VARIOUS ARTISTS - Jesus Christ Superstar (original version) (1970)

Projekt Jesus Christ Superstar je pro mě dalším monumentálním dílem, kterému by se měla věnovat mimořádná pozornost. Mám štěstí, že u nás v Ostravě v Národním divadle moravskoslezském, konkrétně v Divadle Jiřího Myrona, se tento skvost hraje už málem 4 roky nepřetržitě, a já ho pochopitelně navštívil už nesčetněkrát, a pokaždé to byl velký zážitek. I když musím přiznat, že české přebásnění od Michaela Prostějovského mohlo být lepší. Originál z roku 1970 si opatruju už víc než půl roku na vinylu, pravidelně se k němu vracím, a když si ho pouštím, jsem přeplněn mimořádnými pocity.

Rok 1968 byl pro geniálního skladatele Andrewa Lloyd Webbera a skvělého libretisty Tima Rice velmi zásadní. V tomto roce totiž měla premiéru jejich „oficiální“ prvotina ‚Joseph And The Amazing Technicolor Dreamcoat‘, (o jejich skutečně první dílo ‚The Likes Of Us‘ nikdo v té době neprojevil zájem). Na této premiéře se objevil také jistý David Land. Divadelní producent, který obou autorům nabídl spolupráci, a tím to vše začalo. Tima Rice napadlo, že by jejich nový příběh měl pojednávat o posledních 7 dnech Ježíše Krista, ale pohledem Jidáše Iškariotského. To samozřejmě v sobě neslo určitou dávku kontroverze, a tak pan Land byl z toho nejprve mírně zděšený, že se budou zbytečně vystavovat problémům buď s církví, nebo s věřícími. Ale Andrew Lloyd Webber ani Tim Rice neměli v plánu nikoho provokovat či zesměšňovat. Oba tvrdě makali po celý rok 1969, a ke konci tohoto roku vyšla na singlu notoricky známá titulní píseň Superstar, původně nazvaná ‚Jidášův song‘, a David Land se docela uklidil.

Samotné originální album bylo vydané na podzim roku 1970 a zaznamenalo nevídaný úspěch. Zejména v Americe. Není se čemu divit, že mělo takový ohlas. Silný příběh v silných melodiích mistra Webbera. Každá nota, každé slovo má na desce své opodstatnění, všechno je dokonale propojené, hudební motivy se často opakují, ale to právě ještě tu geniální celistvost umocní. Ian Gillan v roli Ježíše je nepřekonatelný. Getsemanskou zahradu asi nemusím připomínat (škoda, že Ian Gillan nemá k tomuto dílu bůhvíjaký vztah, trošku mě to mrzí, ale nenadělám s tím nic). Úctyhodnou práci zde odvádí Murray Head v roli Jidáše. Skladby jako Heaven On Their Minds, Superstar, nebo Judas’ Death jsou neskutečné. Zejména Heaven On Their Minds je skvost na první dobrou. Před Yvonne Elliman jako Máří Magdalénou taky musím smeknout klobouk. Everything’s Alright je nádherná balada, a I Don’t Know How To Love Him je ještě krásnější. Tu, myslím zná opravdu každý. Když Jesus Christ hrají u nás, tak se pokaždé těším z toho, že Máří Magdalénu hraje Martina Šnytová. Majitelka nádherného hlasu.

Co mě ještě neskutečně dostává, je parádní a majestátní Hosanna, což je skladba, kterou vždy vyzpěvuju, jak kdyby šlo o život. Pak je to neuvěřitelná The Last Supper. Takhle geniálně vystavěná skladba se neslyší každý den. Změny nálad, něžnost se střídá s naštvaností, melodická krása s melodickými „hádkami“. Subjektivně jí označuju za mini-suitu. Myslím, že Poslední Večeře by obstála i jako samostatný majstrštyk. No a samozřejmě Trial Before Pilate, což je další geniální šílenost zahrnující 39 pověstných ran bičem. To člověk má husí kůži až tam, kde jí vlastně ani nemívá.

Úplně závěrečná John Nineteen: Forty-One už je jenom smutná melodie hraná na smyčce. Poslední tóny tohoto díla doznívají, a ve mě opět dlouho přetrvává mimořádný umělecký zážitek a třesou se mi kolena. Tímhle projektem si Andrew Lloyd Webber a Tim Rice zajistili nesmrtelnost.
Plný počet hvězd bez jediného zaváhání !
reagovat

Martin H @ 09.01.2020 15:37:37
Tož vítej v klubu doživotně infikovaných "Džízusem". Já jsem tohle veledílo poprvé slyšel někdy v roce 1988 a od té doby na něj nedám dopustit. To se neposlouchá.

