Diskuze
« další předchozí » |
Judith - 05.05.2023 16:43:40 #
|
Terry Riley & La Monte Young, do tohohle bych se možná uměla ponořit... Podobná hudba mi nejde proti srsti, že bych to nedala, ani nutně nepotřebuju ke štěstí melodii nebo rytmus, jenom nevím, jestli mě to oslovuje - takhle za bílého dne. Na Bandcampu jsou štítky potřeba, ale že si někdo dá dobrovolně kolečko subžánrů, které už se u metalu mezitím rozrůznily na hranici absurdity, to koukám. Ještě musím prozkoumat ten progresivní pop. |
loutkář Cvak - 05.05.2023 15:01:47 #
|
Tyhle škatulky jsou už trochu přes čáru ... nicméně ... možná jsem právě v té jiné atmosféře, ale ta hudba sama o sobě mi přijde celkem v pohodě :-) (Tedy vracet se k tomu nebudu, ale...) Včera jsem byl tady, je to jiné, ale určitá podobnost tam bude: >> odkaz |
Judith - 05.05.2023 13:58:42 #
|
Že existuje "death jazz" a "progressive trance", to by samo o sobě stačilo na podivení. Tohle album se hlásí k oběma označením zároveň: Enormous - Evidence (2021) EP >> odkaz Kouzlo této hudby mi nějak uniká, třeba to chce jinou atmosféru (nebo je to prostě odpad). Každopádně se zdá, že jednou z cest současného jazzu je vyzkoušet si všechny původně metalové nálepky a chlívečky, co to udělá. Black jazz, doom jazz, thrash jazz, vše možno. Pojem progresivní si zase razí cestu z rockové oblasti do elektroniky a popu (ano, i progressive pop existuje, aspoň v něčí hlavě). |
Voytus - 29.04.2023 21:30:29 #
|
Judith: To byla cestou na zkušebně garáž, na níž se ten nápis dal přečíst i takto. No, je to tu magický, vím, že to i ve větších městech takhle nebývá. |
Judith - 29.04.2023 20:55:17 #
|
Voytus: To jsem se právě chtěla zeptat, čím v těch Lounech zaléváte mozkové buňky, že vám takhle kvete tvořivost... a výborné názvy kapel (název hádám pokaždé vznikal rovnou u toho piva). Nevýpar kovatjezd mi připomíná mou oblíbenou a zcela vážně myšlenou ceduli "Chcete ven? Použijte dveře." |
Voytus - 29.04.2023 19:44:28 #
|
Judith: Nevýpar kovatjezd vznikli z onoho kvasu počátku tohoto tisíciletí, kdy stačilo v Lounech po škole zavítat na Sklípek a zaručeně tam člověk narazil na pár lidí, se kterými po pár pivkách založil kapelu. Vznikaly tu jak houby po dešti. A kolem se motalo spousta dalších, kteří pokoušeli múzy. Hltali Kerouaca a Bondyho, Plastiky a Velvety, Psí Vojáky a The Doors, Znouzectnost a Beefhearta, psali básně, malovali, a tak se to všechno potkávalo. Další kámoš psal punkový fanzin Punk Times s mnoha mystifikačními články na různá témata, utkvěl mi třeba článek ohledně objevu vín ze starověku, nazývaných Humus Debilitae, podle čehož se pak také pojmenovala jedna ze skupin. Nevýpar měli dokonce v jednom areálu a zkušebnu nad jednou z mých prvních skupin. Jejich koncerty, to byla nekompromisní psychedelicko noisová nálož. Časem opustili ty nehudební nástroje, vyměnili zpěváka - za Jirku, se kterým jsem později založil Flower Cover. Věčná škoda, že moc nehrají, rozhodně by si na té alternativní scéně své místo našli. Teď tedy začínají zkoušet po třech letech, kdy čekali, zda se jim zotaví bubeník - trápí ho karpály. Naštěstí hraje na mnoho jiného, takže má alespoň více času se věnovat svým milovaným houslím a jeho místo obsadil náhradník. Jsem zvědav, s čím přijdou dál. |
Judith - 29.04.2023 18:08:23 #
|
