Diskuze

« další

Antony - 19.10.2023 13:15:51 #

Vždycky jsem v těch věcech mimohudebních cítil jakési zvláštní napojení na Filipa Topola. Jeho alba mi dávají strašně moc, úplně všesmyslově i nadsmyslově. Jak na koncerty nechodím, byl jsem na něm asi 5x. Měl dlouhou pauzu, pak se v roce 2013 prodávaly lístky na brněnský koncert. Jenže náhle umřel. To bylo špatný, moc špatný. Hrál jsem potom jeho různá cédéčka v autě aspoň dva měsíce nonstop. Filmy a knihy o něm a od něj mi daly hodně, dokresily jeho příběh, vhled, postoje. Měl jsem je po svém rozkódované z jím stvořené hudby, ale takové doplnění bylo pro mne žádoucí. Informace o chlastu jsou pro mne vedlejší.

Judith - 19.10.2023 12:58:42 #

Jindřiška Smetanová má v jedné povídce muže, který kdysi obcházel malostranská pohostinství a za drobnou úplatu návštěvníkům vystřihoval siluetky z černého papíru... to mi evokoval hejkalův smajlík :-) Ok. Jelikož se mé zkušenosti s tímto typem podniku omezují na zprostředkovaná svědectví, lehce v duchu scény Návštěvníci pod vedením akademika Richarda přijíždějí do městečka Kamenice, budu posedávat v koutě a trousením mimoňských poznámek přivádět řeč, kam by se sama nedostala (ona je bez lidí úplně namydlená), a třeba dojde i na veselé historky z natáčení. Zatím mě napadá jediné. Neznám lepší způsob, jak mluvit o hudbě, než popisovat pocity. O ty v ní přece jde - stejně jako ve všech bohatýrských historkách o nezřízeném životě hvězd nejde o drogy, chlast, sex a rokenrol, ale o pocity a stavy, které skrze ně přicházejí (nebo by přicházet měly)? Klást u hudby důraz na něco jiného než právě na vnitřní stavy mi připadá jako zkoumat sklenici, případně trubky nebo povětrnostní situaci kolem pivovaru, a opominout nápoj... Tohle je nakonec i podstatou historek, tady to jo, tady jsem byl, to bylo tenkrát... Proto jsou příběhy zajímavé. Jsou to lahvované zážitky.

Antony - 18.10.2023 22:52:55 #

Apache Tohle je i můj příběh. Král je mrtev, ať žije král. Jiní lidi, jiná atmosféra. Dá se pokecat. Návraty jsou vždycky dobrý, ať jim říkáme jak chceme.

hejkal - 18.10.2023 18:12:39 #

Judith - to je zaujímavá historka s papalášskym telefonátom. 🙂

Judith - 18.10.2023 16:51:59 #

Přesně, myslím, že je přirozené, když člověk chce vědět víc o něčem, co ho zaujalo (kdežto opačně to fungovat spíš nebude)... Apache, tak co jsi naposledy zajímavého zjistil ty? A co tě vůbec přivedlo zpátky do těchto končin?

Antony - 18.10.2023 13:51:27 #

Judith Ne, nezměnila. Byly to vždy "jen" informace o okolnostech. Na líbí/nelíbí se to neotisklo. Ale bylo si o čem vykládat, těžko budeš v hovoru jen popisovat pocity.  Navíc se to sakra hodí při psaní recenzí a obzvláště biografií. Mezi uchem a duchem se vnímání musí odehrávat výhradě. Kdo tam cpe rozum, vnáší zkreslení. Vlastně mne ty věci kolem zajímají až potom, co mne muzika zaujme. Jak mne samotná hudba nebere, všechno ostatní je nadbytečné.

Judith - 18.10.2023 13:34:53 #

Apache, už se nese! Antony, a změnila někdy nějaká faktografická souvislost tvůj pohled na hudbu samotnou? Protože tím se utěšuju já jako neználek, že to hlavní se odehrává mezi uchem a duchem... Mě spíš mrzí, že nemám tolik naposloucháno, abych uměla rozeznat specifický styl nějakého muzikanta napříč různým účinkováním například. Že pak člověk vidí jméno a umí si rámcově něco představit (a pak být překvapený). Pro mě je to kolikrát jak titulky u venezuelského artového snímku, když vidím u alba obsazení. Nic mi to prostě neřekne.

Antony - 18.10.2023 13:13:26 #

Dobrej nápad.  Protože, abych zeragoval na poslechové vlákno, taky mne vždy bavilo zjišťovat faktografické souvislosti kolem muziky, co mne zaujala. O tom se dá donekonečna a zjistí se tak spousta zajímavých věcí.

Judith - 18.10.2023 12:09:18 #

Chtěla jsem založení vlákna navrhnout dotyčnému, ale předpokládám, že vrozená skromnost by mu bránila vetknout se do názvu. Chci slyšet ty historky o kamarádovi, co má tričko s obalem prvních King Crimson!  Jinak jak název vlákna praví. Témata bez omezení, konzumace vlastní. Na zdraví! Zde se asi hodí přiznat, že jsem v životě nevypila celé pivo, nezkusila cigaretu a veškeré mé zkušenosti s hospodami se omezují na doby, kdy mě posílali pro pár lahvových do tašky a nálevní pult jsem měla ve výši očí... ale po netu mi to kecá dobře :-) Jednu historku bych měla, vzpomněla jsem si včera v poslechovém vlákně. Tu kazetu se Styx jsem půjčila našemu angličtináři na střední - psal se cca rok 1995 a byla móda nabízet v rozvrhu hodiny s rodilým mluvčím. Ten náš se narodil v Keni a procestoval půl světa. Jeho angažmá na střední odborné škole knihkupecké dopadlo tak, že se během tří měsíců naučil česky, zatímco my jsme se v angličtině nijak zvlášť nezlepšili, a nakonec se tu oženil. Ale Styx se mu nelíbili, pokud si vzpomínám...

« další