PaloM @ 09.01.2020 19:12:14
Krásne, úprimné vyznanie. Pôvodnú štúdiovú verziu 2LP poznám asi od r.1973, mal som to na kotúčovej páske. V mladosti som to často počúval, dnes už menej. Z množstva muzikálov A.L.Webbera ako druhý u mňa vyhráva Fantóm opery, hlavne po hudobnej a speváckej stránke v originálnom obsadení, tuším r.1986.

Hikoki777 @ 09.01.2020 20:06:38
Velký boom tzv.muzikálů v Česku po revoluci trošku uskodil tomuto, dle mého názoru hudebně geniálnímu dílů, a já sám sem nikdy žádný český 'muzikál Jesus Christ' neviděl. Tak trochu z obavy, že naruší mé nepopsatelne vzpomínky z doby, kdy jsem originální desku s Ianem Gillanem poprvé slyšel v Malém Divadle Hudby v Brně. Bylo to celé vlastně těžký underground a docela odvaha od organizátorů této produkce, která spočívala v tom, že dlouhovlasy a vousatý chasnik predcital za svitu svíce z bible a do toho postupně přehrál celou, jak jsme tehdy říkali, rock operu Jesus Star Superstar. Od toho gymnazialniho zážitků jsem byl chycen. I proto jsem po revoluci tak nějak nechtěl navštívit české produkce této rock opery, ikdyž některá nastudování byla určitě perfektní.

bullb @ 10.01.2020 08:35:32
Som z toho nešťastný :)
Nemôžem túto hudbu počúvať a obdivujem všetkých, ktorí to zvládajú.
Teraz vážne: Začiatkom sedemdesiatych rokov som to mal na páske (veď akože inak), lebo tam spieva Gillan, veľké reči, aké je to fantastické, atď. Nepodarilo sa, žiadna odozva. Pre mňa je to príliš načenčané a neúprimné. Verte mi, dal som tomu dosť pokusov.
Našťastie prišli Mahavishnu a už sa bolo na niečo tešiť. Prajem všetkým príjemné počúvanie.

Hikoki777 @ 10.01.2020 18:31:40
Nevím co myslíš tím,že je to příliš načančané, tomu mu vůbec nerozumím. Byla to pro naprosto geniální nahrávka plná strhující ch melodií, kdy mě šel až mráz po zádech, a v té době jsem ani nevěděl, že už se to hrálo v Londýně jako muzikál, a zdaleka sem neuměl anglicky tak abych textům úplně rozumně. Prostě mě ucarovaly silné melodie a dramaticky příběh, který byl i přes mou neznalost angličtiny a příběhu Jéžiše Krista, naprosto strhující. Tepajici rockovy fundament plus strhující pěvecké výkony všech zpěváků, nejen Iana Gillana, byly pro mě tehdy zjevením. Naopak filmová verze byla pro mě zklamáním. Pro mě dvojce AndrewLoyd Weber a Tím Rice nestvorila nikdy nic lepšího.

Hikoki777 @ 10.01.2020 18:34:33
A mimochodem Mahavishnu Orchestra byla začátkem 70 let super. Naprostý souhlas.

merhaut @ 10.01.2020 23:44:41
Já jsem Jesus Christ Superstar slyšel někdy na přelomu 1970-71 u spolužáka Miry Rožňáka z jeho B4. V mých patnácti to byla docela kláda. Ještě do vojny jsem už ale měl svou mono nahrávku mezi svými nejoblíbenějšími. Jedna z prvních věcí, co jsem si po vojně pořídil na vinylu. Uhrančivé dílo, které si dopřávám svátečně, ale o to s větším prožitkem.

Brano @ 11.01.2020 08:26:01
Ja počúvam Jesus Christ Superstar raz ročne,vždy na Veľký piatok.Je to už u mňa taká dlhoročná tradícia.Geniálne dielo!

bullb @ 12.01.2020 16:28:29
Hikoki777: chyba je v mojom prijímači. Toto vyjadrenie o načančanosti patrí na celý tento žáner.

