Progress Organization, The / Barnodaj (1971)

Nadčasová záležitost! Vedle Kuřete v hodinkách a Konvergencie nejzásadnější deska early 70. v ČSSR, která zbytek tehdejší socialistické pop produkce převyšuje o dvě třídy (snad až na malé výjimky). Výborné texty (bez výjimky), skvělá hudba a aranže (příhodné dechy a smyčce), tři výborní sóloví zpěváci (učaroval mi zvláště Emanuel Sideridis - ten témbr!). Popisovat jednotlivé písně nebudu, to už udělal Jiří Černý a najdete to na obalu LP i obou CD verzí. Některé mé postřehy si však neodpustím: Nevím, jestli se dá v případě tohoto alba mluvit už o rocku nebo je to ještě bigbít (jak se u nás říká hudbě té doby), ale vím, že každá píseň je o NĚČEM, má svůj příběh a své drama příhodně vyjádřené všemi použitými prostředky. Obě coververze se od originálů natolik liší, že jde prakticky o písně nové. Stylově zde slyším trochu Colosseum (ty dechy), trochu Vanilla Fudge (ty vokály a covery) a hlavně Brňáky (ta úžasná melodičnost). Skvělý dokument o tom, jaké jsme měli za normalizace výborné kapely a muzikanty a ve studiích šikovné hudební a zvukové režiséry. Chyběly jenom ty svobodné možnosti, ale ty by možná snad to jediné dobré, co nám z té doby zbylo (myslím tuto a několik dalších podobně nadčasových desek), rozmělnily do více průměrnějších projektů. Kdo ví...

» ostatní recenze alba Progress Organization, The - Barnodaj
» popis a diskografie skupiny Progress Organization, The