Diskuze

« další předchozí »

hejkal - 10.08.2023 16:06:49 #

Ja len dodám, že na percepciu umenia podľa mňa možno aplikovať aj teóriu davov. Tak, ako sa ľudia vedia davovo nechať pohltiť napríklad pochodmi, tak to dokážu aj pri vnímaní hudby napr. na koncerte.

Judith - 10.08.2023 14:10:24 #

Vidím to jinak, už jsem se o formulování pokusila. Uznávám, že moje "řešení" má mezery. Myslím, že i to tvoje. Pořád vidím debatu jako prostor, kde se lidé staví z různých úhlů ke společnému tématu a ne nutně proti sobě, ale teď mi připadá nejlepší jít od toho.

Antony - 10.08.2023 13:57:37 #

Stále platí lehce nihilistická teze: Dobrý umelec je ten, který dělá dobré umění. Dobré umění je to, které se mi líbí. Přesně takhle by si to měl říci každý a bude to správné. To "líbí" je zcela nezávislé na počtu jiných lidí, kterým se dílo líbí. I jejich "líbí" je zcela nezávislé na jiných. Pokud se dílo líbí tisíci lidí, je to 1000x samostatné líbí, nikoli tisícinásobné.

Antony - 10.08.2023 13:48:25 #

Tak ještě jednou. Že můžeme pojem líbí/nelíbí použít i jinde, jej nijak nevyřazuje z oblasti umění. To je věc lexikální variability. Pokud takto přistoupíš ke všem pojmům, nebudeme moci o umění mluvit vůbec. Každé slovo tvých impresí, když popisuješ své dojmy, se dá použít i na zcela neartové světské triviální záležitosti. Je tedy nedostatečné? Najdi prosím dostatečná slova. Já tam taky cpu další lidi. Úplně všechny vnimatele, co jich na světě je. Každého samostatně, protože na jednotlivci právě krása závislá je. Mezi lidmi může fungovat jako inspirace, námět, impuls, podnět. Se zcela nejistým výsledkem, klidně i krásu negujícím.

Judith - 10.08.2023 13:14:41 #

Právě na to jsem se snažila poukázat, že mi rozlišení líbí / nelíbí připadá nedostatečné pro vymezení, co je dobré umění, líbit a nelíbit se může spousta jiných věcí. I když chápu, že se v tvé odpovědi líbí / nelíbí vztahovalo spíš k tomu "dobré" než k umění jako takovému, resp. k umělci.  Já tam pořád cpu ty další lidi, abych zdůraznila, že schopnost díla působit je jeho strukturní vlastnost, nezávislá na jednotlivci. Říkejme tomu klidně schopnost podněcovat fantazii :-)

Antony - 10.08.2023 12:38:42 #

Umění/parkování i z hlediska prosté logiky kulhá na všechny čtyři. Když tvrdím, že vnímání umění je o líbí/nelíbí, netvrdím tím, že každé líbí/nelíbí se vztahuje pouze na umění. To bylo principiálně na střední škole jedno z prvních odvozovacích pravidel. To je jako z výroku "v pátek pršelo" vyvodit "když prší, je pátek".

Judith - 10.08.2023 11:13:33 #

chimp.charlie: Pravdu díš. Já znám jednoho, cyklista, co to štěstí fakt měl - zrovna jel kolem veterinář, který se mu nebál na tu nohu sáhnout a zastavit krvácení. Neskutečná klika, šlo o vteřiny. Jo, štěstí. Když bude mít štěstí, přestane jeho robotická protéza zničehonic kopat uprostřed pracovních jednání :-) stahují se mu aktualizace a musí restartovat... to nevymyslíš.

Judith - 10.08.2023 10:53:49 #

Prostě by se u takto hodinářské formulační práce, jakou tu provádíme, šiklo znát zadání přesně, i drobný významový posun může odvádět. Jen bych to měla na vědomí, ať se nezavrtáváme do něčeho, co tu hloubku ani nemá. Se štěstím se shodneme, šikovně vyjádřeno. Širší dopad je něco trochu jiného než masová popularita (pořád mám na mysli spíš Gentle Giant než nějakou popstar) a sám o sobě nestačí. Zase se vracím k povaze uměleckého účinku a měla jsem chvilku dobrý pocit, že jsem se jeho vystižení přiblížila zatím snad nejvíc s představou vnitřního skoku. Jde kvalitativně o něco jiného, než že mě melodie dojme (to umí i prvoplánové ždímání citů) nebo že někdo "hezky zpívá" (intonuje a podobně). Umění zasahuje víc vrstev, kolikrát i takové, o kterých člověk do té doby vůbec nevěděl, že je má. Nějak uvnitř pracuje, nedá se odbýt. Není to jen líbí / nelíbí, tohle slůvko zase trochu dráždí mě. Líbí se mi, když najdu pozdě večer parkovací místo, to není umění. No, i když... :D

Antony - 10.08.2023 10:34:39 #

Originál knihy se jmenuje "Vad är konst och 100 andra jätteviktiga frågor". Vyšla už i dvojka.

Antony - 10.08.2023 10:09:33 #

chimp.charlie: Pravda. Akorát, egoisty bez sebereflexe za opravdu šťastné lidi nepovažuji. Judith: Aha, švédský originál.. :) Tož, ten nemám. Štěstí jsem ve svém trojjedinném výkladu pojmul komplementárně. První dva jsou o tom "mít štěstí", třetí je o "být šťastný". Dle mého jsou tyto aspekty v jednotě. Náhodné momenty jsou vnímány jako štěstí připraveným člověkem. Tedy schopným je jako šťastné přijmout, jiný v jejich situaci by je takto nepřijal, protože by neměl v sobě onu schopnost. Proto zdánlivě někteří lidé štěstí přitahují, ale není to tak. Oni je jsou schopni rozeznávat a přijímat. U umělce sakra důležitá vlastnost. Často je jejich umění útěkem do vlastního šťastného světa, který však nemusí splňovat parametry růžového pozitivismu. I chmurná díla podle mého způsobila tvůrcům pocit jisté blaženosti. Ve smyslu katarze. Poznání krásy je ryze individuální. Širší shoda neznamená více dobré umění, ale více mainstreamové, komerční, kýčové, poplatné trendům, řemeslo. Vůbec posuzování kvality podle obecného úspěchu považuji za velmi zcestné. Pak jsou nejlepšími českými umělci Eva a Vašek.

« další předchozí »