Měl jsem štěstí, že jsem se dostal k rockové opeře Jesus Christ Superstar poměrně brzy. Byla 80. léta minulého století, mně bylo čtrnáct let a právě jsem začínal koketovat s hudbou. Doma se naštěstí nacházelo několik kazet s nahrávkami Beatles a především dvě kazety s tajemným názvem Jesus Christ Superstar. Dlouho jsem si říkal, co se na nich asi skrývá. Nakonec jsem neodolal, vlastně zvítězila zvědavost, a vložil jsem jednu z nich do našeho rodinného pokladu, silně šumícího kazeťáku značky Panasonic. A to jsem neměl dělat. Okamžitě jsem byl lapen a biblický příběh posledních sedmi dnů Ježíše Nazaretského valící se z reproduktoru mě doslova uchvátil.

Nyní již samozřejmě vím, že hudba, která mi doslova učarovala tak, že jsem ji musel poslouchat pořád dokola, je z pera skladatele Andrew Lloyd Webbera a jedná se o dílo mimořádných kvalit. Časem jsem si pořídil tuto původní verzi z roku 1970, kterou považuji oproti verzi filmové za trochu syrovější a také z hlediska pěveckých výkonů zdařilejší.

Především představitelé obou hlavních postav, tedy Ian Gillan v roli Ježíše Krista a Murray Head, jenž nazpíval part Jidáše Iškariotského, zde předvedli úžasné výkony. Stačí si poslechnout Jidášovu úvodní píseň Heaven on Their Minds a je jasné, že máme co do činění s hudebním dílem vpravdě kultovním. Ian Gillan, který byl čerstvou posilou skupiny Deep Purple, patřil v té době k těm nejzajímavějším pěvcům na rockové scéně a vtiskl své postavě tu patřičnou dávku uvěřitelnosti a rockové živočišnosti, čímž story stará téměř dva tisíce let získala nový netušený rozměr. Jeho výkon v písni Gethsemane (I Only Want to Say) je z těch, u nichž mi vždy spadne čelist a já si jenom nevěřícně říkám, že víc snad už není ani možné.

Ovšem ani jeho protivníci Pilát Pontský v podání Barryho Dennena a velekněz Kaifáš Victora Broxe tu nejsou jenom do počtu. Dennenovi se podařilo do své postavy vtisknout dilema člověka, který je, asi proti své vůli, vtažen do špinavé politické hry, v níž nakonec musí rozhodnout ve prospěch těch, kdo jej do ní dohnali. Brox jako nejvyšší velekněz sice pochopitelně hájí jen své zájmy a zájmy židovského náboženství, zároveň však svým basem vzbuzuje vskutku ďábelské představy, což svým vysokým, chvílemi až nepříjemným hlasem navíc potvrzuje postava kněze Annáše v podání Briana Keithe. Stačí si poslechnout árii Damned for All Time/Blood Money, v níž oba dva přesvědčují Jidáše ke zradě. Není divu, že ten tak soustředěnému nátlaku nakonec podlehne.

A zapomenout také nesmím na zpěvačku Yvonne Ellimanovou, která své Máří Magdaleně vtiskla neskutečnou něhu, o čemž svědčí nádherná píseň I Don't Know How to Love Him. Zpočátku jsem měl snad problém s výstupem krále Heroda, který mi přišel jako příliš kabaretní a biblické téma trošku znevažující, ale postupem času jsem pochopil, že takové odlehčení celému dílu spíše prospívá.

Rocková opera Jesus Christ Superstar mě provází podstatnou částí mého života a doufám, že ještě dlouho bude. A nebudu daleko od pravdy, když napíši, že svým významem se může rovnat operám Mozartovým a Janáčkovým, případně Gershwinovu dílu Porgy and Bess nebo Bernsteinově West Side story.
reagovat

Jardo @ 24.02.2017 21:15:42
Vynikajúca recenzia...niet, čo dodať. Absolutórium pre dielo aj Martina.

Martin H @ 25.02.2017 11:40:23
Ahoj Jardo. Dík za uznání, ale myslím si, že spíš než recenzí je můj text vyjádřením obdivu k tomuto dílu.

jiří schwarz @ 25.02.2017 21:10:54
Ano, vynikající dílo, ale i vynikající recenze. Radost vidět, jak se "rodinné stříbro" předává.

