Diskuze

předchozí »

Judith - 14.12.2025 17:33:04 #

Cormac McCarthy. Pasážer dočten, Stella Maris načatá. Trvalo mi dvě stě stránek se do něj dostat, nesla jsem to v klidu jen díky tomu, že jsem čtení brala jako krok z mojí komfortní zóny, a nakonec hodně dobré. Pasažér je tvořen málo spojitými historkami, člověk nikdy neví, která postava se jenom mihla a kdo se ještě objeví. Hrdina je trochu podivín, trochu psanec a během románu se ocitne zcela mimo systém, který se beztak rozložil. Nic pro milovníky jasné zápletky, mě bavila třeba scéna, kdy se nechal kvůli práci vysadit na ropné plošině a byl tam pár dní sám, nebo možná nebyl...  Stella Maris je složená čistě z dialogů mezi hrdinovou sestrou a psychologem v léčebně, kde před svou smrtí ve dvaceti letech naposledy pobývala. Jde o přepisy nahrávek sezení. Číst knížku samotnou podle mě nemá smysl. Pasažér sám smysl dává (jako literární dílo, ne že by se v něm něco "rozuzlilo", spíš všechny spory a neurčitosti postupně vyblednou), jenže tady se ukáže spousta doplňujících střípků... které ale nakonec zase říkají hlavně to, že všechno neznáme a znát nikdy nebudeme. Zajímavé je i to, jak Alicia, geniální matematička, nad svým lékařem mentálně ční o několik pater, takže jeho profesionální snaha vyznívá až nechtěně komicky. Zase úplně jinak, než když v Pasažérovi postavy tlachají o nadávkách a ustálených obratech, kterými někoho označujeme za hlupáka či blázna. Rozhovorů o všem a o ničem je v Pasažérovi hodně. Za mě dobrá a zajímavá literatura, jsem ráda, že jsem si rozšířila obzory, ale je to spíš takový experiment. Skládačka, u které nevíme, kolik dílků nám vlastně chybí.

Judith - 28.08.2025 22:35:43 #

Je, tak to je bezva :-) Knížku jsem poslala dál, prostory jsou omezené a musím hodně vybírat, co si nechám (nebo pořídím) fyzicky, ale zůstal mi po ní pocit. Něčeho uvěřitelného a přitom nepochopitelného.

Pegas - 28.08.2025 22:12:11 #

Dočetl a hned si to pořídil i do své knihovny. Líbila se mi knížka i film, bez filmu bych se asi do knížky nepouštěl a vlastně díky filmu jsem se o ní dověděl. Možná jsem si díky němu i dokázal některé scény víc představit. Ten film je kromě pěkného audiovizuálního zpracování i dobře obsazený a když hlavní hrdina v knížce promluvil, slyšel jsem v tom ten jeho přízvuk z filmu. Líbil se mi i ten příběh a vlastně bych byl možná i raději, kdyby tam bylo víc z minulosti Pího před ztroskotáním lodi, protože to bylo takové zábavné vyprávění.

Judith - 28.08.2025 21:35:50 #

Pegas: Díky za zkušenost! Prosím tě, dočetl jsi tehdy Pí a jeho život? Jak to na tebe po filmu působilo?

Pegas - 28.08.2025 21:15:30 #

Od McCarthyho jsem četl tři knížky Cesta (dřív než film a ten mě moc nezaujal), Tahle země není pro starý (slušný i film) a asi i Dítě Boží (touto si nejsem jistý). Když bude čas, asi se pustím i do dalších Krvavý polední a Pasažér. Ale mám obsáhlý seznam, co všechno si chci přečíst a tyhle nejsou prioritou. Jestli mi na něm něco hodně vadí, tak absence uvozovek o přímé řeši. Mně se to prostě blbě čte. Občas na to naražím i v jiných knížkách a vždycky je to pro mě blbé.

Judith - 28.08.2025 16:37:57 #

Hm, asi dám McCarthymu šanci. Díky! Obecně vzato mi nevadí znát předem zápletku, čtu kvůli jiným věcem - obrazu světa, pohledu do nitra, rytmu vět... ale kompletní zážitek z kina už asi dojmy ovlivní.

loutkář Cvak - 28.08.2025 13:46:51 #

Četl jsem McCarthyho předchozí román Cesta, ale udělal jsem tu chybu, že jsem nedjřív viděl ten film (s hudbou Nicka Cavea a Warrena Ellise) a ve stejné době několik dalších podobných filmů, takže když jsem si po letech přečetl tu knihu, příliš na mě nezapůsobila. (A raději už se vyhýbám knihám, které jsem viděl ve filmovém zpracování.) Nad diptychem jsem uvažoval když vyšel, ale právě kvůli té (mé) chybě s Cestou na něj nemám chuť. Můj problém. Islanďan vypadá zajímavě.

Judith - 28.08.2025 13:21:15 #

Jeden člověk, kterému dost věřím, mě navnadil na diptych Cormaca McCarthyho Pasažér a Stella Maris. Přiznám se, že kolem autora jsem zatím obcházela ve velkých uctivých kruzích, připadal mi hodně temný a drsný. Máte od něj někdo něco přečteného? Já se teď po románové trilogii Ráj a peklo / Smutek andělů / Lidské srdce nořím do další bichle Islanďana Jóna Kalmana Stefánssona s názvem Tvá nepřítomnost je tmou. Autor líčí život na Islandu napříč staletími, zamýšlí se nad tím, co člověka vůbec drží při životě (ve Smutku andělů se prakticky sto stránek šlo sněhovou bouří...), ale taky třeba uvažuje o žížalách. Hodně mě to chytlo. Dohromady tisíc stránek a brala bych i víc. Z dalších letošních zážitků bych vyzdvihla kompletní prozaické dílo Jana Balabána (něco znovu, něco poprvé) a níže zmíněnou Célinovu Cestu na konec noci, to byl totální masox. Ještě jsem se konečně odhodlala k Hesseho Hře se skleněnými perlami. Těší mě poslední dobou přebývat v něčím světě delší čas.

Judith - 24.02.2025 17:05:03 #

Dnes je velký den - odkládám přečtené knížky na hromádku a chvíli kolem ní chodím, připomínám si zážitky, než vše roztřídím. K tomuto komínku jsem "základní kámen" položila v září, čili jsou to knihy asi za půl roku. Foto by mělo být v dost velkém rozlišení, aby šly tituly přečíst >> odkaz Dnes dočtená kniha Na zemi jsme na okamžik nádherní původem vietnamského autora žijícího od dětství v USA mě zaujala tím, jak pracuje s jazykem, jak se skrze něj vypravěč hledá, rekonstruuje rodinnou historii i vlastní vzpomínky.

loutkář Cvak - 08.02.2025 21:15:59 #

U Célina čekám, až vyjde v překladu A. K. Smrt na úvěr (dluh), poslední chybějící z těch původních románů, o kterém už několik let mluví, pak bych to chtěl vzít chronologicky všechno, něco poprvé, něco podruhé. Tak nějak doufám, že budou následovat i ty ztracené texty, ve francouzštině vydané nedávno, ale chápu, že A. K. má i Kunderu a Pounda a filmy, příliš práce...

předchozí »