Aplausu pro valchu se vůbec nedivím! A teda Nevýpar kovatjezd docela zajímaví - kanystr uchem nepoznám, tak na něj asi hrajou dobře. Jako další smysluplné ozvláštnění mě napadá třeba foukací harmonika u Adapter Adapter >> odkaz Krásně to z obligátního stoner rockového inspiračního kotlíku vytahuje bluesovou linku - vlastně docela logický krok, který ale zdaleka ne každého napadne udělat... a funguje parádně. Na tomhle albu se jim navíc povedla taky ne úplně běžná kombinace s punkovým vyzněním; on tedy punkový byl především přístup k natáčení, jelikož Nick Ryder zůstal 14 dní před zamluvenou frekvencí ve studiu v kapele sám, dva dny před si našel aspoň bubeníka, s kterým se ve studiu viděli poprvé, a mentálně byl podle svých slov celou dobu ve stavu "vždyť je to vlastně všechno úplně jedno". Album má dost dobrý drajv a se znalostí tohoto pozadí dostává další rozměr třeba refrén v závěrečné Anything (což je úplně jednoduchá a strašně chytlavá věc, kterou nese hlavně rozhárané frázování) - prostě mi něco dej, cokoli!!! |
Voytus - 28.04.2023 17:30:47 #
|
Judith: Valcha je fajn, taky jednu mám. Kamarád, který mě před lety doprovázel v projektu Blues Dickinson & Iran Mejdan s ní býval pravidelně odměňován bouřlivým aplausem. A takový je to zpěvák! Ono, mě právě jen zřídka ještě něco překvapí. Vzhledem k mé oblibě houslí a dechů v rockové hudbě, tak zrovna tyhle nástroje nepovažuji za nějak zvláštní, však takový pop 60. let čítá celé orchestry - jenže to holt byli jinačí aranžéři a producenti, než dnes (myslím ale jen v tom popu). Právě ty etnické nástroje jsou zajímavé ozvláštnění, třeba kaval u Villagers of Ioannina City nebo cymbál a takový ty kladívka, co nevím, jak se jmenujou u Dordeduh (špicovní folk-black z Rumunska). A ohledně nehudebních nástrojů nemusím chodit daleko, protože lounští Nevýpar kovatjezd svého času používali kanystr, dopravní značku a též sadu různě naladěných pivních lahví. Trocha kanystru zde >> odkaz a vlastně mají i ty housle >> odkaz (z alba Věčnost je naše moře je to ta jediná píseň v playlistu) |
Judith - 27.04.2023 11:52:05 #
|
To je vlastně taky zajímavé, kdo tyhle běžnější věci (jako doplnění rockové sestavy houslemi nebo flétnou) dělá dobře a kde je to opravdu spíš poleva nebo křoví. Za mě třeba Jean-Luc Ponty není zbytečný nikde, i když jde někdy víc o excentrické kudrliny než něco, bez čeho by zkřehnul samotný skelet. Mění to siluetu, což není zas tak povrchní věc. |
hejkal - 27.04.2023 07:23:05 #
|
Voytus - ono je to preto, lebo Judith položila podotázku a na tú sme viacerí odpovedali. Vlákno ako také nie je predmetom mojej túžby o vyjadrenie. Zvláštne miesenie štýlov ma v 99-tich prípadoch zo sto skôr znechutí alebo neveriacky rozosmeje, nuž sa necítim byť autorita na takéto reči. Netradičné nástroje v rovnakom pomere slúžia v rockovej hudbe len ako umelé spestrenie soundu. Opäť, čo by som dodal? Že husle alebo flauta sú netypické? Sotva, na to sú napchané takmer všade. A rockových harfistov veľmi nepoznám. Samozrejme, rôzne world music si na tomto fičia, podobne epigóni hluku radi mlátia i do potrubí alebo kontajnerov, to však nepočúvam, a tak sa nemám k čomu vyjadriť. Rovnako sa občas nájdu pekné variácie hry na poháre naplnené vodou a pod., ale nie je to nič, čo by pre mňa malo význam väčší kuriozitke. Nuž budem radšej mlčať. :) |
« další předchozí » |