Mé vzpomínky: kdysi zkraje sedmdesátek nahrávka z kazety na kazetu (kvalita sice pod psa, ale stejně velké štěstí). A pak touha vidět film (který se mi dodnes neskutečně líbí, ale souhlas, pěvecky výrazně horší). Tu splnil prvně jistý farář v kostele nedaleko za Prahou cca v r. 1974, který měl tu odvahu a pozval tam pár lidí na promítání (přitom já ho předtím neznal!), pak výlet do Budapešti s kamarády, kde to promítali. A pak další splněný sen - živé představení v Londýně v divadle na Drury Lane v r. 1976, koneckonců i česká verze muzikálu byla povedená. A posledních cca 25 letech si pouštím CD skoro pokaždé, když strojím vánoční stromek (vím, jak mimomísné z hlediska významu křesťanských svátků).

lover-of-music @ 21.11.2018 21:47:29
Néé, prosíím. Tohle "dílo" už mě týrá několik let. Od té doby, co to znám (takže 6 let) se marně snažím pochopit, proč je to tak neskutečně úspěšné a věhlasné. Zkoušel jsem to akceptovat, ale teď už opravdu číše přetéká.

Andrew Lloyd Webber je člověk, který jen slízl smetanu. Nic víc.

To, co určil Tommy, S.F. Sorrow, The Story Of Simon Simopath (budete se divit, ale Simon Simopath je hodně přelomová věc, i když je řádně popová), tak z těchto tří děl si Webber vzal to, co mu vyhovovalo, a stvořil tenhle kýč. Termín "rocková opera" si asi představuji jinak než Webber. Jesus Christ je pro mě laciný muzikál.
A vždycky když slyším "Mít Rád Bližního Svého", tak to je na infarkt.

Tomíčku ! Hluchý, němý a slepý chlapče. Vrať se mi !!!

lover-of-music @ 21.11.2018 21:58:53
Jé, ještě jsem zapomněl na jednu geniální rockovou operu. ARTHUR od skupiny The Kinks.

Takže ještě jednou. Simon Simopath, S.F. Sorrow, monumentální Tommy, a Arthur. To jsou čtyři zásadní rockové opery (v případě Simona Simopatha - pop-opera), které si s Jesus Christ zadek vytírají.

Předem se omlouvám za trošku drsnější výrazivo, ale jsem toho plný.

tykeww @ 22.11.2018 07:56:54
lover> JCS je náhodou super dílko a nevím, jestli je na místě srovnávat zrovna s Tommym. To spíš třeba s Hair, ale oba kousky mě moc baví.
Přeci jen - srovnávat tvorbu The Who jako rockové kapely a Webbera jako autora muzikálů - proč by? Vždyť je to o něčem jiném.

lover-of-music @ 22.11.2018 08:54:24
tykeww: Problém je v tom, že Jesus Christ bylo označeno jako "rocková opera", nikoli jako muzikál. Takže si myslím, že srovnání s jinými "rock operami" je namístě. (Tommy, S.F. Sorrow, atd.)
Kdyby Jesus Christ byl označen jako muzikál, tak tuhle věc těžce ignoruji, protože když se řekne "muzikál", tak mi nenávistí rudne obličej.
Webber je prostě kýčař, který jen slízl smetanu.

tykeww @ 22.11.2018 09:24:14
lover> podle mě není fér odsuzovat dílo jen kvůli žánru či formě. Já taky nejsem zrovna fanouškem muzikálů (a to nechme stranou zvěrstva, co se tvoří v ČR), ale zrovna Jesus Christ nebo zmiňované Hair mám hodně rád.
A jak tady operuješ s výrazy "rocková opera" a "muzikál" - podle mě se rozdíly často dost stírají, pro mě to jsou prostě koncepční desky s příběhem, které jsou mnohdy zpracovány i na plátně nebo v divadle. A mám rád i Tommyho nebo klidně The Wall, co mě tak z tohohle koutku napadá.

vmagistr @ 22.11.2018 12:42:37
Já myslím, že se tady srovnávat docela v klidu dá. Pokud bych měl hodnotit pouze hudbu samotnou, asi bych se nedokázal rozhodnout, jestli je pro mě lepší třeba Tommy nebo Jesus Christ Superstar (někdy mám chuť na to dílo, někdy na ono). Ale co se příběhové linie týče, tahle raná koncepční alba (S. F. Sorrow nebo Tommy) mají na můj vkus dost kostrbatou dějovou linku (aby taky ne, jejich autory byli hudebníci a ne spisovatelé či scénáristé). Dějová linka Jesus Christ Superstar je (hlavně části vyprávěné z pohledu "záporáka" Jidáše Iškariotského) z mého pohledu daleko komplexnější, souvislejší a propracovanější.

