Accept - Balls To The Wall (1983)

Předchozím albem vybouřeni, zde vybrousili Accept své pojetí heavy metalu do briliantu [Briliantový brus má kulatý obrys a skládá se z koruny (32 faset + tabulka) a pavilonu (24 faset + možná kaleta].
Po naprosto fantastické, perfektně vygradované titulní hymně si Accept neodpustili další halekačku. Byť propracovanější a citelně muzikálnější než Son Of A Bitch je pro mě London Leatherboys jedinou slabinkou alba. Jako pocta britským metalovým spolkům, budiž.
Udo jako správný pracant zapracoval i na svém vokále a dokázal do každé skladby vtisknout celou řádku emocí, aniž by to působilo křečovitě, a to je jeden z důvodů, proč mám ty střednětempé, vypjaté skladby tak rád.
Až melodická a energická šleha Losers And Winners nakopne kapelu do vyšších otáček a oddělí Guardian Of The Night od svých soutempovců. Na závěr už jen příjemné pohlazení zimních snů.

(5-ti hvězdičkami hodnoťte, prosím, opravdu jen výjimečná alba) a tohle je výjimečné heavy metalové album.
reagovat