VARIOUS ARTISTS / Jesus Christ Superstar (original version) (1970)

Projekt Jesus Christ Superstar je pro mě dalším monumentálním dílem, kterému by se měla věnovat mimořádná pozornost. Mám štěstí, že u nás v Ostravě v Národním divadle moravskoslezském, konkrétně v Divadle Jiřího Myrona, se tento skvost hraje už málem 4 roky nepřetržitě, a já ho pochopitelně navštívil už nesčetněkrát, a pokaždé to byl velký zážitek. I když musím přiznat, že české přebásnění od Michaela Prostějovského mohlo být lepší. Originál z roku 1970 si opatruju už víc než půl roku na vinylu, pravidelně se k němu vracím, a když si ho pouštím, jsem přeplněn mimořádnými pocity.

Rok 1968 byl pro geniálního skladatele Andrewa Lloyd Webbera a skvělého libretisty Tima Rice velmi zásadní. V tomto roce totiž měla premiéru jejich „oficiální“ prvotina ‚Joseph And The Amazing Technicolor Dreamcoat‘, (o jejich skutečně první dílo ‚The Likes Of Us‘ nikdo v té době neprojevil zájem). Na této premiéře se objevil také jistý David Land. Divadelní producent, který obou autorům nabídl spolupráci, a tím to vše začalo. Tima Rice napadlo, že by jejich nový příběh měl pojednávat o posledních 7 dnech Ježíše Krista, ale pohledem Jidáše Iškariotského. To samozřejmě v sobě neslo určitou dávku kontroverze, a tak pan Land byl z toho nejprve mírně zděšený, že se budou zbytečně vystavovat problémům buď s církví, nebo s věřícími. Ale Andrew Lloyd Webber ani Tim Rice neměli v plánu nikoho provokovat či zesměšňovat. Oba tvrdě makali po celý rok 1969, a ke konci tohoto roku vyšla na singlu notoricky známá titulní píseň Superstar, původně nazvaná ‚Jidášův song‘, a David Land se docela uklidil.

Samotné originální album bylo vydané na podzim roku 1970 a zaznamenalo nevídaný úspěch. Zejména v Americe. Není se čemu divit, že mělo takový ohlas. Silný příběh v silných melodiích mistra Webbera. Každá nota, každé slovo má na desce své opodstatnění, všechno je dokonale propojené, hudební motivy se často opakují, ale to právě ještě tu geniální celistvost umocní. Ian Gillan v roli Ježíše je nepřekonatelný. Getsemanskou zahradu asi nemusím připomínat (škoda, že Ian Gillan nemá k tomuto dílu bůhvíjaký vztah, trošku mě to mrzí, ale nenadělám s tím nic). Úctyhodnou práci zde odvádí Murray Head v roli Jidáše. Skladby jako Heaven On Their Minds, Superstar, nebo Judas’ Death jsou neskutečné. Zejména Heaven On Their Minds je skvost na první dobrou. Před Yvonne Elliman jako Máří Magdalénou taky musím smeknout klobouk. Everything’s Alright je nádherná balada, a I Don’t Know How To Love Him je ještě krásnější. Tu, myslím zná opravdu každý. Když Jesus Christ hrají u nás, tak se pokaždé těším z toho, že Máří Magdalénu hraje Martina Šnytová. Majitelka nádherného hlasu.

Co mě ještě neskutečně dostává, je parádní a majestátní Hosanna, což je skladba, kterou vždy vyzpěvuju, jak kdyby šlo o život. Pak je to neuvěřitelná The Last Supper. Takhle geniálně vystavěná skladba se neslyší každý den. Změny nálad, něžnost se střídá s naštvaností, melodická krása s melodickými „hádkami“. Subjektivně jí označuju za mini-suitu. Myslím, že Poslední Večeře by obstála i jako samostatný majstrštyk. No a samozřejmě Trial Before Pilate, což je další geniální šílenost zahrnující 39 pověstných ran bičem. To člověk má husí kůži až tam, kde jí vlastně ani nemívá.

Úplně závěrečná John Nineteen: Forty-One už je jenom smutná melodie hraná na smyčce. Poslední tóny tohoto díla doznívají, a ve mě opět dlouho přetrvává mimořádný umělecký zážitek a třesou se mi kolena. Tímhle projektem si Andrew Lloyd Webber a Tim Rice zajistili nesmrtelnost.
Plný počet hvězd bez jediného zaváhání !

» ostatní recenze alba VARIOUS ARTISTS - Jesus Christ Superstar (original version)
» popis a diskografie skupiny VARIOUS ARTISTS