Jesus Christ Superstar? To je pro mne, co se týče muzikálů, naprosto nepřekonatelná záležitost, srovnatelná snad jedině s Hair. Autoři se látky chopili naprosto mistrovsky, bez zbytečného patosu či přílišné snahy o originálnost. Rice napsal texty, znějící aktuálně a plné zajímavých obratů bez jakékoliv křeče, Weber k nim složil krásnou, osobitou hudbu, v níž můžeme najít vlivy baroka i soulu, jejichž spojení je ovšem naprosto organické a nepůsobí ani v nejmenším kýčovitě (narozdíl od ukázek z Requiem od téhož skladatele, které jsem před nedávnem slyšel). Za 45 let od vzniku tohoto vskutku výjimečného díla světové populární hudby se je pokusili zpracovat mnozí, nejvíce ceněnou verzí je však ta původní, vydaná r. 1970.
Nuže, toto nemohu já tvrdit, nebot´ jsem slyšel celá prakticky jenom dvě zpracování, toto a potom filmové. Co se týče hudebních kvalit, považuji si především tohle, nebot´ se mi zdá trochu propracovanější a čistší. A taky, přece jenom, Ted Neeley se s Ianem Gillanem nedá poměřovat.
Ale Gillan, o jehož uměleckých kvalitách by bylo zbytečné mluvit, není jediným bonusem toho alba. Vedle jeho mohutného, čistého, jakoby operního tenoru stkví se rozsahem podobný vokál, ale o poznání chraplavější a soulovější, Jidáš v podání Murraye Heada. Jeho procítěný projev se k této postavě naprosto perfektně hodí, je z něho cítit ona typická rozervanost, divokost a taktéž veliká naštvanost na osud a zoufalství, které se podle mne nejsilněji projeví v Judas´ Death, v níž jeho šílené výšky skvěle doplňují vskutku brutální hudební doprovod. Je škoda, že po skončení tohoto projektu již tento výtečný zpěvák, srovnatelný podle mne s umělci jako Stevie Winwood, Roger Chapman nebo Chris Farlowe, nevytvořil nic tak silného jako toto. Kde je mu vlastně konec?
A kde je konec Barrymu Dennenovi, dalšímu silnému tenoru, jenž zdobí tuto desku? Jeho vokál sice není tak silný jako Headův, ale je taktéž velice zajímavý. Když jeho árie slyším, úplně mi před očima vyvstává Pontius sám! Naoko syčí jak had, ale uvnitř jsou cítit pochybnosti, Dennen je Pilát jako vystřižený z Bulgakova!
Ale nejen vysoké mužské hlasy krášlí tuto placku, je tu i jeden silný bas, Kaifáš Victor Box, jenž vás svou silou ohromí. Box dokázal do svého partu vložit tolik, že z něj člověk má někdy i strach, a zvláštně když se k němu přidá kontratenor Brian Keith. To člověk úplně cítí farizejskou zatuchlost!
Pak tu máme ovšem i jeden krásný ženský vokál. Jedná se od Yvonne Elliman, pozdější součást křoví Erica Claptona. A musím říct, že tahle dáma určitě někam dozadu nepatří! Její jemný, vysoký zpěv mi učaroval! Zvláště skladba I DON´T KNOW HOW TO LOVE HIM v jejím podání podle mne patří do klenotnice balad 20. století.
Ale i ostatní hudebníci se nenechají zahanbit. Jejich výkony jsou naprosto skvělé, někdy bych řekl až nadlidské, a já jejich práci nemohu hodnotit jinak než pěti hvězdičkami.
reagovat

Brano @ 04.06.2013 19:34:35
Jesus Christ Superstar počúvam pravidelne každý rok na veľký piatok.Je to už pre mňa taká tradícia.Najviac ma mrazí z Getsemane,to je niečo úžasné,ako tu Gillan spieva.

PaloM @ 04.06.2013 20:00:32
Veľmi silné dielo. Ja to vnímam podobne ako Bachove pašie (podľa Jána i Matúša) v prvom rade po obsahovej stránke a výkon umelcov je pridaná hodnota. Poznám niekoľko Webberovych muzikálov - tento a Fantóm opery sú najlepšie. Asi sa mi nikdy neopočúvajú, ani neopozerajú.

adam @ 04.06.2013 20:08:52
Ešte by som k tým veľdielam A. Lloyd Webbera pridal CATS... to je super vec, hlavne teda jej javiskové stvárnenie ma dostalo. Ináč absolutný súhlas so všetkými predo mnou vrátane recenzenta.

tykeww @ 04.06.2013 20:10:55
Díky za recenzi, Ježíš Krist Superstar je úžasné dílo. Post Scriptum je pro mě velkým překvapením, že tu na Progboardu figuruje cosi jako Various Artists. Je to pro mě příjemným zjištěním - zvlášť když se tu nachází jedna z mých oblíbených desek Obelisk.

