Hammill, Peter / The Silent Corner And The Empty Stage (1974)

Album podle mne jedno z nejexpresivnějších a nejemotivnějších, kdy žár obnažené Peterovy duše nelze poslouchat jinak než s plným soustředěním. Mnohovrstevnatá a neklidná Modern, procítěná promluva otce k dceři Wilhelmině, varující ji před krutostí světa lidí, strašidelná, kosmickým zářením prosvištěná Red Shift, nebo dávnověce rozechvělá a monumentální Forsaken Gardens s neodvratně osudovým vícehlasým zpěvem, to jsou jen jedny z perel vynikající desky. Ale asi největší síla je The Lie, i přes velmi ostrý a drtivě nesmlouvavý text o slavném Berniniho sousoší "v tichém zákoutí", nesmírně niterná duchovní skladba, předhazující marnost, nedokonalost a někdy i faleš náboženských symbolů vzhledem k Boží nesmírnosti. Peter je nemilosrdný ve svých salto mortale přímo ke dřeni skutečnosti, poslouchat více věcí po sobě bez oddychu může být stejně nebezpečné jako pustit si po sobě několik Bergmanových filmů.

» ostatní recenze alba Hammill, Peter - The Silent Corner And The Empty Stage
» popis a diskografie skupiny Hammill, Peter