Maxophone / Maxophone (1975)

Snad každý má nějakou lehkou úchylku co se hudby (nejenom) týká. Ta moje je lesní roh v progresivním rocku. Kdykoliv toto spojení slyším, tak mě zaujme. No to jenom na začátek, protože se přiznám, že hodnotit toto album je pro mě docela oříšek. Jak šetřit chválou? Jak jej nevynášet do nebe?Skupina Maxophone vydala album Maxophone- jak prosté. Typický příklad toho jak ze sebe nevědomky udělat legendu. Nabízí se paralela s Kuřetem v hodinkách- Flamengo taky v legendární sestavě jen na jedno album.
A jak se pozná vyjímečné album? Nemá slabšího místa. Je vyvážené a nabízí skvělý hudební zážitek od začátku (zde od klavírního intra) až do konce (zde jazzové sax-kytarového sóla).
Kdybych měl Maxophone popsat jedním slovem, bylo by to slovo "melodický". Žádné velké experimenty,žádná psychedelie. Toto je album pro slunný teplý a provoněný den. Vřelé, přívětivé, které i z předčasného šedého podzimu dokáže vykouzlit rozjásaný den. Žasnu nad tou sehraností, bravůrní hráčskou technikou, čistotou a jistotou. Škoda, že o skupině nevím víc. Byli to zkušení hudebníci nebo geniální pionýři? Co se s nima stalo po albu Maxophone?neví někdo?

Nebudu popisovat skladbu od skladby, rozebírat je a uvažovat o ních. Musí se to slyšet. Podle mě v tomto albu mají velikáni nejenom italské progrockové scény zdatnou konkurenci. Osobně řadím hodně vysoko. Co se Itálie týká snad nejvýš...ano i nad PFM nebo Le Orme. Prostě geniální album!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!dávám pětku s hvězdičkou

» ostatní recenze alba Maxophone - Maxophone
» popis a diskografie skupiny Maxophone