Petr Gerneš @ 04.06.2013 20:22:37
Děkuji za reakce.

Petr Gratias @ 05.06.2013 07:25:30
JESUS CHRIST SUPERSTAR je pro mě přelomové umělecké dílo, které zásadním způsobem vstoupilo do světa hudby.
myslím, že i největší škarohlídové a pochybovači po poslechu tohoto projektu "rezignovali" u uznali, že i rocková (náročnější popová) hudba může být silným uměleckým opusem a myslím, že nálepka "rocková opera" je zde zcela namístě.
Všichni účastníci zde podávajífamózní hudební výkony - v čele s Ianem Gillanem, který přesáhl význam rockové hudby a potvrdil svou uměleckou mimořádnost. Domnívám se, že tehdy nechal řadu svých konkurentů co se týče pěveckého výkonu daleko za sebou a byl v mimořádné formě.
Už několikrát jsem se potýkal s myšlenkou napsat recenzi na tento projekt, ale jeho rozsah by hodně progboardistů odradil svým formátem, a tak jsem se do toho nepustil....
Projekt pochází z r. 1970 (tehdy jsem měl 15 let) a vstupoval jsem do nové fáze života a do toho vnímání přichází v Divadle hudby v Brně poslechový pořad o slavném biblickém příběhu. To se nedá zapomenout.
Myslím, že díky tomuto projektu se část tehdejší víceméně ateisticky vychovávané mládeže v počínajících dobách normalizace začala zajímat o Bibli a křesťanskou víru, aby se něco blíže dozvěděla o Ježíši Kristu a jeho ukřižování.
Vzpomínám si, že velmi sugestivně působily znázorňované rány (bičování) Ježíše před samotným ukřižováním a při poslechu přitom lezl člověku mráz po těle.
Myslím, že Andrew Lloyd Weber už silnější dílo potom nestvořil. Také hudební doprovod je na velmi slušné úrovni a mezi muzikanty člověk vnímá i spoustu známých jmen, která garantovala kvalitu.
Mimořádné téma a mimořádné dílo v každém slova smyslu!

Petr Gerneš @ 05.06.2013 07:58:39
Souhlasím, pane Gratias. TRIAL BEFORE PILAT je opravdu skvělé. A mimochodem, slyšel jsem něco o slovenské verzi tohoto muzikálu ze sedmdesátých let. Nevíte o tom něco víc?

adam @ 05.06.2013 08:03:19
Myslyim ze si to pleties so cyranom.... Lebo neni sanca ze by normalizacni smradi dovolili kupit licenciu....

Petr Gerneš @ 05.06.2013 08:41:24
Ovšem tahle verze, jak jsem slyšel, nebyla uváděna v divadle! Co vím, tak šlo o projekt, který byl vytvořen na základě magnetofonových pásků, jež se na Slovensko nějakým záhadným způsobem dostaly, který byl odehrán v komorním obsazení (pár kytar, co vím, a pár zpěváků), a byl uváděn jen v jakémsi malém městečku. Na podzim o tom byl pořad na Noe TV.

Hikoki777 @ 05.06.2013 17:23:58
Zdravím Petra Gratiase a ostatní. Vím přesně, o čem mluvíš, když zmiňuješ Divadlo hudby a poslech alba proložený čtením z bible při svíci a zhasnutém sálu. Ještě dnes si vzpomínám na toho fousáče, který z bible předčítal. Byl sem tehdy na gymplu, a spolužák sehnal lístky a my na to šli jako třída. Nebo část třídy. Ikdyž jsem na víru obracen nebyl, tak příběh posledních dnů Ježíše a hlavně Weberova hudba mě naprosto uhranula. Vzpomínám si, jak freneticky jsem pak sháněl nahrávky této rockové opery a pak při jejich poslechu prožíval to, co už dnes prožít bohužel nedokážu. Absolutní hudební nirvánu!

Petr Gerneš @ 07.06.2013 13:22:26
Co se tejče tý nirvány, jsme na tom asi stejně.