nebyl přítomen. Dejme tomu dvě a půl, což je přeci jen průměr (takže jsem vlastně tentokrát docela hodnej:-)).
reagovat

Voytus @ 23.08.2015 12:55:49
...hmmm...ale jo, asi jsem tohle album sestřelil až moc. Však ono 'zřejmě' v první větě naznačuje jisté pochyby. Zřejmě mi chybí atmosféra a naléhavost alb Bad Reputation a Black Rose.